Jirka peče sliby a já se dal na pečení chleba podle receptu mého souseda Ládi, který bydlí v přestavlcké mikvi. Co je to mikve? Židovská rituální lázeň.
Láďa mi dodal recept na „Staročeský chléb pečený v troubě". Název „Staročeský chléb" mne trochu děsil, neb je to známý reklamní trik typu staročeská pouť, staročeská dechovka, staročeská hospoda s ubytováním se staročeskou kuchyni, sušárnou bot i WiFi napojením na internet.

Pro jistotu jsem tedy mrknul na staročeský internet, zadal jsem staročeský chléb a nestačil se staročesky divit, kolik je v Česku Staročechů, co pečou staročeský chleba v troubě. Většina ze Staročechů se v diskuzi pod recepty na svůj staročeský chléb svěřuje, že teprve až čtvrtý staročeské chléb se povede tak, že po jeho snědení (což obvykle bývá tak rychle, že ani nestačí staročeský chléb vychladnout) už nikdo nemůže jinak, než, že si staročeský chléb oblíbí. A to tak,  že si už nikdy jiný, než staročeský, v troubě pečený, pořizovat nebude.  Do svého staročeského chleba si pak bude dle své momentální chuti přidávat tu brambor, tu staročeské olivy, nebo semínka a semena různých plodů a oříšků. Nebo staročeskou osmaženou cibuli. A aby toho nebylo málo, objevil jsem na netu návod na hliněnou pec, v které, jak známo, pekli svůj chléb všechny staré národy, tedy i Staročeši. Přišlo mi, že i já bych se mohl o stavbu takové hliněné pece pokusit.

Všichni diskutující pod internetovou instruktáží se shodují, že stavba je snadná a teprve hliněná pec prý dodá domácímu staročeskému chlebu ten správný švunk a chleba z pece je prý správná mana nebeská. Výhoda je, že pec rozpálíte dřevem a tak ušetříte za energie a „vo to přeci gou", co? Recepty a instruktáž jsou na netu. Mrkněte tam. Nemůžu přeci všechno dělat za vás!

P.S.Víkend je ve znamení Dne otevřených dveří památek, má to tu výhodu, že vstup je zadarmo. A to je výhoda k nezaplacení!

Ivan Baborák, výtvarník