PAVLA ALVAREZOVÁ, vedoucí IC a knihovny Třemošnice

Zažila jsem souseda, kterému vadil hluk. A musím říci, že snaha o domluvu moc nefungovala. Jen jsme doufali, že bude co nejméně doma a svoji cholerickou povahu bude on sám zvládat co nejlépe. Jinak jsem nepořídili

PAVEL TVRDÍK, ředitel Centra J. J. Pestalozziho, o.p.s., Chrudim

Měl jsem velmi nepříjemnou zkušenost, až jsem nakonec odstěhoval. Vyjít s člověkem, který má potěšení z toho, že ostatním znepříjemňuje život, ohrožuje malé děti nezvladatelným a zlým psem či pomluvami se prostě nedá. O to víc jsem teď vděčný za slušné sousedy, vedle kterých bydlím.

VANDA REKTORISOVÁ, ředitelka Agrární komory v Chrudimi

Silně problémového souseda jsem nikdy neměla a doufám, že mít nebudu. Tak si představuji narušenou, nemocnou osobnost, se kterou si člověk sám asi neporadí. Obecně razím metodu „cukru a biče" nebo „na hrubý pytel, hrubá záplata". Já mám ale za sousedku úplný poklad.

ILONA VOJANCOVÁ, vedoucí SLS Vysočina

Naštěstí ne. Pokud o tom přemýšlím, tak je „pořízení" s takovým sousedem zřejmě velmi těžké. Domov pak zřejmě není místem pohody a klidu, ale naopak místem plným stresových situací. To nemám na mysli přímo extrémní a tragický příběh z Frenštátu pod Radhoštěm, ale třeba problémového souseda obtěžujícího nadměrným hlukem. 

ČTĚTE TAKÉ: Kdy už na problémového souseda volat policii