Za ty roky, co sloupky píšu, se pravidelně stává, že mi to dávají sežrat ti, kterým nebylo dáno. A je příznačné, že od doby, kdy je potřebné se do novinové diskuze zaregistrovat, se diskuze nekoná, neb kouzlo schovaného bez tváře za bukem vyprchalo, jak pára nad rybníkem z rána. Ono není sranda psát, či říkat své názory veřejně a ručit za to svou tváří.

Pokud říkáte věci formou: padni, komu padni, uděláte si z mnohých nepřátele. Nebo můžete zjistit, že argumenty buď nemáte, nebo nestojí za nic, nebo jste pablb. I to stává.

Přesto se na mém Facebooku, kde jsem sdílel minulou glosu, osmělil jeden mladý muž a mé postesknutí nad tím, že se politicky na chrudimské scéně nic zajímavého neděje. Není tedy co kritizovat.

Politické strany v opozici podřimují a vše, co po volbách slíbily, nedělají. Slibovaly hlavně to, že vládnoucím koalicím nedají nic lacino, budou je kontrolovat, dohlížet na ně, kritizovat tam, kde to bude potřeba, a to vše s tím, že to nedělají pro sebe, ale pro blaho města a jeho obyvatel. Vždyť to znáte, neb se to opakuje před každými volbami, aby pak v opozici upadli do čtyřletého spánku.

A tak mne potěšil mladík, že mi pod svým jménem a obličejem napsal. Méně mne potěšilo to, co napsal. Cituji: „Jestli to nebude tím, že pan starosta přispěl panu Baborákovi částkou 10.000,- Kč na vydání nějaké knihy?"

To, jak to myslel, je zřejmé. Tak zaprvé: pan starosta je soused z Legumy. Leguma je sídliště v Chrudimi a na Legumě jsme spolu vyrostli. Kniha se jmenuje Leguma, je tedy o nás.

Zadruhé: Sponzoring šel z jeho kapsy a už jsem mu veřejně děkoval, v knize ho zmínil atd. Vše je transparentní.

Zatřetí mne rozčílil úhel pohledu mladého muže, že snad za prachy jde koupit všechno.