Ahoj, tak je stále ještě září a snad už konečně porostou. No, nebýt Štěpána Bonaventury z Hlinska, který mi každý rok nasuší sklenici a vtipně mi ji schovanou někde nechá a já ji musím hledat stejně, jako on předtím ty houby, neměl bych do své spišské zelňačky sušené houby, a to bych nespíš zemřel a se mnou i moji kamarádi, které pravidelně zvu na tuto dobrotu a lék zároveň. Od spišských cikánů recept vyzvěděl Štefan Mitro, můj velký vyslanec v zemi Slovenské a kamarád z Prešova, kde maluje domy, kostely a jiné stavby, neb je architekt a to tak, že dobrý. Celý týden připravuji obrazy na výstavu do Holandska, abych reprezentoval město Chrudim svou prací. Vernisáž byla včera, ale já píšu sloupek už v úterý, neb zítra jedu instalovat výstavu atd… O Partnerství a výstavě tedy až pak, za týden.

Zpět k zelňačce. Tak tedy. Ve velkém hrnci vaříme uzené vepřové koleno. Maso obereme a s vývarem dáme stranou. V hrnci zpěníme na sádle cibuli, čím víc, tím líp a nakrájené kousky různých druhů klobás. Až se z cibule a klobás stane hustá hmota, přidáme česnek, červenou papriku, dopředu namočené sušené houby a zalijeme lehce vývarem. Krátce povaříme a přidáme sušené švestky, vavřín, pepř čtyř barev, maggi a vegetu. Zředíme vývarem a vložíme domácí zelí i se šťávou a povaříme. Vmícháme zakysanou smetanu a dosolíme a přidáme koření dle chuti Ve vedlejším hrnci si uvaříme nakrájené brambory s libečkem, kmínem, solí, šoupneme do hrnce a zahustíme. Podáváme v miskách a navrch kydneme lehce smetanu a nakrájenou petrželku s libečkem. Pokud si někdo libuje v ostřejším provedení, doporučuji pálivost regulovat výběrem klobás. Přeji dobrou chuť a příště pa, pa.

PS: A proč je zelňačka lék? Protože každé jídlo, na které pozvete kamarády, je lék. Když na nic, tak určitě na blbou náladu.

Ivan Baborák, výtvarník

www.baborak.cz