Měl jsem z toho velkou, až sváteční radost a náladu. Tu větu jsem si vypůjčil z dopisu. Dostávám mejly a denně na ně odpovídám. Všimli jste si, že v rychlosti komunikace se stalo jakoby normou, že se na pozvání či nějaké sdělení neodpovídá? Asi není čas. Já odpovídám. Je to slušnost. Ale zpět k dopisu.

Dojal mě upřímností a porozuměním, i když pisatelka tvrdí, že ne se vším, co píšu, souhlasí. Jasněže! Kdyby totiž jo, bylo by to podezřelé a úchylné!

Mnoho z nás v posledních týdnech zoufale shánělo dárky pod stromeček a za mamon, velikost nebo hodnotu finanční si kupovalo pocit obdarování. Jenže sebelepší a i ten nejdražší dárek se okouká. I na to darované auto si nakonec musíte koupit zimní gumy či na jaře dát vyměnit olej. To nejsou dary, ale starosti. Ale dostat milý dopis, či jen svému blízkému nebo jinak milému člověku říct, že ho máte rád nebo ráda – na to se pamatuje celý život!

Všichni na to čekáme a nějak se nám toho nedostává. Pozor, to není slabost či tak něco. A co s těmi, kteří lásku nepotřebují nebo dokonce těmi, kteří nám to kazí?

Meryl Streep to řekla za mě a líp: „Na některé věci už nemám trpělivost. Nehodlám ztrácet čas ničím, co mě popuzuje a zraňuje. Už nemám zájem dělat radost lidem, kterým na mě nezáleží, milovat ty, kdo mě nemilují, usmívat se na ty, kdo se na mne neusmívají. Už nedám další šanci těm, kdo mi lžou, neumí mě pochválit ani povzbudit." Zkrátka už nemám trpělivost pro ty, kdo si mou trpělivost nezaslouží.

Ivan Baborák

PS: Přeji vám, moji milí, šťastný nový rok. A paní Štouračová, protože jste mi nenapsala zpáteční adresu a i když jste nechtěla, abych vás zmiňoval, děkuji Vám moc a přeji jen to dobré a zdraví!