Jakási dívka nebo žena se těší z bonsaje, kterou jí věnoval její milý. Možná neví, že je kradená. Netuší, že květinu velmi postrádá právnička v penzi z Chrudimě. Starala se o ni pětadvacet let, dávala jí veškerou péči.
Pak jedné noci přišel jakýsi mladík a bonsaj odnesl. Svítalo, takže na kamerovém záznamu mu je vidět do tváře. A tak logicky přichází myšlenka video zveřejnit, hned by se vědělo, kdo je ten poberta. Ale pozor, zákon o ochraně osobnosti zvedá varovný prst: Zloděj má právo na soukromí a když krádež zveřejníte, riskujete to, že na vás podá trestní oznámení! Nebyl by první ani poslední, i policie je v tomto směru velmi opatrná.
Morálka hyne na úbytě, zloději vítězí nad slušnými lidmi. Zdravý rozum a desatero božích přikázání dostávají na frak. To je špatně.
