Dne 22.února 2007uplynul právě rok, kdy navždy odešel pan Ladislav Mareš, neúnavný a pro některé často až nepříjemně důsledný a neodbytný člověk. Jako poslední zástupce židovské komunity vHeřmanově Městci vykonal mnoho pro záchranu a obnovu židovských památek. Usiloval ozachování kulturního a historického dědictví židovské komunity vHeřmanově Městci. Díky jeho ochotné pomoci a poskytnutí materiálů se podařilo žákyním místní ZŠ pod vedením paní učitelky Evy Bočkové vrámci celostátního projektu Zmizelí sousedé zmapovat životní příběhy obětí holocaustu, Anny Pípalové, sestry pana Mareše, ijejí malé dcerkyJitky.

Pouhých několik týdnů před jeho úmrtím jsme spolu seděli a připravovali článek oarchitektonických zajímavostech a skrytých pokladech židovského dvojdomku. Vyšel pak vlednovém čísle Leknínu.

Město již od roku 1995plánovalo vtomto objektu zřídit židovské muzeum, výstavní síň a zázemí pro synagogu a Galery Cyrany. Součástí by měla být imalá knihovna a studovna, vybavená počítačem, kde by žáci a studenti mohli čerpat potřebné informace.

Pan Mareš se těšil, že všechny fotografie, předměty, knihy, korespondence, práce studentů ožidovských památkách vHeřmanově Městci a další cenné dokumenty konečně nebudou ležet uněj doma. Chtěl se oně podělit sveřejností, dát je kdispozici, aby si je mohli prohlédnout také četní návštěvníci židovských památek.

Zpamětní knihy je patrné, že se sem vrací hledat kořeny potomci irodinní příslušníci deportovaných Židů. Svou návštěvou Heřmanův Městec poctili také někteří představitelé a rabíni židovských náboženských obcí zAustrálie a Spojených států amerických, které dnes vlastní heřmanoměstecké Tóry (Austrálie–Tasmánie, Manuka, USA– Portland Main, Bethesda– Maryland, Binghamton– New York,Virginie)

Na četné žádosti a naléhání vyhovělo vdruhé půli roku 2007Město Heřmanův Městec nově vzniklému občanskému sdružení Radovánek a do konce roku 2007jim poskytlo prostory vprvním patře židovského domku kprovozu rodičovského centra, klubu pro rodiče sdětmi. Tato aktivita je nepochybně pro město a občany prospěšná a mezi maminkami a dětmi se právem těší velké oblibě.

Když však začátkem nového roku 2008začaly vdomku stavební úpravy, aby vpřízemí vznikly plánované výstavní prostory, vyšlo Město Radovánku vstříc a nabídlo jim nové prostory vMŠ Jonášově ulici, dle mého soudu pro práci sdětmi daleko vhodnější. Dokonce se zavázalo vše upravit podle jejich přání a představ. Tato velkorysá nabídka se však nesetkala skladným ohlasem, spíše naopak. Radovánek by chtěl inadále setrvat vžidovském dvojdomku.

Atak se přímo nabízí klasická „nerudovská otázka“ „Kam sním?“ Kam sbudoucím židovským muzeem? Kde bude depozitář pro galerii? Kde zázemí pro účinkující vsynagoze?

Vmateřské školce na druhém konci města? Nepřipadá vám to poněkud nelogické? Představuji si komické až absurdní situace, které nastanou, až návštěvníci židovských památek budou pokračovat procházkou městem, aby shlédli expozici židovského muzea vnedaleké mateřské školce. Účinkující koncertů patrně nebudou běhat městem sem a tam a tak se budou asi inadále převlékat vpřízemí Galerie Cyrany mezi exponáty. Depozitář na druhém konci města rozhodně nebude na strategicky vhodném místě, navíc se výstavy ještě prodraží převozem obrazů zdepozitáře do výstavních prostor.

Anávštěvníci a hosté budou asi nevěřícně kroutit nad vším hlavou, ťukat si nechápavě na čelo a pochybovat ozdravém rozumu místních radních. Možná že jim to bude, podobně jako mně, připadat jak vystřižené zKroniky města Kocourkova, oblíbené knihy mého dětství.

Heřmanovu Městci jako kulturnímu městu, které se jinak skutečně má čím pochlubit, to na vážnosti vočích turistů ostatně nepřidá!

Architektonický celek– synagoga, rabínský dům a dvojdomek– představuje sám osobě skvost, jehož význam podtrhuje nedaleký zachovalý židovský hřbitov. Každý návštěvník těchto památek oceňuje ivhodné využití, které nenarušuje ráz tohoto skvostného kompletu. Muzeum ani studovnu nelze umístit do libovolných prázdných prostor. Jen si představte, že si vPraze pojedete prohlédnout expozici Židovského muzea na Jižní Město! Apředstavte si, že jste cestu podnikli třeba zté Ameriky!

Alena a Leoš Tučkovi,
Heřmanův Městec

Máte i vy zajímavý názor na nějakou problematiku? Chcete se podělit o nějakou životní zkušenost? Neváhejte a napiště nám. I vy můžete dostat prostor k vyjádření na stránkách Chrudimského deníku nebo na našem webu. Pište na chrudimsky@denik.cz.