Celý tento týden, pro křesťany Svatý týden, si připomínáme klíčové události dějin spásy, které vrcholí dnešní nocí – velkou nocí a zítřejší Velikonoční nedělí. Z prázdného Ježíšova hrobu zazněl hlas k ženám, které sem přišly. „Proč hledáte živého mezi mrtvými? Není tady, byl vzkříšen!“

Přijetí této klíčové pravdy křesťanství člověka osvobozuje. Ježíš, který se stal člověkem, přemohl smrt. Jeho zmrtvýchvstání však nebylo jen obyčejným návratem do pozemské skutečnosti. Tato pravda bible je osvobozující, ale je přirozeně i náročná. Toho si byli vědomi její první hlasatelé. Málokterá pravda víry je tak okomentována, nezamlčují se ani různé trapné okamžiky pochybností apoštolů ke zprávě o Ježíšově zmrtvýchvstání. Apoštol Pavel se proto ve svém dopise křesťanům do Korintu dovolává svědectví svých přátel. „Ježíš se zjevil více než pěti stům bratřím najednou, většina z nich dosud žije.“

Poselství Velké noci je pilířem křesťanské víry. Na něm stojí naše naděje, že smrtí těla naše osobní existence nekončí. Ježíš nás zve, abychom mu dovolili vstoupit do našeho života. To velmi posiluje. Tato naděje například posilovala i velkého českého básníka Jana Zahradníčka ve vězeňské kobce v padesátých let minulého století. Napsal tam jednu z nejkrásnějších básnických sbírek Dům strachu. Ve sbírce je báseň, nazvaná Velikonoční. Zde básník vyjadřuje to, co platí pro každého, kdo přijme Ježíše pro svůj život: „Ty vykročíš svoboden, z hrobu své kobky ven: „Lazare, veni forás!“ „Lazare, pojď ven!“

BOHUMIL ŠITAVANC, katolický kněz, Krouna