Ahoj, je půlka ledna a děda Mráz, nebo kdo, či co, dává pokyn matce přírodě, ať pochrupuje nebo zkouší naše nervy.
Jeden můj známý klimatolog mi sdělil, že historie našeho území zná takové výkyvy počasí, ať jsem v klidu, zima a mráz vyčkává, sbírá potřebnou sílu a jistě udeří. Pro mě za mě ať si klidně dědoušek pochrupuje a nevylézá.

Pobyl jsem několik dní v Toskánsku a mimo jiné jsem studoval tajemný a v mnohém ještě neobjasněný národ Etrusků, který mne zajímá a velmi výtvarně inspiruje. Etruskové své jméno dostali od latinského Tusci a od tohoto pojmenování  se označuje dnešní území jako Toskánsko. Obývali tedy střed dnešní Itálie někdy od let 800 př.n. l. do začátku našeho století, kdy splynuly s Římem. Mimochodem je to etnikum, jehož řeč i písmo čeká na rozluštění a kdejaký lamač záhad si na tomto úkolu už vylomil svůj zoubek a nic nebrání i vám, pokud máte chuť, se do toho pustit.
Mne víc udivuje jejich rodinný život a jeho prezentace např. na deskách sarkofágů, kde  bývají znázorněny páry v nejlepších letech vzájemně se objímající a s úsměvem na rtech.. Ostatně, úsměv zdobí převážnou většinu jejich soch a já neznám v naší i v jiných kulturách sochu, u nás většinou velikána, že by se usmívala. Čiší z toho jakási pohoda a pozitivní energie, kterou tak zoufale dnes hledáme.

Vazba manželů byla jistě pevná a štěstí takového života je očividné. Snad je to proto, že ženy v jejich společnosti byly rovnoprávné. Etruské umění s vyspělou technikou litých bronzů je úchvatná, od malých, téměř kapesních sošek zvířat i figur, některých ne nepodobných dílům švýcarského sochaře Alberta Giacomettiho, či našeho Olbrama Zoubka, i když pro oba platí, že je to jiný příběh.

Ale etruští umělci zvládali i velké skulptury, jako je například skvostná socha Chiméry v předsálí vstupní haly do Archeologického musea ve Florencii, kde si návštěvník zajímající se o starověké kultury přijde jistě na své.

A nezapomeňte navštívit města, které stojí na základech etruských sídlišť např. Orvieto, Arezzo aj. města v Toskánsku, ze kterých je ještě dnes možné cítit závan této ještě stále tajemné, sympatické a inspirativní kultury.

V Toskánsku na vás v tento málo turisticky atraktivní čas dýchne nebeský klid po kterém se nám tak moc stýská.

Ivan Baborák, výtvarník
www.baborak.cz