Díky znalosti českého jazyka jsou s manželem pravidelně využíváni portugalskou federací či konkrétními kluby při mezinárodních zápasech s českými zástupci. Stejně tomu bylo i v případě účasti futsalistů Chrudimi v osmifinále Ligy mistrů.

Východočeský zástupce se totiž snažil marně vzdorovat slavnému Sportingu Lisabon (1:5). Mnohem více než porážka a vyřazení z prestižní evropské soutěže českého týmu trápí týmového průvodce covidová situace, která má v České republice, na rozdíl od Portugalska, zcela odlišný vývoj.

Jak se v Portugalsku vyvíjí koronavirová krize?
Momentálně velmi dobře. Čísla se pravidelně snižují a nyní se pohybují jen okolo pětistovky nových nakažených denně. Říkají, že do konce února to bude ještě lepší, ale uvidíme. V lednu to bylo naprosté peklo, skoro dvacet tisíc nakažených denně. Teď už to jde obecně dolů, lidí v nemocnicích ubývá a doufám, že to tak bude pokračovat. Dokonce ve zprávách říkali, že teď patří v úrovni covidu k nejlepším v Evropě.

Mluvila jste o peklu v měsíci lednu. Jak vážné to bylo?
Strašně. V nemocnicích plno, záchranky stály na ulici a lidé čekali ve frontě, kdy se na ně dostane řada. Situace byla vážná. Hrůza, ani na to nechci vzpomínat.

Jaká byla zavedena opatření, aby šla čísla rychle dolů?
Vše se zavřelo. Nikdo nemohl vycházet ven, výjimkou byly procházky v blízkosti domova, na nákup nebo do práce. Nikam jinam. Jinak přišel postih.

Byly prohřešky pokutovány?
Ano, vláda a policie nás kontroluje. Je to dobře vidět. Když je pěkné počasí, jsme zde zvyklí procházet se u moře. Probíhají tam však kontroly a padají dost vysoké pokuty. Kolega z práce říkal, že dostal pokutu tisíc euro za to, že chodil venku bez povolení a neměl roušku. S tímto přístupem souhlasím, jinak to lidé nebudou dodržovat. Já se ani k moři nemohu jít projít, protože bydlím daleko.

V Česku jsou zákazy velmi podobné. Proč v Portugalsku fungují a u nás ne?
Je to hlavně o lidech. V Portugalsku to přísně dodržují, bojí se. Vždycky jsem si představovala, že právě Portugalci jsou svobodnější a Češi tací, co zákazy plní. Ale vidím, že je to přesně naopak. Je to zvláštní.

Mají v Portugalsku povědomí o situaci v České republice?
Jasně, v v televizi se věnují i ostatním zemím. Na začátku dávali Česko jako příklad, že si vede moc dobře. Chválili zdravotnictví, mluvili o tom, že Česko bylo první zemí, kde začali povinně nosit roušky. Fungovalo to a byla jsem moc ráda, že mohu slyšet o české zemi, ke které mám velký vztah, dobré zprávy.

A nyní?
Přesně naopak, nerozumím tomu. Říkají, že jsou tam vysoké nárůsty nemocných, viděli jsme video o poslanci (Lubomír Volný - pozn. red.), který nechtěl nosit roušku a následnou potyčku. Nekomentují, sdělují fakta. Je mi z toho smutno.