Ahoj, v pátek byla už 10. chrudimská muzejní noc, tak věřím, že jste byli omrknout, co tři muzea pro vás připravila nového a že jste si doprovodné akce užili.

Tak jsem přemýšlel, jaký slogan by dnes našemu městu slušel, neb v průběhu času se mu říkalo různě a několikrát se měnil. Od archaického Athény východních Čech, či Chrudim město loutek, nebo Chrudim město škol, také Brána do Železných hor, až po současné Město tří muzeí a není to tak dávno v lehce po převratové době s trochou nadsázky Město, kde „chcíp pes".

Mimo toho posledního (to už vskutku neplatí), platí vše. A to je dobře. Dokonce, když člověk sleduje návštěvnost přemnoha kulturních i jiných akcí, nemůže se zbavit dojmu, že je často účast nevelká, mnohdy nedomluvou všech těch, kteří akce pořádají a ty se potom překrývají. Každá akce něco stojí. Malé město, ale málo obyvatel a mnoho akcí. A to samozřejmě nejen těch kulturních, ale i sportovních, či jinak interesantních, jako například návštěva hospody či kavárny nebo grilovačky u kámoše na zahradě. Mám proto radost, že se domlouvají naše tři muzea a společně pořádají chrudimskou Muzejní noc. Že se jejich propagace, i když mají každé rozdílné zřizovatele, tedy město, kraj a ministerstvo kultury, alespoň částečně propojila, protože ve spojení je síla, to ví každý. Snad se už konečně Chrudim, i s jejím pokladem tří muzeí, podaří propagačně prodat. Třeba při vjezdu, popřípadě na stálých bilboardech při budovaném obchvatu. Snad se i stane to, po čem touží i místní obchodníci, a nejen ti: Že se naše město stane cílem výprav turistů, či jen projíždějících, kteří k nám tak zoufale zatím, ale fakt, nejezdí.

Předpoklad, že zájem turistů o město dostatečně zajistí pouze Muzeum barokních soch, se zatím, i přes svou oceněnou kvalitu, nepotvrdil.

Ivan Baborák, výtvarník

P.S. Atraktivita historického jádra s úchvatným panoramatem a třešinkou na něm, Mydlářovským domem, bude z pohledu projíždějícího řidiče už navždy skryta za hradbou paneláků. Je dobré na to v předstihu myslet.