Pánové pro začátek se nám v krátkosti představte:


MP: Zdravíme čtenáře, jsme hráči Rugby League z Chrudimi. Konkrétně já jsem z Chrudimi a v našem sdružení zastávám pozici místopředsedy. Spolu se mnou bude odpovídat ještě Ondra Preininger z Pardubic a Patrik Koliska ze Skutče. Oba patří mezi výborné hráči.

Jak dlouho se ragby věnujete?


OP: Já jsem s ním začal přibližně před třemi lety. 


PK: Před necelými čtyřmi lety se k němu přes kamaráda, co s námi jezdí na tábor. Říkal jsem se mu, že se mi tento sport líbí a on mě pozval na trénink. Tam jsem dorazil a začalo mě to bavit, tak jsem u toho již zůstal. 


MP: S šišatým míčem se snažím skamarádit už pomalu čtyři roky, a někdy to dá pořádně zabrat. Hrával jsem skoro šest let podvodní ragby, ale trávník je trávník.

Jak dlouho vůbec ragby v Chrudimi je?


MP: Letos je tomu vlastně přesně pět let, kdy se uskutečnily první tréninky na Gymnáziu Josefa Ressela. Po celý čas to nemělo ragby v Chrudimi moc lehké. Hlavně na začátcích během léta se scházelo tak málo lidí, že by se dali spočítat na prstech jedné ruky, ale tu dobu chrudimské ragby překonalo.

Vy jste poměrné úspěšní, podělte s námi o své největší úspěchy.


OP: V posledních třech letech se nám docela daří. Dvakrát jsme se probojovali do Grand Finále a před dvěma lety jsme vyhráli předsezónní turnaj v Hradci Králové.


PK: Já bych ještě doplnil vyhrané finále Poháru proti Berounu a postup postup do nejvyšší české soutěže. 


MP: Když se na to podívám z pozice funkcionáře chrudimského týmu, tak za největší úspěch beru to, jak se postupně Chrudim a ragby seznamují. Stále jsme sice okrajovým sportem, ale už je o nás občas i slyšet.

Chrudim má na sportovním poli velikou konkurenci, je tu výborný fotbal, hokej, futsal a další kvanta sportovců. Je pro nás složité se tu prosadit. Na druhou stranu je tu spousta kluků a holek s výbornou sportovní průpravou a máme tedy kam sahat.

Mnoho lidí netuší, že jsou dva základní typy ragby. Vy se věnujete Rugby League, jak moc se odlišuje od Rugby Union?


OP: Největší rozdíl je v počtu hráčů na hřišti. Union se hraje v patnácti, zatímco League se hraje ve třinácti. Dalším velkým rozdílem je, že máme jen omezený počet možností skórovat. V praxi to znamená, že můžeme být šestkrát složeni protihráčem a poté míč získává soupeř, pak musíme bránit. V Unionu můžete mít prakticky neomezený počet pokusů na to, abyste položili. Také mlýny se v League netlačí tak jako v Unionu, ale těch rozdílů je daleko více a to bychom si tu mohli povídat až do zítra.

Kolik je v ČR rugbyleagových týmů?


OP: V Česku je v současnosti sedm aktivních týmů, ale jsou zde i další takříkajíc ve stavu zrodu.


MP: Nové kluby se však rodí v bolestech. Je to složité. Musíte sehnat partu kluků, kdy vás bude na tréninky chodit alespoň deset, pomalu rok si nezahrajete, jelikož soutěž už jede. Nicméně za každý nový klub budeme vděční. Ovšem pravdou je to, že s každým nově zařazeným týmem, který vstoupí do soutěže, rostou nároky i na svaz. Celou dobu existence Rugby League v Česku se potýkáme s nedostatkem rozhodčích. Je to taková naše bolístka. Tak pokud to čte nějaký fanoušek ragby a nechce přímo hrát, rádi z něj po různých školeních uděláme rozhodčího.

Který tým je nejúspěšnější v české soutěži?


OP: Z historického hlediska určitě Beroun. V dobách své největší slávy byl takřka neporazitelný. V poslední době však prochází velkou obměnou kádru a tolik se mu nedaří. V letošním ročníku je soutěž velmi vyrovnaná a o přední umístění bojují především týmy z Krupky, Hradce Králové, H. Brodu a Chrudimi.


MP: Vyrovnanost soutěže má i svůj důvod. Kvalita týmů a hráčů šla hodně nahoru. Začínalo to tím, že se hrálo pět turnajů ročně a trénovaly se klasické základy, jak se stavět při rozehrávce a podobně.

Dnes se to nedá se začátky vůbec srovnávat. Zkvalitnilo se vedení celého svazu a pro české trenéry a rozhodčí se pořádají kvalitní kurzy, spíše řečeno workshopy se školiteli ze zemí, kde tenhle sport má historii. Letos se v Chrudimi pořádal mezinárodní kurz rozhodčích, kde se sešli rozhodčí z týmů z Anglie, Itálie, Švédska a tři dny se tady pracovala na zlepšení práce

Blíží se další reprezentační zápas. Jsou v národním týmu hráči z chrudimského týmu?


PK: V tuhle chvíli jsme tři. Já, Tomáš Řičica a Ondřej Preininger, v širší nominaci je pak ještě Oldřich Chrbolka. Již o tomto víkendu odehrajeme reprezentační utkání na Ukrajině proti tamnímu výběru v rámci Mistrovství Evropy skupiny C. 


OP: V repre jsme obsadili i jeden klíčový post. Právě Patrik bude hrát útokovou spojku. Bude tedy zodpovědný za útočnou hru českého nároďáku.



Posledním zápas s Ukrajinou dopadl jednoznačně (2013 prohra 68:4). Jaké vyhlídky máte teď?

PK: Doufám, že je pořádně potrápíme.

Vraťme se ještě k chrudimskému týmu. Kolik čítá hráčů v současné době?


OP: Na soupisce teď máme 27 hráčů, ale aktivně hrajících je okolo 20, což se může zdát jako vysoké číslo, ale opak je pravdou. Neustále probíhá nábor, takže každý kdo by si chtěl tento rychlý, tvrdý, ale přesto férový sport vyzkoušej je vítán. Trénujeme každé úterý a čtvrtek od 18:30 na ploché dráze v Chrudimi.

V logu i názvu klubu se objevuje králík. Proč zrovna tohle zvíře?


MP: To je historka z roku 2013. Sezóna vyvrcholila ve finále druhé divize, kde jsme s posilami z Pardubic porazili Hradec a odnesli si trofej pro vítěze. Tento zápas sledoval jako čestný host Shane Richardson, výkonný ředitel slavného týmu South Sydney Rabbitohs působícího v NRL (nejvyšší australská soutěž) a nasměrovala náš klub k mezinárodní spolupráci, kterou pomohl vyjednat Richard York.

Australané nás začal podporovat a pomáhat. Podepsali jsme dohodu o spolupráci, kde jsme se zavázali, že se přejmenujeme na Rabbitohs Chrudim. Třešničkou na dortu toho všeho je, že majitel australského klubu Rabbitohs je herec Russel Crowe. Ten se na nás ještě v Chrudimi bohužel podívat nebyl.


OP: Pro ty, co si nedokáží představit jak velký pojem klub South Sydney Rabbitohs je, přirovnal bych jej k Realu Madrid nebo Barceloně ve fotbalovém světě.