Vtéto prestižní motoristické soutěži bude letos startovat 245motocyklů, 220automobilů, 100kamionů a 20čtyřkolek. Českou republiku bude reprezentovat jedenáct posádek, mezi nimiž nebude chybět ani čtyřnásobný vítěz Dakaru Josef Macháček zKonopáče uHeřmanova Městce na Chrudimsku. Před vánočními svátky měl sice plné ruce práce sposledními přípravami na náročnou prověrku, ale rozhovor nám ochotně poskytl.

Na jubilejní Rallye Dakar vyrazil Josef Macháček zdomu na Nový rok vpravé poledne. Potřebná technika a další vybavení ovšem cestovaly prostřednictvím spediční firmy spředstihem již 28.prosince. Technická přejímka vLisabonu čeká nejstaršího českého účastníka této prestižní soutěže 4. 1edna v9.45hodin a na trať rallye odstartuje oden později kolem šesté hodiny. Tak tedy, šťastnoucestu!

Po svém loňském prvenství jste mému kolegovi při rozhovoru říkal, že to byl váš poslední Dakar. Co vás přimělo ke změně rozhodnutí?

Je pravda, že jsem chtěl ve svých padesáti letech skončit jak se říká vnejlepším, ale Dakar má prostě své kouzlo. Velkým lákadlem bylo samozřejmě jubileum, vždyť se tato nejprestižnější rallye pojede letos již potřicáté! Vneposlední řadě jsem chtěl také ještě zúročit získané konstruktérské a manažerské zkušenosti vsouvislosti spřípravou nového závodního stroje.

Kolikrát jste vlastně tuto rallye absolvoval?

Jako závodník jsem jel celkem šestkrát a ztoho čtyřikrát vyhrál kategorii čtyřkolek. Vroce 2003jsem asistoval vautomobilu Nissan baviči Petru Novotnému.

Jakého úspěchu si na Dakaru ceníte nejvíce?

Za největší úspěch považuji můj start vroce 2001, kdy jsem dojel do cíle jako jediný čtyřkolkář a byl vabsolutním pořadí 43.z250motorek vdosud nejtěžším a nejdelším Dakaru, který měřil přes jedenáct tisíc kilometrů.

Ajak jste dopadl při dvou účastech, kdy jste nezvítězil?

Vobou případech jsem závod nedokončil. Jednou jsem musel vzdát pro poruchu motoru a podruhé pro prasklou kyvnou vidlici. Dokážu si na trati nebo vcíli etapy opravit ledacos, ale tohle prostě nešlo. Na Dakaru jsou časté poruchy pneumatik, preventivně se mění kyvné vidlice, plno problémů je stlumiči, pro které to je extrémní námaha.

Zatím nejtěžší opravu jsem zvládl při lonském ročníku, kdy jsem měl prasklou nádrž a ze spodní části vytekl benzín, částečně na moji kombinézu. Dojel jsem sprovizorní opravou asi 400kilometrů do bivaku, chladilo mě to pořádně a hrozilo vznícení. Odnesl jsem to chemicky popálenou nohou. Vbivaku jsem naštěstí sehnal laminovací soupravu a celou nádrž opravil.

Potom následovala maratonská 1200km dlouhá etapa bez asistence, kdy jsme po 600kilometrech spali odtrženi od bivaku. Ale nějak jsem to zvládl. Potřebný náhradní materiál mi transportují pánové Macák a Zapletal na doprovodných kamionech.

Při Rallye Dakar nejsou vposledních letech výjimkou přepadení závodníků nebo jejich doprovodu. Vám se podobná nepříjemnost vyhnula?

Musím to zaklepat, přepaden jsem zatím nebyl a doufám, že nebudu. Pořadatelé po předešlých průšvizích problematice bezpečnosti věnují stoupající pozornost, trať zajišťují policisté a vojáci, účinným pomocníkem proti potenciálním útočníkům je isatelitní hlídání.

Aco byste dělal, kdyby vás přece někde přepadli?

Ti lupiči jsou většinou bojácní, ale člověk nikdy neví, kam až mohou při přepadení zajít. Asi bych čekal, co budou dělat oni, a doufal, že mě neodprásknou. Rozhodně bych nekladl nějaký přehnanýodpor.

Počasí vsaharské poušti je vtomto ročním období teplotně velmi rozmanité. Jak se stěmito rozdíly vyrovnáváte?

Přes den bývá teplota kolem pětatřiceti stupňů nad nulou, ale když se blíží západ slunce, tak si preventivně oblékám mikinu, protože teplota velmi rychle klesá. Po západu sluníčka už to chce vytáhnout kulicha a později nezřídka ikožich. Už jsem zažil ito, že ráno byla na sedadle mé čtyřkolky jinovatka.

Přes den se ovšem pořádně ohřejete. Jaký máte vtakovém horku stravovací a pitnýrežim?

Na etapu si moc stravy nevezeme, já jím většinou jenom energetické tyčinky, zato večer vbivaku si to člověk může vynahradit, tam je jídla nadbytek. Pokud se týká pití, tak jsem takový velbloudí typ. Moc toho nevypiju, tak tři litry tekutin denně, hlavně Coca Colu, která mi dodává veškerou energii.

Vpoušti určitě hrozí irůzné jedovaté „potvůrky“. Nemáte snimi nějakou zkušenost?

Je pravda, že tam žije řada druhů jedovatých hadů či pavouků. Ale jsou to plaší tvorové a vbivaku, kde je pořádný mumraj, se lidem klidí zcesty.

Vminulém ročníku jste zvítězil se strojem Pouštní liška. Prý jste si připravil na jubilejní ročník novou „mašinku“…

Ano, postavil jsem novou čtyřkolku, ošedesát kilo lehčí než Pouštní liška. Ta dosahovala maximální rychlosti kolem 160km za hodinu. Nový stroj, který jsem nazval Pouštní bouře, je sice vmaximu asi odeset kilometrů pomalejší, ale má celkově lepší jízdní parametry a ta rapidně nižší váha by měla být velkou výhodou.

Do Pouštní bouře jsem implantoval své veškeré konstruktérské zkušenosti a doufám, že ji na Dakaru pořádně „rozpoutám“. Je jenom škoda, že zatím nemám následovníka, ale přeju si, aby se nějaký zapálený nástupce brzy objevil.

Česká stopa na Rallye Dakar 2008

Jubilejního 30.ročníku Rallye Dakar, který začíná 5.ledna vportugalské metropoli Lisabonu a končí 20.ledna 2008vsenegalském Dakaru (15 etap, 9273kilometrů), se zúčastní ijedenáct českých posádek.

Kategorie čtyřkolek:

Josef Macháček (Yamaha)

Kategorie motocyklů:

David Pabiška (KTM)

Dušan Randýsek (Yamaha)

Martin Macek (Yamaha)

Kategorie automobilů (posádky po dvou):

Miroslav Zapletal a Miloslav Janáček (Mitsubishi L200)

Petr Procházka a Petr Nemajer (Mitsubishi Patero)

Kategorie kamionů (posádky po třech):

Aleš Loprais, Ladislav Lála a Petr Gilar (Tatra)

Tomáš Tomeček, Vojtěch Morávek a Radomír Smolka (Tatra)

Martin Macík, Josef Kalina a Jaroslav Valtr (Liaz)

Marek Spáčil, Jiří Žák a Zdeněk Němec (Liaz)

Robert Randýsek, Zdeněk Pořízek a Petr Zábranský (MAN)