Ahoj.

Zase ty dušičkové hřbitovní výlety. Venkovští sváteční řidiči v kloboucích, vzadu v autě plata s vajíčky, porůznu věnečky, svíčičky, lampičky. A vzpomínání na ty, co už opustili nás i náš svět. Svátek všech svatých 31. listopadu, který se datem kryje s anglosaským Halloweenem, má ale ve skutečnosti pramálo společného s Dušičkami a svátkem zemřelých.

Do Evropy a zpět

Haloween jsme v našich zemích s obdivuhodnou spěšností obnovili po našich milých pohanských Keltech, jejichž stopy, jak v názvosloví tak i jiných zvycích, se silnou tradicí prosakují do dnešních dní. Keltům šlo o to, oslavit v tento čas Samhain, což byl pro ně příchod nového roku. Všechny ty vydlabané řepy a dýně, v jejichž útrobách svítí svíčky, kostlivci a jiné hrůzy a příšerné příšery, importovali ale do USA irští přistěhovalci v 19. století.

Oblíbená legenda pojící se k této události hovoří o opilci jménem Jack. Tenhle vykuk přechytračil ďábla a po smrti se mu brány nebes při vstupu uzavřely a to pro jeho podlost, snad i pro nadměrnou konzumace whisky (pozn. autora: Dost prapodivný důvod, jestliže pil domácí produkt a ne patoky podávané se slepeckou holí).

Belzebub ho nechtěl

Zmíněnému Jackovi se zavřely dokonce i brány pekelné, kam si jinak Belzebub, či jak se šéf pekla vlastně jmenuje, bere ty, co lžou, šikanují poctivé a vůbec znepříjemňují život lidu obecnému či se chovají nemravně. Že pane Hašku a i vy ostatní političtí lháři, tuneláři a šmejdi obecně?

Jack byl odsouzen k věčnému putování s žhavou hroudou uhlí umístěnou ve svítilně (té se pro zajímavost říká jack-o'-lantern) v podobě vydlabané řepy a dodnes vyhledává společníky, kteří ho budou, jak jinak, než následovat. Škoda, že je to jen legenda.

A teď pozor ! Nedávno jsem zvěděl, že v tento dušičkový čas je z Podkrkonoší znám pradávný obyčej pořádat průvody strašidelných a děsuplných masek za davového mručení a vřískotu strašidelných aktérů. Snad by stálo za to, vydat se na cestu ozřejmění od koho, a jak vlastně, se tradice dostala za moře k Amíkům a kde se tedy vlastně zrodila…

P.S. Mějte se krasopisně a pokud možno všem bubákům sfoukněte svíčky. Ať' se bojí oni nás!

Ivan Baborák, výtvarník