A s kým jiným, než s trenérem OTOU STEJSKALEM, který tým přivedl v roce 2002 do nejvyšší soutěže a následně s ním vybojoval vždy každou sezonu medaili – dvakrát bronzovou a pětkrát tu nejblýskavější!

Jak byste charakterizoval tuto klubovou sezonu, která nemá obdoby?
Bez skrupulí bych ji nazval rokem Era–Packu Chrudim na futsalovém poli v České republice, který zřejmě nikdo již výsledkově nepřekoná. Vždyť naše týmy vybojovaly mistrovský titul v kategorii U–16, U–18 i mezi dospělými. A tým k tomu přidal i zisk poháru ČMFS a ojedinělou pouť základní částí soutěže bez ztráty bodu. Nelze opomenout ani ocenění Tomáše Boušky jako nejlepšího hráče finálové série play off.

Naťukl jste ojedinělou cestu základní částí bez jediného zakolísání. Nemrzí vás, že jste nevyhráli i play off v nejkratším možném termínu?
Tak tohle mě mrzí ze všeho nejméně. Horší by bylo, kdybychom v semifinále play off nedokázali otočit stav 1:2 na zápasy s Mladou Boleslaví a předčasně vypadli před vrcholem. Musím přiznat, že tým z města automobilů se na nás dokázal výborně připravit a svým mohutným odporem nás dokonale připravil na finále. Finálový soupeř Eco Investment měl cestu do finále o poznání lehčí a možná nás i trochu podcenil, když viděl naše problémy. Naštěstí jsme se včas vzpamatovali a ve finále již opět produkovali naši hru.

Čekal jste, že finálová série s druhým týmem základní části soutěže bude tak jednoznačná?
Je pravda, že první dva zápasy byly až nečekaně snadné a výsledky 8:1 a 6:0 hovoří za vše. V Praze to již bylo složitější, ale přesto jsme dokázali zúročit naše větší zkušenosti.

V naší lize jasně kralujete, ale dočkáte se i výraznějšího úspěchu na mezinárodní scéně?
Ziskem dalšího mistrovského titulu jsme si na sebe do budoucna upletli pořádný bič. Je jasné, že příště bude cokoli jiného než titul obrovským zklamáním. Ale s jídlem roste chuť. Proto samozřejmě chceme prorazit i v evropské soutěži. Bude to velmi nároční splnit, ale nikoliv nemožné. Vždyť třeba před dvěma lety nám chyběl jediný gól (při porážce s Kairatem Almaty 4:5), abychom postoupili do Final four mezi čtyři nejlepší kluby Evropy v UEFA Futsal Cupu. A v minulém ročníku jsme ve čtvrtfinálové skupině stejné soutěže rovněž herně nezklamali a těsně prohráli s postupujícím Kairatem i domácím vítězem Ligy mistrů z roku 2005, belgickým Charleroi. Vyspělé evropské týmy fungují plně na profesionální úrovni, věnují přípravě podstatně více času a finančních prostředků než my, ale ta propast v některých případech není až tak ohromná. Jistým východiskem by byla profesionalizace futsalu i u nás, což ovšem nepůjde mávnutím kouzelného proutku. Ovšem přiznávám, že mým snem je vést plně profesionální tým.

Věřme, že se toho dočkáte, ale nyní je na místě určitě i poděkování těm, kteří se podíleli na úspěšné sezoně…
To máte pravdu. Proto začnu generálním partnerem Era-Pack s.r.o. a hlavními parnery IG SERVICE s.r.o. a REMOEX CZ a.s. Z jednotlivců to jsou prezident klubu František Tichý, manažer Jozef Lörincz, sportovní ředitel Petr Horák, sekretář Jan Ceral, Petra Panchartková, Tomáš Hamsa a Marcel Dopita, kteř mají na starosti technické zabezpečení a Fan Club, fotografka Ivana Hošková a Vlastimil Tichý, který zajišťoval dopravu. Spolu se mnou jsou v realizačním týmu A mužstva Martin Brychta, Jaroslav Bartůšek – trenéři, Miroslav Nosek – kondiční trenér, Zdeněk Formánek – vedoucí týmu, Marek Bíško a Barbora Zachařová – maséři, MUDr. Tomáš Brož – lékař. Realizační tým U-18: Jaroslav Bartůšek – trenér. Realizační tým U-16: František Dobrovolný – trenér, Hynek Linhart – asistent trenéra. Realizační tým B mužstva: Petr Horák – trenér, Pavel Štorek – asistent trenéra. K tomu přidejme i bezejmenné, kteří anonymně zajišťují průběhy zápasů, pokládku mobilních palubovek, starají se o časomíru, dělají zapisovatele, zajišťují on-line a video on-line, security, atd. Všem patří obrovský dík!

HODNOCENÍ HRÁČŮ

Po skončení letošní velmi úspěšné sezony jsme požádali trenéra mistrovského týmu futsalistů Era–Packu Chrudim OTU STEJSKALA o stručné zhodnocení svých „oveček“…

TOMÁŠ MELLER – kapitán týmu je opravdovou brankářskou osobností, která se vypracovala mezi nejlepší evropské gólmany. V důležitých okamžicích tým podržel.

RADEK HLOUŠ – celou sezonu plnil nevděčnou roli náhradníka a kryl záda Mellerovi. Byl vzorně připraven naskočit a v zápasech, ve kterých nastoupil, nezklamal.

PETR POPELKA – je právem nazýván futsalovým elegánem, vyniká výbornou poziční hrou a tvrdostí na hranici pravidel. V play off se bohužel zranil a do finálových bojů již nezasáhl.

ROMAN MAREŠ – tahoun týmu a bezesporu největší osobnost. Do play off však z důvodu vleklého zranění zasáhl obětavě až ve finálové sérii a jeho přítomnost byla rozhodně cítit.

MICHAL MAREŠ – začátek sezony jej sice nezastihl v nijak oslnivé formě, ale byl vždy platným hráčem. Zvláště v době, kdy se týmu nedařilo, jeho forma stoupala a vše gradovalo ve finálové sérii.

MAREK KOPECKÝ – do sezony vlétnul jak kometa, ale bohužel jej opět přibrzdila zranění v době, kdy se o něco hrálo. Před UEFA Futsal Cupem i ve finálové sérii. V zápasech, ve kterých nastoupil, však patřil k nejlepším hráčům týmu.

TOMÁŠ BOUŠKA – právem byl vyhodnocen nejlepším hráčem finálové série, do které naskočil paradoxně díky zranění Marka Kopeckého. Svou příležitost chytil náležitě za pačesy a výraznou měrou přispěl k hladkému průběhu finálové série, ve které získal svůj první titul. Velmi na sobě zapracoval. Pro mě největší hráčské překvapení a bude ještě lépe. V EP je krátkou dobu, ale bez problémů zapadl do týmu, což se ne každému hráči podaří. Díky Petrovi Horákovi za to, že jej přivedl.

RADEK MIKAN – Miki je kapitola sama o sobě. O tomto hráči bych mohl popsat stoh papíru. Shrnu to však do pár slov. Zlepšit fyzičku a disciplínu. Futsalově je to super.

RADOVAN KROULÍK – tohoto hráče jsem si skoro vyprosil. On mi v tom pomohl svými výkony nejdříve v přípravě, kdy přesvědčil o svých kvalitách management a pak i v sezoně, kdy patřil ke stálicím, i když k některým zápasům nenastupoval zcela fit. Odměnou za jeho přístup a práci mu je první titul. Věřím, že v EP zůstane i nadále.

LUKÁŠ REŠETÁR – další hráč, o kterého jsem velmi stál a díky managementu za jeho angažování, kterému jsem dlouho nemohl uvěřit. Lukáš je takovým bezproblémovým týmovým „sluníčkem“. Před sezonou šly v kuloárech takové zvěsti, jestli je dobré, aby tento hráč šel právě do Chrudimi, ale průběh sezony budiž pádnou odpovědí. Pokud nehrál, bylo to znát. U nás získal svůj první titul. TOMÁŠ SLUKA – hráč, jehož forma kolisala s jeho zdravotním stavem a tím odpovídající fyzickou kondicí. Klobouk dolů však před jeho přístupem, protože si musíme uvědomit, že tento hráč bydlí v Ostravě a přitom chyběl minimálně. I přes to vše byl velmi platným hráčem.

PETR VLADYKA – jakoby pokropen živou vodou. V rozhodujících momentech zápasů byl schopen na sebe vzít zodpovědnost. Velmi platný hráč, „na kterého lidé chodí“, ale měl by přidat na důrazu.

TOMÁŠ LINHART – velký bojovník a i když nahlásil konec kariéry, tak v době, kdy to bylo potřeba, týmu obětavě vypomohl a nechal na hřišti duši.

TOMÁŠ VÁCHA – velice perspektivní borec s dobrou koncovkou. Zpočátku sezony byl na hostování ve Vysokém Mýtě, kde se vypracoval mezi klíčové hráče. Pak jej zbrzdilo vleklé zranění, ale finálovou část již odehrál u nás. Velice zlepšil bránění a věřím, že jej v příští sezoné budeme u nás vídat častěji.

ONDŘEJ HAUF – duše našeho B týmu. Když nastoupil za „áčko“, tak rozhodně nezklamal. Chybí mu větší vůle prosadit se do základní sestavy prvoligového týmu. Velmi šikovný hráč.

DAVID VELINSKÝ – v týmu působil do UEFA Futsal Cupu a pak odešel do hráčské ilegality i díky pracovnímu zaneprázdnění.

PAVEL FORMÁNEK – za náš tým nastoupil pouze v úvodu ligové soutěže, pak odešel na hostování do Vysokého Mýta, kde se stal klíčovým hráčem a kapitánem mužstva.

LUKÁŠ KOPECKÝ, TOMÁŠ BENEŠ a VÁCLAV SKLENÁŘ – naši Mistři ČR v kat. U–18, kteří měli možnost zatím jen epizodně obléci dres A mužstva a titul jim tedy rovněž náleží. Věřím, že postupem času převezmou po starších spoluhráčích hráčské týmové otěže.

(os)