Osobní motorový vůz se tu 24. června 1995 srazil se čtyřmi rozjetými vagony, které ujely při posunu. Nehoda si vyžádala 19 lidských životů.

Tragédii na jednokolejné trati číslo 261 Svitavy – Žďárec u Skutče zavinila nedbalost a porušení předpisů na dráze. Ze stanice Čachnov ujely při posunu samovolně na svažujícím se terénu, kde byl spád trati více než 20 promile, čtyři vozy, které po odpojení neudržela jediná zatažená ruční brzda.

Tři nákladní vagony ložené dřevem a železným šrotem o hmotnosti 123 tun a jeden krytý služební vůz, takzvaný „hitlák“, bez dozoru ujely asi pět kilometrů a na čtyřkilometrovém klesání ve směru na Žďárec nabraly rychlost až kolem 100 kilometrů v hodině. U zastávky Krouna uvolněné vagony vrazily čelně do protijedoucího jednovagonového motorového osobního vlaku, směřujícího ze Ždárce do Poličky. Střetová rychlost mohla být podle některých odhadů až 133 kilometrů v hodině.

Strojvedoucí vlaku, v němž jelo 23 osob včetně obsluhy, neměl čas na protijedoucí vagony zareagovat, protože ke střetu došlo na nepřehledném místě trati. Srážce nebylo možné ani technicky zabránit. Mezi Čachnovem a Krounou není žádná stanice či zastávka, kde by bylo možné vlaky odklonit na jinou kolej.

V troskách motorového vozu zemřel přímo na místě strojvedoucí a 17 převážně mladých lidí, kteří jeli na zábavu. Jedna žena pak na následky zranění zemřela po týdnu v nemocnici. Z dalších čtyř zraněných bez větší újmy vyvázla pouze jedna dívka, která v době nehody byla zrovna na WC. Z motoráku, do něhož se utržené vagony vklínily, totiž zbyla jen zadní část.

Krouna se stala nejtragičtější železniční nehodou devadesátých let a druhým největším neštěstím na východě Čech za posledních 50 let. Smutný primát drží srážka osobního vlaku s plně obsazeným motorovým vlakem mezi Stéblovou a Čeperkou na Pardubicku 11. listopadu 1960. Toto zároveň největší železniční neštěstí v historii českých zemí si vyžádalo 118 lidských životů a zhruba sto zraněných.

Památku 19 obětí u Krouny dodnes připomíná 1,5 metru vysoký pomník z hrubě otesaného kamene s leštěnou deskou. Nestojí na místě střetu, ale asi o 60 metrů dál po trati, kam byl osobní vlak srážkou odsunut a kde lidé umírali.

V souvislosti s vyšetřováním příčin železničního neštěstí byli z trestného činu obecného ohrožení obviněni tři pracovníci vlakové čety. Soudní dohra se následně týkala už jen dvou viníků. Za hrubé porušení předpisů a povinností odsoudil v říjnu 1996 Okresní soud v Chrudimi vlakvedoucího a jednoho z průvodčích k nepodmíněným trestům odnětí svobody ve výši šest a půl a pět let ve věznici s dohledem. Oběma soud uložil také několikaletý zákaz výkonu povolání. V březnu 1997 pak Krajský soud v Hradci Králové zvýšil trest bývalému vlakvedoucímu na osm let odnětí svobody.

Tragédii u Krouny mohlo patrně odvrátit radiové spojení. Kdyby tehdy na této trati existovalo, mohl být strojvedoucí osobního vlaku varován nejméně s několikaminutovým předstihem a pravděpodobně by se mu podařilo zastavit a nechat cestující vystoupit. Samotné srážce by však již zabránit nemohl. Jako opatření zvyšující bezpečnost na dráze, byl následně urychlen projekt traťového radiového systému, který je dnes už funkční ve všech vlacích.