Ahoj, je stále ještě květen.

Kauza doktora Ratha nažhavila výrobce vtipných glos, obrázků, scének a filmečků, tedy toho, co jsme se tak dokonale a nepřekonatelně naučili ve všech totalitách, kterými jsme si, jako národ prošli. A let to bylo tolik, že jsme v hospodském tvůrčím ironickozbabělém brblání a ohýbání páteře mistři. A zřejmě už to patří i k národnímu naturelu.

Je s podivem jak jednoduše je nás možné zmanipulovat, jak jsme náchylní věřit, těm nahoře. Vždyť jsme si je zvolili, vždyť přeci by nebyli tak nemorální, že by mysleli jen na svůj prospěch a výhody. To oni určitě si už po dvaceti letech konečně zruší tu imunitu, to oni určitě už konečně zatočí s korupcí, vždyť už by to bylo trapné, kdyby nám lhali, jak slibovali před volbami. A tak dále a tak dále dokola dokolečka neustále furt. Co s tím?

Dvacet let chodíme my voliči k volbám, v dobré víře, a volíme ty, kteří nám slibují, že to změní. Odvolatelní nejsou a když zvolíme nové tváře nezmění se také nic. Pokud se někteří rozhodnou protestovat na ulici, jsou to údajně loutky v rukách těch nahoře a že stávkováním a blokádami se také nedá nic změnit. I o tom nás dost úspěšně přesvědčují. Marně hledám demokratické ústavní řešení. Jsou i takový zoufalci, kteří za argument mají radu, ať se to pokusím změnit tak, že vstoupím do politiky!

P.S. Poslal jsem pohled města Chrudim autobusákovi Smetanovi do basy, kam ho poslala manželka bývalého ministra Langera, kterému také Roman Smetana namaloval na volebních plakátech v roce 2010 tykadla. Ve čtvrtek opustil věznici. Nejvyšší soud mu přerušil trest vězení. Odseděl si třetinu. Poslat pohled do basy je také čin.

Ivan Baborák, výtvarník

www.baborak.cz