Na železničních přejezdech umírá stále více lidí

14. 1. 2011

Východní Čechy – Statistiky hovoří za vše. V uplynulém roce na přejezdech zahynulo osm řidičů. Předloni to bylo šest jedinců. Vzrostl také počet zraněných, ze sedmi na patnáct.

UŽ DRUHÁ TRAGÉDIE NA TŘEMOŠNICKU BĚHEM VÍKENDU. U vápenky v Třemošnici se srazilo osobní auto s vlakem. Spolujezdec je mrtvý, řidič skončil v nemocnici, cestující ve vlaku utrpěli oděrky a především pořádný šok.

Kliknutím zvětšíte

UŽ DRUHÁ TRAGÉDIE NA TŘEMOŠNICKU BĚHEM VÍKENDU. U vápenky v Třemošnici se srazilo osobní auto s vlakem. Spolujezdec je mrtvý, řidič skončil v nemocnici, cestující ve vlaku utrpěli oděrky a především pořádný šok. | Foto: Pavel Kalina

Jediná vteřina stačí k tomu, aby na kolejích vyhasl lidský život. Vteřina špatného rozhodnutí, nepozornosti či ukvapenosti.

Statistiky nehod na přejezdech za loňský rok jsou alarmující. V celé České republice zahynulo zbytečně 47 lidí, což je o 24 procent více než v předchozím roce. Ve východních Čechách na přejezdech vyhaslo osm lidských životů. O dva více než v roce 2009.

V galerii najdete snímky z tragické srážky s vlakem v Třemošnici z roku 2010.

„Podle předběžných statistik Drážní inspekce za rok 2010 zemřelo na dráhách v České republice 248 osob, což je nejvíce od roku 2006,“ uvedl mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal. V tomto „nešťastném“ čísle jsou zahrnuty oběti nejen kolizí aut s vlakem na železničních přejezdech, ale i chodci cyklisté, či další jedinci, kteří po střetu s lokomotivou zemřeli.

„Svůj život riskují často také cyklisté nebo chodci. Pokud budeme hovořit o řidičích, ti obvykle argumentují, že byli oslněni sluncem a přehlédli výstražná světla, případně rovnou přiznávají, že si výstrahy nevšimli,“ potvrzuje Martin Drápal.

Podobně už se životem hazardovali letos na východě Čech dva lidé. A to není ještě ani konec ledna. V obou případech měli štěstí. Nejprve ve čtvrtek 6. ledna museli policisté řešit nehodu v Pokřikově na Hlinecku. Za volantem Škody 120 seděla tehdy žena, která na přejezdu uvízla ve sněhové závěji. Naštěstí stačila z auta vystoupit dřív, než do něj vlak narazil.

Druhý případ se stal jen o dva dny později v Dobřenicích na Hradecku. „Řidič osobního vozidla s největší pravděpodobností nerespektoval výstražná znamení a vjel na železniční přejezd v okamžiku, kdy byla silnice uzavírána závorami,“ uvedla tehdy policejní mluvčí Ivana Ježková. K havárii vzlétl dokonce i vrtulník. Ale marně. Řidič od nehody ujel.

K jedné z nejtragičtějších nehod loňského roku dozajista patří prosincová kolize u Třebechovic pod Orebem. Při ní zemřel dvacetiletý mladík, který nejspíš přehlédl světelnou signalizaci.

Vlak zachytil vůz a vlekl ho více než 300 metrů. Auto se ještě rozpůlilo o železniční mostek. Tělo mladíka museli z vraku vyprostit hasiči. Ti zasahovali na místě několik hodin. Podle vyšetřování byla signalizace v době nehody v naprostém pořádku.

Statistika nehod

PARDUBICKÝ KRAJ 2010/2009
střetů na přejezdech 17/12
usmrcené osoby 5/5
těžké zranění 4/0
lehké zranění 3/3
střet osoby s vlakem 14/16
usmrcené osoby 12/13
těžké zranění 1/3
lehké zranění 1/0

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ
střetů na přejezdech 18/17
usmrcené osoby 3/1
těžké zranění 1/3
lehké zranění 7/1
střet osoby s vlakem 8/9
usmrcené osoby 5/6
těžké zranění 3/1
lehké zranění 0/2

ČESKÁ REPUBLIKA
střetů na přejezdech 275/227
usmrcené osoby 47/38
zranění lehké i těžké 128/85
střet osoby s vlakem 261/243
usmrcené osoby 189/176
zranění lehké i těžké 73/71
Zdroj: Drážní inspekce

Soudní znalec: Smrti na kolejích může zabránit obyčejná bílá čára

Východní Čechy – Nepozornost, špatné značení nebo zbytečná agresivita a kuráž řidičů stojí za nehodami na přejezdech? A je vůbec možné jim účinně zabránit?

To asi bez vůle samotných šoféru jen těžko, avšak snížit riziko je podle Jindřicha Šachla, soudního znalce a vedoucího Ústavu soudního znalectví v dopravě Fakulty dopravní ČVUT v Praze, možné. „Naprostá většina střetů vozidel s vlakem má původ v pochybení řidičů,“ říká a dodává: „Většina nehod je důsledkem toho, že někdo v daném okamžiku něco přehlédl nebo opomněl.“

Avšak proč jsou železniční přejezdy nebezpečné, když jsou avizovány třemi návěstními deskami a výstražným křížem? „To sice ano, ale jsou to jen dopravní značky, tedy nic neobvyklého v silničním provozu. A kolik dopravních značek už každý z nás přehlédl?“ ptá se Šachl.

Navíc podle zjištění často na přejezdu utrpí nehodu ti, co tudy denně projíždějí. „Místní člověk jede klidně, nepozorně, právě proto, že to tam dobře zná. Na přejezd zapomněl, stejně jako nemyslíme na to, že denně jedeme okolo pomníku nebo neregistrujeme, zda jsme zamkli byt a vypnuli vařič.“
Řidič hledí hlavně na cestu, ale na vozovce vidí do poslední chvíle jen dvě nenápadné „čáry“ napříč. „Teprve při dvojím zhoupnutí vozidla si uvědomuje, že to byly kolejnice. Občas to končí tragicky,“ říká znalec.

Přejezd má podle Jindřicha Šachla oproti křižovatkám nevýhodu. „Plocha křižovatek bývá rozlehlá i do stran. Železniční přejezd takto nápadný není.“ Ke snížení rizika by přitom podle Šachla stačilo poměrně málo. Jednoduchá a levná úprava, jež se osvědčuje například v Německu nebo Itálii.
„Musí to být něco, co je méně běžné, než jsou svislé dopravní značky. Co přitáhne pozornost řidičů. A mělo by to být na vozovce, kam hledí nejvíce. Nabízí se příčná souvislá čára v provedení jako optická psychologická brzda,“ radí soudní znalec.

Podle Jindřicha Šachla se nehody stále svalují na agresivitu řidičů a také se konstatuje, že na zřizování závor nejsou peníze.
„Na druhou stranu se však nerealizují jednoduchá opatření osvědčená v cizině, která by mohla riziko nehod na přejezdech snížit. Nejspíš nejsou lukrativní,“ poznamenal Jindřich Šachl. (rag)

Mohou za kolize na přejezdech nepozorní šoféři nebo jsou na vině i dráhy, které nedostatečně upravují výhled na trať a signalizační zařízení? Co vy na to? DISKUTUJTE POD ČLÁNKEM.