Do superprodejen se vypraví jen dobrodruzi, či milovníci demonstrací a bývalých 1. májů. Navzdory všem krizím je narváno a kupuje se vše, co by mohlo sloužit za dárky pod stromeček. Říkal mi kamarád, že od útlého mládí měly doma úkoly, co kdo jako zařídí na svátky a že na jeden takový zapomenutý úkol on nikdy nezapomene. Zařizoval stromeček a jeho bratr kapra. Na štědrý večer kapr plaval ve vaně a on se oddával půstu a čumění na bednu televizní. Rituál strojení stromečku jejich rodina prováděla těsně před večeří a vždy až po tmě. Když ho rodina upozornila, že nastal čas na zdobení jedle polil ho pot. Ale zachoval prý chladnou hlavu. Ustrojil se, dvakrát oběhnul město, zda ještě úplně náhodou někde za bukem nejsou prodejci stromků. Z mnohých domácností se prý ozýval cinkot příborů a a linula se vůně smaženého kapra a dudlajdá se nedalo přeslechnout. Vyčerpán a psychicky zničen se odhodlal ke štědrovečerní krádeži. Vyzbrojen pilou na železo ufiknul menší smrček mezi domy na sídlišti. Všechno prý nakonec stihnul a dokonce ho prý nikdo neviděl a nechytil. A jak říkal, nebyly to pro něho klidné a radostné svátky. Výčitky byly prý trestem krutým. Až do jara se nemohl podívat směrem, kde zpoza sněhu trčel pařízek.

A časně zjara koupil a zasadil mezi domy jedle tři, hedvábnou, korejskou a jednu obyčejnou. Co kdyby…

P.S. Na chrudimském náměstí stojí vánoční strom krasavec, i jeho výzdoba je vánočně bezchybná a milá. Škoda, že se obchodníci a obyvatelé tohoto místa víc nezapojí na výzdobě ve vlastních výlohách a oknech. Město Chrudim, náměstí a Vánoce si o to říkají.

Ivan Baborák, výtvarník
www.baborak.cz