Poněkud přitom pomíjejí, že roušky jsou už zavedeny i ve všech vyspělejších demokraciích na západ od našich hranic. Nevymyslel je estébák Bureš, který si i teď při epidemii hledí hlavně svých soukromých zájmů, ani jeho manekýn Adámek – ti tomu dali pouze štempl – nýbrž epidemiologové. Tedy odborníci, kteří na to mají školy, praxi a zkušenosti a vědí, o čem hovoří, na rozdíl od tisíců samozvaných epidemiologů na fejsbuku.

Jistě, roušky jsou protivné, nepohodlné, ale bohužel jsou to nejmenší, co můžeme pro to, abychom epidemii aspoň trochu zbrzdili, udělat. Ten hlavní nárůst, související se zářijovým nástupem dětí do škol, totiž teprve přijde.

Nechali jsme se příliš uchlácholit v Česku abnormálně klidným průběhem první jarní vlny, kdy mrtvých bylo jen o málo víc, než obětí silnic. Možná to tak bylo ale jen díky tomu, že v březnu byla vláda akceschopná a o těch cenných pár dní dříve než jinde zatáhla za ruční brzdu. Jinak by možná počty těžkých případů a mrtvých byly úplně jiné. Stačí se podívat na Belgii, zemi s podobným počtem obyvatel, jaký má Česko, kde obětí covidu je více než dvacetkrát víc, 10 tisíc. Desítky dalších zemí na tom nejsou v přepočtu na obyvatele o mnoho lépe. A to už není běžná chřipková epidemie…

Teď, v létě, to bohužel Babišova vláda naopak prokaučovala. Dovolenou v Chorvatsku se chlubil i sám premiér… Uvolnění bylo podle epidemiologů, kterým teď čísla dávají za pravdu, příliš rychlé a plošná povinnost roušek, jak podotkl epidemiolog Maďar, měla skutečně přijít mnohem dřív. Teď se už děj vůle Páně.

Jistě, je potřeba roušky používat se selským rozumem a neřídit se slepě vládním nařízením. Ale nosme je. Není to politické nařízení, lidská práva omezující Babišovina nebo tak omílaný náhubek umlčující svobodu. Je to ochrana druhých a je to doporučení odborníků, nikoliv politiků. Moje rouška chrání tebe, tvoje rouška chrání mě.