play_fill
play_fill
play_fill
play_fill
Bezprostředně po slavnostním vyhlášení ankety Nejúspěšnější sportovci Chrudimska za rok 2009 poskytl redakci Chrudimského deníku, který byl jejím spolupořadatelem, rozhovor vítěz nejprestižnější kategorie – Jednotlivci – dospělí.
Asi nelze začít tento rozhovor jinak, než dotazem, co dělá vaše zraněné rameno, kvůli kterému jste letošní ročník Dakaru nedokončil?
Minulý pátek jsem byl na vyšetření na magnetické rezonanci a shodou okolností zítra (ve středu 10. února) jdu k doktoru Šnídlovi do motolské nemocnice v Praze, který mi řekne, co a jak se s tímto zraněním bude dělat. Na léčení mám zhruba dva měsíce, vzhledem k mému dalšímu plánovanému programu. Pokud bych šel na operaci, tak se prý dělá pomocí manžety rotačního kloubu, přichytává se to laparoskopicky. Další možností je, že se to zahojí samo, nebo budu muset prostě trpět. Relativně s tím žije plno lidí, buď ve větší či menší míře. Pokud je to ta větší míra, tak se holt musí operovat.
Jak k tomuto zranění vůbec došlo?
Zavinil jsem si to vlastní chybou. Bylo to druhý den závodu, říkal jsem si, že nebudu zatím nikam spěchat a zřejmě jsem se dostatečně nekoncentroval. No a čtyřkolka se najednou přetočila a šlehlo to se mnou. Mohu se utěšovat snad jen tím, že jsem Dakar sice pětkrát vyhrál, dvakrát jsem jej nekončil kvůli technické závadě stroje a teď jsem si alespoň vyzkoušel, jaké to je odstoupit kvůli zranění…
Česko mělo na letošním Dakaru početné zastoupení, ale hodně našich posádek nedojelo. Kolik jich vlastně dorazilo do cíle?
Letos to pro naše barvy bylo docela Waterloo, hlavně v úvodních etapách, kdy jsme odpadali jeden za druhým. Ale prostě, to je Dakar, většinou tak padesát procent závodníků nedojede.
A držíte Češi při sobě během tohoto náročného závodu, nebo dojedete do cíle etapy a řeknete si, tak pro dnešek mám konec?
V bivaku se samozřejmě člověk nejdřív stará o svůj stroj, jestli potřebuje třeba něco opravit, ale pak se scházíme společně na jídle a určitě se spolu dobře bavíme.
Loni jste Rallye Dakar v Argentině vyhrál, letos musel odstoupit. Byl z vašeho pohledu mezi oběma závody nějaký rozdíl, když pomineme vaši úspěšnost?
Zatímco loni tamní diváci fandili všem závodníkům, tak letos až přehnaně povzbuzovali domácího čtyřkolkáře Petroneliho, který nakonec dokázal obsadit druhé místo.
Na letošním Dakaru jste měl i svoje další dvě čtyřkolky. Co byste řekl k výkonům jejich jezdců?
Po mé havárii a rozhodnutí odstoupit ze závodu jsem pokračoval dál jako asistence a pomáhal těmto dvěma čtyřkolkářům. Talentovaný Martin Plechatý se však dva dny po mě také vyboural a rovněž to odneslo jeho rameno, takže zůstala ve hře již pouze moje čtyřkolka polského závodníka Soníka. Ten dojel na 5. místě, když dlouho bojoval o čtvrtou příčku. Svými chybami se připravil o boj na předních pozicích. Jenom z jeho stáje mně přišly objednávky na další čtyři čtyřkolky a v současné době mám sedm potvrzených objednávek na výrobu čtyřkolek pro příští Dakar.
Stihnete jejich výrobu vůbec zvládnout?
Já si myslím, že to není stihnutelné, proto už jsem jim řekl, že to vlastně bude z mé strany výroba takových polotovarů a některé věci, na kterých moc nezáleží, si to ti lidé dodělají sami, aby také ten stroj trochu poznali a našli k němu správný vztah.
Myslíte si, že se Rallye Dakar může vrátit v dohledné době do svého původního působiště v Africe?
Já bych si to přál, už jenom proto, že se mluví o tom, že by se dalo jet jako v ročníku 2003 v Tunise, Libyi a Egyptě. Byl to tehdy velice krásný Dakar, nabitý pískem, rychlostí a těžkými etapami, a myslím si, že by to byl opět krásný ročník, kdyby se rok 2003 zopakoval. Hodně bych se tam těšil. Pokud bude Dakar opět v Argentině, tak tam se moc těšit nebudu, protože konstrukce mých čtyřkolek není zrovna nejvhodnější pro takto relativně pomalý závod.
Co vás čeká v letošním roce za další motoristické akce?
Tak především potřebuju zjistit, co mám s ramenem a dát se zdravotně dohromady. Už v březnu se chci zúčastnit italského Mistrovství Evropy, potom v Německu K Rallye. Následně jedeme na soustředění do Tunisu, odkud hned odlétám do Albánie, kde to pro mě bude nová rallye. Měří 1500 km a bude to v půlce sezony takový správný trénink na další sezonu. Netajím se také tím, že v letošním roce budu zkoušet, pokud se mi podaří ji získat, kategorii T3 na Dakaru. Je to kategorie buggy, jednomístné vozítko.
Vraťme se ještě k minulému roku. Při slavnostním vyhodnocení ankety zaznělo, že jste popáté vyhrál Dakar, ale to nebyl váš jediný úspěch, že?
Tak trochu mě mrzelo, že jsem byl vyhodnocen Sportovcem Chrudimska jakoby pouze za Rallye Dakar a zapomnělo se například na významnou rallye v Austrálii, byť není tak populární jako Dakar. Je však nesmírně těžká už jenom třeba po organizační stránce, kdy se člověk musí přesunout takovou dálku a musí tam jet s minimálním doprovodem. V roce 2009 jsem sedmkrát startoval a sedmkrát zaznamenal vítězství. Toho si obrovsky cením a už takovou úspěšnou sezonu asi těžko poznám.
A s jakými závodními výsledky byste byl spokojen letos?
Já už jsem v roli spíše konstruktéra. Myslím, že každé dojetí a každý závod, který absolvuju a bude mně bavit, tak pro mě znamená vítězství a kvůli tomu to dělám.
