Leč procházka to byla okysličující. A podzimnímu lesu reklamu netřeba. Ale dnes je sobota a na chrudimském náměstí je v plném proudu Rybí jarmark, což je z jarmarků ten nejvíc TOP, neb se na něm sejde co do množství nejvíc Chrudimanů. Atmosféru jistě i letos zpestří zeleně pomalovaní chlapíci namočení v kašně a nejedno dítko prokoukne, že to není vodník, ale strejda Štumpf. Ten, co hraje pimprlové divadlo, které pojmenoval tak, jak já začínám vždy svou glosu.

Všechny rybí speciality a rozličné úpravy rybího masa jsou tu připraveny pro vás. A jako vždy je jarmark spojen se setkáváním a popovídáním si se sousedy z města, kde mají všichni k sobě tak blízko, že pro mnohé je životní zálibou nakukovat přes okno do talířů svých sousedů a v přibarvené podobě se o své úlovky z ranku výzvědných služeb ihned dělit a tím posílat zprávy dál po dalších přibarvovačích až tam, kde pravda se stává pohádkou, ale mnohdy pohádkou zlou i nebezpečnou .

A tak se člověk občas o sobě doví věci, které je lepší o sobě nevědět a to vždy když se taková vybarvené informace po chrudimské informační dálnici dostane zpět až k vám. Co s pomluvou? Boj s pomluvou je zbytečný a vysilující. Pomluva je zlo ,se kterým se nedá bojovat, ale smutné je, že vždy na vás něco špíny ulpí. S tím pomlouvači počítají. Pokud si vás nějaká taková zlá duše vyhlídne, dovede vám nemile pošramotit pověst. Univerzální lék na zlo je úsměv. Všimli jste si Dalajlámy? Ten se směje nahlas a stále. Je na něho jistě lepší pohled než na zapšklého a zlého hradního pána.

Ivan Baborák, výtvarník

PS: Když se v Chrudimi stane dopravní nehoda, psát, kde se to stalo, je zbytečné! Všichni to ví. Něco je špatně.