Lidstvo se sice snaží, seč může, vesmír ale před ním stále skrývá nespočet tajemství. Například průlet asteroidu velkého jako náklaďák v těsné blízkosti naší planety nedávno vědce upozornil, že se kolem Země stále pohybuje velké množství planetek, které navzdory nejmodernějším technologiím neznají.

Zároveň ale před pár dny výročí zachycení posledního signálu ze sondy Pioneer 10, která se jako první lidmi vytvořený objekt dostala až k nejvzdálenějším planetám sluneční soustavy, připomnělo, že technologie ze Země jsou ve zkoumání vesmíru stále úspěšnější. I přesto je na některé kosmické záhady lidská technika jednoduše krátká a vesmír si je možná už navždy nechá pro sebe. Přesně takovým případem jsou černé díry, jimž se věnuje další díl seriálu Deníku 100 otázek a odpovědí.

Co se nachází uvnitř černé díry a dokáží se do ní lidé podívat? Při hledání odpovědi se vydáváme do oblasti dohadů a překážek. „Co se děje uvnitř, nevíme a nikdy to nezjistíme. Černé díry jsou ve všech svých vlastnostech naprosto extrémní. Podle současných představ z nitra černé díry směrem ven nemůže nic uniknout – ani světlo, ani hmota. Zřejmě je zde nekonečně veliké zakřivení časoprostoru a také nekonečně veliká gravitační síla,“ vysvětlil pro Deník astronom a ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek.

100 otázek a odpovědí100 otázek a odpovědíZdroj: DeníkTaké vás trápí nějaká otázka, na kterou jste vždy chtěli znát odpověď? Pošlete nám ji na adresu 100otazek@denik.cz.

O černých dírách se toho navíc nedá moc zjistit ani různými měřeními. „Někdy se říká, že černé díry nemají vlasy. Jako vlasy jsou přitom míněny vlastnosti těchto podivuhodných objektů. Černé díry totiž nemají žádné pozorovatelné vlastnosti kromě hmotnosti, elektrického náboje a momentu hybnosti (popisuje to, jak se otáčí). Jsou to tedy velmi jednoduché objekty – nejjednodušší v celém vesmíru. Všechny černé díry jsou si podobné jako vejce vejci, nelze určit, z čeho a jakým způsobem vznikly. Liší se právě jen zmíněnou hmotností, nábojem a momentem hybnosti,“ uvedl Dušek.

Známou pravdou ovšem je, že černé díry pohlcují cokoliv, co se k nim přiblíží. „Když se k nim přiblížíte na jistou, velmi malou vzdálenost (tzv. horizont událostí), neuniknete ze spárů jejich gravitačního pole jinak, než že se budete pohybovat rychleji než světlo. Ve vesmíru se tak rychle ale nic pohybovat nemůže,“ potvrdil astronom.

Neuskutečnitelná cesta

Ze stejného důvodu se lidstvo nikdy dovnitř černé díry nepodívá. Byla by to totiž sebevražedná mise. Podle Duška neexistuje způsob, jak by se taková cesta - ať už přístroje nebo lidské posádky - dala uskutečnit.

Červený disk horkého plynu kolem černé díry. Proud plynu je pozůstatkem hvězdy, kterou černá díra roztrhla. Oblak horké plazmy nad černou dírou se nazývá koróna.
NASA se dostala neobvykle blízko černé díře. Získala záběry, jak pohlcuje hvězdu

„Při cestě do černé díry bychom nejdříve čelili intenzivnímu rentgenovému a gama záření. Poté by nás v její blízkosti roztrhalo slapové působení extrémně silného gravitačního pole. Proměnili bychom se v horký plyn jednotlivých atomů, které by po spirále padaly do černé díry. Tomuto prostředí nevydrží čelit ani obří hvězdy,“ nastínil odborník.

Pád do černé díry tedy znamená konec existence. „Po pádu dovnitř černé díry dochází k absolutnímu zjednodušení – černá díra pohltí nejen naši hmotu, ale vymaže také všechny informace o ní, s výjimkou hmotnosti, elektrického náboje a momentu hybnosti,“ uzavřel Dušek.