Za poslední rok si tito lékaři prošli cestu beznaděje, stresu a obav. Vzpomeňme si na dobu, kdy jim chyběly respirátory nebo štíty a denně tak riskovali své zdraví při kontaktu s potenciálně nakaženými pacienty. Na dálku vypisovali recepty, konzultovali zdravotní obtíže po telefonu. Potom někdo vypustil do světa, že budou očkovat, což vyvolalo až hysterickou reakci lidí, kteří vyžadovali návštěvu doktora u nich doma. Mělo to chybku – vakcíny nebyly, a tak si doktoři vyslechli palbu nadávek.

Dnešní doba připomíná Čapkovu Bílou nemoc. Doktor chudých Galén pomáhal uzdravit lidi z nejnižších vrstev společnosti. Odmítal mocipány, kteří by mohli, ale nechtěli svým vlivem zabránit válce. Patřil do terénu, centra dění. V našem kraji takové Galény máme, do očkování se jich zapojilo sto osmdesát. Ale dávek mají málo, takže opět čelí smršti telefonátů.

Úvaha poslat obvoďáky do nemocnic je pochopitelná, protože zdravotníků je ve špitálech málo a jejich vyčerpanost už překračuje hranici únosnosti. Ale je třeba si uvědomit, co hrozí, když zůstanou ordinace uzavřené. Některým lidem nevysvětlíte, že není vždy nutné chodit k praktickému lékaři. Vyžadují ona zmíněná 4 P. Co udělají? Vydají se za tím do nemocnice a vystaví se obrovskému riziku nákazy. Nechme naše doktory tam, kde je jejich místo. On se zase nějaký jiný „chytrý“ nápad vlády objeví.