To si takhle jdete jednoho dne nakoupit do obchodu, jehož zboží má mnohdy do kvality daleko, ale vyrovnává to nízkou cenou. Prodíráte se mezi stojany a vybíráte mezi tisíci triček, šortek a ponožek, abyste nechodili na dovolené ošuntělí. A když přejdete k pokladně, nikdo tam nestojí. Kašlete nejdřív potichu, potom i nahlas, nakonec se odvážíte zavolat. Je tady někdo? Není, krám je zamknutý, majitel odešel, aniž by si vás všiml.
Ještěže máme ty mobily, viďte? Nejsnazší cesta, jak z pasti ven, vede přes linku 156, to je číslo městské policie. Strážníci okamžitě přijedou a přivolají obchodníka. Ten odemkne a cesta na svobodu je volná. Na místě je omluva – promiňte, pane, že jsem vás uvěznil. Možná se dočkáte dárku. Bohužel, připravte se na nejhorší: majitel vás podezřívá, že jste něco ukradli, a tak přistoupí k tělesné prohlídce.
Potupné? Ano, zcela jistě. Tato příhoda se stala v Chrudimi v jednom obchodě nedaleko Muzea a je z ní tak nějak stydno.