Ahoj. Týdny rozčísnuté svátky ubíhají nějak rychleji než normálně a i když by mně to mohlo být jedno, neb stejně jsem zalezlý v atelieru, leč jedno to není, protože je doma má vlastní žena a já tak nic neudělám, protože plním úkoly. A rád!

I když, stačil jsem odvernisážovat výstavu v Hradci Králové v galerii Atelier Labyrint a téma bylo Tanec 13 a nějak mě to chytlo a maloval jsem o sto šest, protože mám rád ty mnohoznačné symboly a to tanec je. Dva dny předtím jsem naložil obrazy z výstavy v galerii U Jonáše v Pardubicích kde právě končila výstava Unie výtvarných umělců pardubického regionu. Nějak se to tak sešlo. A tak vozím ty obrazy žlutým mořem, současnou českou krajinou, která se barevně v to moře proměnila a když do řepky zasvítí slunce, tak i když máte brýle s uv filtrem, tak je vám to na nic a jste oslepeni tou žlutí, kterou asi milují Číňani a měl jí rád i Vinca Gogh, vzpomeňte na jeho slunečnice aj., ale zoufalí jsou z ní alergici i já.

Denně mně chodí maily s různým sdělením a přiznám se, že některé nečtu, ani se na ně nedívám. Ty zaručeně už v úvodu anoncované jako' „To je bomba", mažu hned, protože jsou to většinou ty největší voloviny. Ale občas se vyloupne perlička. S jednou takovou vás budu průběžně seznamovat a něco si dovolím i komentovat. Mail se jmenuje „Je to sranda, až je ti z toho smutno". Cituji: Nejčtenějším článkem na internetu v kulturní rubrice byl ten, jak si Hanychová žehlila kalhoty na těle napařovací žehličkou a opařila si ji. Nejprodávanější knihy jsou kuchařky každého, kdo má do řiti díru, životopisy pseudo hvězd a horoskopy. Pod pojmem kultura se nám vybaví návštěva multikina. Návštěva kulturní památky vyjde rodinu na dva tisíce. Půlka rodičů nemá peníze, aby vlastní dítě poslalo na lyžařský výcvik. Jihneme při pohledu na opuštěné psy, ale opuštění lidé nás nezajímají. Švestky dovážíme z Argentiny. Kilo sušeného slepičího trusu je dražší jak kilo kuřecích stehen. Masné výrobky neobsahují maso. Slovo „děkuji" nahradilo „co za to?" Existuje třicet časopisů pro ženy, ale ani jeden pro normální ženy… I během řeči s kamarádem telefonujeme - ostatně v Itálii jsem viděl jednoho Itala u žlábku na záchodku telefonovat a ještě u toho čile gestikuloval! Jak to všechno zkoordinoval, nevím…

To by pro dnešek mohlo stačit. A co s tím??? Já fakt nevím. Vy jo?

Ivan Baborák, výtvarník