Oslavuje příchod jara, tepla a zrození nového života, a to vše na počest keltského boha Belena a také léčivých vod a hlavně očistného ohně.

Nejen Keltové, ale i jiné kultury věřili v očistnou moc ohně, který je měl ochránit od zlých démonů a duchů. Lidé se dodnes scházejí u zapálených ohňů a oživují lidový pohanský zvyk z dávnověku, kdy se věřilo, že se tuto noc slétají čarodějnice na sabat, protože tato noc je také zasvěcena druhému největšímu satanskému svátku. A co víc, prý se také otevírají skryté jeskyně a různé sluje, ve kterých jsou ukryty poklady.

Z OBŘADU POPRAVY

Časem se z pálení ohňů na vyvýšených místech stávalo pálení čarodějnic. Zapalovala se smolná košťata a házela se do výšky. Rozžhaveným popelem se vodil dobytek, aby se očistil od zlých sil, které posbíral během zimní temné doby.

Čarodějnice se dostaly na řadu až mnohem později v dobách, kdy Evropu zachvátily inkviziční procesy, které měly za následek zuřivé řádění inkvizičních soudů.

Během nich si to vedení křesťanské církve a její pochybní pomahači rozdávali silou a hněvem s tehdejšími pohanskými lidovými léčitelkami, vědmami a nakonec s každým, kdo se jim znelíbil. Jak to tak bývá, když má někdo moc, tak může vše.

LÁSKY ČAS

Hlavně se ale připomíná, že tento den sloužil jako oslava plodnosti. V předvečer Beltainu se milenci vydávali do lesů, květen potom byl svátkem milostných her a z této doby možná také pochází líbání pod rozkvetlým stromem na 1. máje. Což zase není až tak špatné si připomenou a možná se o to i pokusit.

Ivan Baborák