Ptám se: Můžeš mi říct, že to, co teď vaříš je skutečně koprovka? Odpověď z kuchyně: Potvrzuji, že ji chystám, a brzy se dočkáš.

A tak se těším, každému se chlubím, co bude k večeři, dokonce na ni pozvu pár přátel. Ale najednou všem na stole přistane dušená mrkev. Ano, je skvělá, ale my se ptáme: proč? Vždyť otázka zněla jasně a přišla na ni jasná odpověď!

Kamarádi u společné tabule reagují různě. Někteří pokrčí rameny se slovy, že chybička se vloudí, další se posmívají a jiní vyžadují omluvu. Kdo vlastně za tu mystifikaci může? Ten, kdo poskytl nepřesnou odpověď na konkrétní otázku, anebo ten, kdo informaci rozšířil?

Přečtěte si:

Albert se otevře ještě letos u odbočky na Načešice. Socha se musí posunout směrem do křižovatky.
Albert tu, Penny tam. Na přesnou otázku nepřesná odpověď, Penny se ještě nestaví

Jistě, na místě je společná omluva. Hosté to jistě pochopí, ostatně už poznali, že se koprové omáčky dnes nedočkají. Ale mají naději, že se bude podávat jindy, byť možná až za rok. Po dobrém úmyslu však následuje studená sprcha od mistra kuchaře - omluva se nekoná, protože koprovka přece bude! Ale ne hned, protože zatím máme recept na papíře.

Aha, tak je to. Omlouvám se tedy za oba, i když mi slova váznou v krku. Cítím totiž mnohem menší vinu.

Příběh z kuchyně končí, Heřmanoměstečtí už jistě poznali, že hovořím o článku, který informoval o výstavbě Penny Marketu v jejich městě. Nakonec je všechno jinak. Staví se tam obchod Albert, a i když jeho konkurent Penny tvrdí, že se lidé dočkají otevření jeho obchodu už letos, silně o tom pochybuji. Kruhák se totiž začne stavět až za rok a nové obchodní centrum na něm bude závislé. Uvidíme, každopádně mám Penny Market za jeho neschopnost omluvy na mušce své pozornosti.