Letos jste odehráli a stále ještě hrajete sezónu snů, jak byste její základní část zhodnotil?
Základní část II. Ligy mužů mohla pro náš tým dopadnout lépe jen stěží. Tabulku jsme ovládli s konečnou bilancí 17 vítězství a pět porážek. To je fantazie. Něco takového se v Chrudimi nepovedlo po desetiletí a zřejmě už také nepovede. Někoho může napadnout, že je to pouze druhá liga a nic to neznamená. Ujišťuji vás, že je to velký úspěch.

Hra je dynamická a nesmírně tvrdá, přičemž je nezbytné zapojit do hry také hlavu. Konkurence bývá vysoká a člověk o základní sestavu musí bojovat, nic nepřijde samo. Již na této úrovni hraje velkou roli týmová chemie, pohoda a soudržnost. V mnoha zápasech nastupují za týmy soupeřů hráči z nejvyšší soutěže, ať současní nebo bývalí. V této sezóně jsme dokázali najít od každého něco a proměnili ji v neskutečnou jízdu.

Čím si vaši jízdu II. ligou vysvětlujete?
Před sezónou jsem zmiňoval, jak je důležitá letní příprava. Ovoce jsme sklidili hned v prvních čtyřech utkáních, ve kterých jsme dokázali porazit adepty na přední příčky – pražský Radotín a Mladou Boleslav. Dále jsme doslova řezali jednoho po druhém. První klopýtnutí přišlo až na palubovce Jindřichova Hradce, kde jsme v aktuálním rozpoložení na výhru prostě neměli. Dále jsme zaváhali v dvojutkání s Kutnou Horou a Poděbrady. Tam jsme se po hřišti pod vlivem virózy sotva ploužili.

Ondra Votava dokonce ani nepřišel. Zpětně se při vzpomínce na time-out, který si trenér vzal jenom z důvodu, aby nám mohl rozlít z termosky horký čaj, rád zasměji. Pak už jsme prohráli pouze dvakrát venku, a to na Vyšehradě a v již zmiňované Mladé Boleslavi, kde se ale vyhrává opravdu jen zřídka.

Pokud byste nahlédl na své týmové spoluhráče jako na jednotlivce, kdo z nich byl tahounem mužstva?
Z individuálního hlediska odehrál skvělou sezónu Honza Soudek, který nechyběl na jediný zápas a v každém z nich byl oporou. Střelecky nás táhl jako vždy Ondra Votava, který skóroval průměrně 15,9 bodů na zápas. Ve všech utkáních jsme se mohli spolehnout na dominanci našich podkošových hráčů, kterou po novém roce ještě umocnil navrátivší se Kryštof Dosoudil. Po celou sezónu jsme disponovali skvělou střelbou z perimetru, kde výrazně přispěl nováček Tom Tkadlec.

Obecně nemám rád individuální statistiky. Možná kdybych je měl jako kluci, tak mám jiný názor. Proto mě těší, že jsme týmově dosáhli nejlepší obrany v lize. Konkrétně 1373 bodů ve 22 zápasech. V průměru tedy pouhých 63,4 bodů na zápas. Myslím, že zejména naši zónovou obranu mohu prohlásit za postrach ligy.

Je tedy ještě něco, na čem se dá pracovat a do budoucna to zlepšit?
Rozhodně ano. Trestné hody, které nás kolikrát zbytečně v zápasech srážely a také ukázněnost na hřišti. Příliš často se zbytečně podivujeme výrokům rozhodčích. V současnosti nás čeká dvou zápasové klání s Brnem, které rozhodne o dalším vývoji a třeba i o postupu do I. Ligy. V takovém případě bychom si museli se všemi sednout a popřemýšlet, zdali opravdu chceme postoupit.

Děkujeme všem fanouškům, kteří pravidelně chodili podporovat místní borce a na závěr bych vás rád všechny pozval na sobotní zápas, který sehrajeme od 17 hodin v chrudimské Sokolovně. Naše jízda ještě neskončila (úsměv). Tato sezóna pro nás byla nezapomenutelná a věřím, že v nás dlouho zůstane.