Pocházím z patnáctihektarového hospodářství, pracoval jsem v oboru a 9 let jsem stál v čele Agrární komory ČR. Zemědělství patří k venkovu, rozumné státy ho podporují a ví proč. Zemědělci udržují kulturní krajinu, živí národ a spolu s navazujícími obory tento segment zaměstnává kolem 15% populace. Můj otec říkával, že k národu patří kultura, jazyk a půda.
No a co jsem doposud v našem volebním obvodu viděl? Velké rozdíly. Kolem Seče doposud neposečené velké plochy pastvin firmy ZESO, která je vlastněná jakýmsi pražským s.r.o. Zde jde jenom o dotace bez výroby a bez lidí. Naproti tomu třeba ZDV Mrákotín a ZD Rosice senoseč dávno hotová, stáje plné dobytka, vlastní jatka a v případě Rosic k tomu ještě masná výroba, pekárna, prodejní síť 13 vlastních prodejen, vyvařovna a palírna. To přináší zaměstnanost, ale také starosti.
Važme si proto těch pravých a poctivých zemědělců a lídrů, jakými jsou například pan Strouhal v Mrákotíně nebo Václav Blažek v Rosicích. Bez nich by byl venkov prázdný.
Vedle obdělávané půdy jsou dalším bohatstvím lesy a k nim patří pily. Jednu takovou, rodinnou pilu v Šiškovicích, jsem navštívil. Majitelé, otec a syn Medunovi, na mne udělali velmi dobrý dojem. Udivilo mně, že musí vozit kulatinu až 100 km, je to důsledek centralizační politiky Lesů ČR. Potýkají se také s nedostatkem kvalifikovaných dělníků, což je odraz nekoncepčního vývoje našeho školství. Vláda by měla přidat a věnovat se těmto firmám.
Za týden o vánočních ozdobách.
Jan Veleba, senátor
