Za pár hodin vypukne vrchol dvouletého období. Jak jste na „Evropu“ připravené?
Šest týdnů bylo dlouhých a příprava fyzicky náročná. Věřím, že jsme se připravily nejlíp, jak jsme mohly.

Jak byste popsala český tým z hlediska zkušenosti?
Já bych řekla, že to máme půl na půl se zkušenými holkami a těmi mladými, dravými. V přípravě si to docela sedlo. Tím, že nám chybí úplně výrazná osobnost jako Kia Vaughnová, na kterou směřovaly přihrávky, protože pod košem byla platná, zformulovalo nás to tak víc dohromady jako tým. Manšaft je bojovný. Budeme hrát jedna za druhou.

Nemůže být výhodou, že jste méně čitelné pro soupeře?
Bylo vidět už v přípravě, že kromě Kateřiny Elhotové jsme neměly dalšího typického střelce. Ona je tahoun a očekává se od ní, že bude dávat dvacet bodů. Zbytek jsou to hráčky, že v každém zápase může překvapit jiná.

Nakousla jste téma absence. Jak se s nimi vyrovnáváte?
Tím, že jsme si nebyly jisté, kdo bude, i když u Péti Záplatové a Julči Reisingerové jsme to dopředu věděly, tak jsme to moc neřešily. Tak nějak jsme tušily, alespoň já, že Kia nebude. Alča Hanušová vypadla až v průběhu přípravy, což byla škoda. Nicméně tím, že s námi absolvovala jen týden a pak si obnovila zranění, tak to nebyl pro tým takový výpadek.

Jak vyřešíte zmíněné ztráty?
Musíme hrát ještě víc týmově, víc bojovat, víc hrát tvrdě, víc si pomáhat. S tím jsme do Lotyšska přijely. Sestavu máme, jakou máme. Na zranění se nemůžeme vymlouvat. Každopádně cíl v podobě postupu ze skupiny se nemění.

A vaše role v týmu?
Tím, že tu není Záplatová, se kterou jsem se v kvalifikaci střídala na rozehrávačském postu, tak asi budu mít roli větší. S Terezou Vyoralovou se dobře doplňujeme.

Od ústřední rozehrávačky se hodně očekává. Cítíte vyšší zodpovědnost?
Někde v hlavě ji mám, ale snažím si to nepřipouštět, abych na sebe nevytvářela nějaký tlak. Ale schylovalo se k tomu už dlouho, protože se zranila Záplatová.

Je post rozehrávače při absenci pivotek důležitější?
Ze začátku jsme měly problém s tím, že jsme všech pět na hřišti hrály zvenku, protože nemáme klasického pivota zvyklého rolovat pod koš. Na konci přípravy už jsme si ale uměly najít ty pozice, kde kdo byl volný a kdo kam zbíhal. Jinak necítím, že bychom měly na rozehrávce větší zodpovědnost.

Jaký je dílčí cíl proti Francii?
Ubránit je v soubojích jeden na jednoho. Co hráčka, to jméno. Francie má kvalitní výběr. Tím, že nemáme klasického pivota tak pro nás bude klíčový doskok.

Vzhledem k postupovým kalkulacím asi se nepočítá, že Francii porazíte.
Jdeme zápas od zápasu, chceme každý zápas vyhrát, ale jsme střízlivé. Chceme určitě odehrát povedený zápas, abychom měly dobrý vstup do turnaje. Ale klíčové budou Švédsko a Černá Hora.

Před dvěma lety jste na úvod s Ukrajinou musely, kdežto nyní můžete, souhlasíte?
Určitě se hraje lépe, když můžete a nemusíte. Navíc v Hradci jsme byly pod tlakem domácího šampionátu.

Zůstaňme u Hradce Králové. Jak vzpomínáte na působení v jeho dresu?
Když jsem v sedmnácti odešla ze Sokolova, byl to skok dopředu. Nejdříve jsem hrála za dorost a pak v ŽBL. Tuto štaci beru hodně pozitivně. Paní Ptáčková s panem Volejníkem mi dali mnoho a byl to výborný start.

Je to teprve vaše druhé mistrovství Evropy. Kde jste byla mezi lety 2012 a 2017?
Před tím to na mě vždycky vyšlo tak, že jsem byla ta třináctá hráčka. No a ze závěrečné nominace vypadla.

Na úvod neoblíbený soupeř, navíc vysoký favorit

Největší šichta hned na začátku! České basketbalistky vstoupí ve čtvrtek od 14.30 hodin středoevropského času do mistrovství Evropy zápasem s tím nejtěžším možným soupeřem. A ještě ve výrazně oslabené sestavě. S Francií mají dlouhodobě nepříznivou bilanci, když z posledních duelů vyhrály pouze tři. Ten třetí úspěch už má hodně dlouhé vousy… Datuje se do památného roku 2005, kdy Češky vyválčily v Turecku historické zlato na evropských šampionátech.

Síla týmů se od té doby výrazně proměnila. Francouzky vystřídaly Češky v úplné špičce evropského žebříčku. Nejen proto, že třikrát v řadě padly až ve finále ME.

„Musíme na ně skočit, jinak nás přejedou“. Tak zahájila povídání kapitánka českého týmu Romana Hejdová.

„Máme největší problém ze začátky zápasů. Všechno si sice řekneme, nicméně stejně jsou vlažné. Dlouhou dobu hraji ve Francii, a když srovnám nasazení, my jsme zakřiknuté. V české povaze je zakódovaná menší sebedůvěra. Jsme spíš ledové královny. V dnešním ženském basketu, to je hlavně o bojovnosti. A my tím musíme dohnat, absence a nižší basketbalový level. Prostě vytasit ostré lokty. Musíme jít do soubojů na hranici rizika. Samozřejmě, že nemůžeme nasekat pět faulů za minutu. Musíme jim znepříjemnit hru chytrými fauly,“ nabádá hráčka Landes.