Před dvěma lety chtěl Alex začít běhat a sportovat. K tomu mu pomohl starší kamarád z vesnice a od něj se dozvěděl o OCR závodech.

Kdy jsi poprvé závodil?
Můj první závod byl v Koutech nad Desnou v roce 2015. Běžel se Spartan Race Super dlouhý 18,5 km, velmi kopcovitý terén byl pro mě dost namáhavý. Byl jsem unavený a vyčerpaný.

Co vlastně znamená OCR?
Je to zkratka pro extrémní překážkové závody, které se z USA postupně rozšířily do Evropy. Mezi OCR závody patří Predator Race, Spartan Race a mnoho dalších. Je určená vzdálenost od 5 do cca 23 kilometrů a pak až ultra‑trailové trasy nad 42 kilometrů. Nejnáročnější překážky bývají často na konci, aby toho závodníka hodně prověřily po silové stránce, v mnoha případech i po stránce psychické.

S jakými překážkami se setkáme na závodech?
Je tam hodně nošení břemen, pytle, klády a sem tam je tahání kamenů. Potom jsou balanční překážky - chůze po kůlech, po prkně. Teď je nová překážka slackline, což je chůze po natažené kurtě. Dále jsou překážky zaměřené na úchopovou sílu, jako ručkování po lanech a kruzích, žárovky - takové věcičky, kterých se musíš chytnout a přeručkovat až nakonec. Mezi nejvíce adrenalinové patří skluzavka do vody, mnohdy to bolí, ale je to super zážitek.

Měl jsi někdy nějaký vážný úraz?
Před rokem jsem měl úraz na Slovensku. Běžel jsem zrovna delší závod, který měl 22 kilometrů, a na 21. kilometru jsem běžel v řece. Spadnul jsem tam, uklouzl po kameni a o ostrý kámen jsem si rozrazil koleno. Měl jsem to rozřízlé skoro až na kost. Naříznul jsem si šlachu a čtyřhlavý stehenní sval. To bylo asi nejvážnější. Jinak samé škrábance.

A ty běháš sólo, nebo pro tým?
Já osobně běhám za Barbarian Extreme Team. Tým je založený Patrikem Waldhansem, jedním z členů The Barbarian, to jsou oficiální Barbaři od Bena Cristovaa. Snažíme se mít nějaké výsledky, pracujeme na sobě, trénujeme a zlepšujeme se. Nikdo z nás není profesionální sportovec.

Jaké máš největší úspěchy?
První úspěch bylo 10. místo v jednotlivcích a zároveň 3. místo s týmem na Predator Race Brutal na Klínovci v roce 2016. Mezi moje největší úspěchy patří 3. místo v Competitive vlně na závodě Spartan Race UltraBeast, což byl 45kilometrový závod, kde bylo 3000 nastoupaných metrů. Hodně překážek, myslím, že 62. Celkově jsem skočil na 17. místě z 1500 lidí a dalších 500 to nedokončilo vůbec. Další úspěchy jsou v týmové soutěži, kde jsme několikrát vybojovali 3. místo, a dokonce 1. místo na závodech Predator Race. Pravidelně se umisťuji v první 20 závodníků.

Jak často trénuješ?
Týdně se snažím si jít tak 4 - 5x zaběhat. Běhám v průměru 10 kilometrů v terénu Železných hor. Snažím si dělat tréninky zajímavější. Nerad běhám stále stejnými místy, a proto si vyhledávám stále nové běžecké trasy. Někdy si místo běhu dám nějaký trénink s vlastní vahou těla. V současné době nemám žádný tréninkový plán. Tréninky si plánuji sám.

Když tak hodně sportuješ, co máš nejraději rád za jídlo?
Nejradši mám zmrzlinu. Samozřejmě zákusečky, miluji medovník. Rád mám ale i uzeninu – klobásy, uzené. Žádný speciální jídelníček nedodržuji.

Je tento sport finančně náročný?
Něco to stojí - cesta na závody, jídlo, někdy i ubytování. Ale máme sponzory, kteří nám to ulehčují. Registrace na Predator Race máme od firmy Ramirent, což je stavební firma, která zásobuje závody Predator Race stavebními stroji na stavbu překážek. Od firmy Collm máme podkolenky a návleky, které jsou kompresní a pomáhají k lepší regeneraci po závodech nebo při dlouhém závodu. Posledním je sponzor Icebugrunning, ten nám poskytuje slevu na boty. Za to jim všem moc děkujeme. Zdeněk Sasín ml.