Názor PRO - Pavel Ryšavý, sportovní redaktor Deníku:

V téhle šílené hře mělo zaznít „GAME OVER" už dávno.

Nejlépe hned po Euru.

Michale Bílku, díky a sbohem. Manželství mohlo mít elegantní rozchod. Kouč se mohl prsit, že odešel  na vrcholu a jednou se k „repre" vrátí. Nároďák zase konečně mohl dostat pravého odborníka.

Vyhazovat trenéra teď?

To je to samé, jako přijít do kuchyně, zařvat na kuchaře, že je ten guláš hnusný, na hodinu ho vyrazit a dovést k plotně někoho jiného, ať šlichtu dotáhne.

Efekt?  Stejně to nebude k jídlu. Ale napadá mě ještě jedna klíčová otázka: Kdo do takové šlamastyky dobrovolně půjde? Ano, František Straka už možná stojí u dveří… Ale dál?

Vyhodit trenéra je nádherná a strašně jednoduchá věc.  Jenže když za něj nemáte náhradu, je to problém. Navíc, když z Plzně zní: „Pavla Vrbu nedáme ani za korunovační klenoty".

Nikdo jiný a vhodnější mě totiž na post hlavního kouče reprezentace nenapadá.

Všude slyším jméno Zdeněk Zeman. Ale není jeho zlatý čas už pryč? Přece jen je mu už 65 let… Náš fotbal potřebuje moderní vítr. Chce to podobnou revoluci moderny a progresu, jakou předvedli v Německu.

Lepit díru Chovancem, Jarolímem a spol.? To bych klidně bral Jiřinu Bohdalovou…

Názor PROTI - Radek Špryňar, sportovní redaktor Deníku:

Už dost! Stačilo! Děkujeme, ale odejděte, pane Michale Bílku!

Šance na postup do Brazílie po úterku zase slušně plápolá, avšak současný kouč národního týmu na tom má pramalou zásluhu.

Kdyby u mužstva zůstal, plamínek by zhasl při nejbližší příležitosti. Nastal ideální čas zakročit a slušně se rozloučit.

Bílek ze všeho nejvíce připomíná šíleného pilota.

Jako kamikadze navede posádku, rozuměj národní mužstvo, do děsivých turbulencí, aby je z nich v potu tváře na poslední chvíli dostal.

Nedbá nic na rady okolí a kurz mění obvykle až ve chvíli, kdy hrozí katastrofická srážka se zemí.

Nejde o to, že by to tak „pilot" Bílek chtěl. On to bohužel jinak neumí. Další důkaz podal v minulých dnech.

Přinejmenším zvláštně slátanou sestavou proti Dánsku si to znovu namířil do nepříjemných proudů, ze kterých se udělalo zle i „Čápovi"  Peltovi, který jinak výšky zvládá velmi dobře.

Pod drtivým tlakem  se Bílek vzpamatoval, a když opět hrozil krach, v arménském vzdušném prostoru ocelového ptáka ukočíroval.

Po mnoha zkušenostech je jasné, že je potřeba nový aviatik, který doletí až do Brazílie. S Bílkem by nároďák spadl do hlubin Atlantského oceánu.