Je druhé místo po podzimu nadplán?
Záleží na úhlu pohledu. Na jednu stranu s podzimem a s druhým místem samozřejmě panuje spokojenost. Na druhou stranu jsme dost zbytečně ztratili pár bodů, které by nám zajistily s dostatečným náskokem první místo v tabulce. Takže pocity jsou spíše smíšené.

Na co se budete v jarní přípravě nejvíce zaměřovat?
Jednoznačně se zaměříme na fyzičku, dopilování souhry na hřišti a na různé další drobnosti, které nás na podzim trápily. Dále máme v plánu odehrát minimálně tři přípravná utkání z toho dvě s extraligovými celky. Na jaro budeme kvalitně připraveni.

Zaznamenal v posledních sezonách stav hokejbalu v Heřmanově Městci progres?
Je zde velice kvalitní práce s mládeží, čemuž odpovídají i výsledky. Mužské kategorie fungují a ženy také. Za mě jednoznačný progres. Věřím, že tomu tak bude i nadále.

Přece jen doby, kdy se zde hrála první liga, nejsou zase tak dávno. Mluvíte i o této variantě?
První ligu mám v živé paměti, bohužel se nám jí tenkrát nepovedlo udržet. Do Heřmanova Městce jednoznačně první liga patří, už jen kvůli tomu na jaké úrovni tento klub funguje. Hlavně je to i důležitá věc do budoucna vzhledem k tomu, jak máme úspěšné mládežnické celky, je první liga stěžejní věcí celé organizace. Na druhou stranu se nám za poslední čtyři sezony nepodařilo ani jednou postoupit do finále, natož uspět v baráži. Doufám, že tento rok bude zlomový a dokážeme to. První liga je pro mě priorita pro budoucnost Ježků.

V Ježkárně hraje řada mládežnických týmů a dokonce i ženský tým. Jaká je podpora od vedení H. Městce?
To je asi otázka pro někoho jiného. Já to vnímám různě v různých ohledech. Nevím, do jaké míry je město typu Heřmanova Městce schopné dělat různé kroky pro zlepšení sportovního zázemí a dalších věcí. Je to hodně otázka finanční stránky a co vím, tak všechny sporty dostávají podobné roční příspěvky, takže sport číslo jedna rozhodně ne. Není tajemstvím, že stav našeho stadionu, zejména pak zázemí je opravdu v rozpadu, a když vezmu v potaz hráčskou základnu a zejména pak děti, tak by to mělo být opravdu rázně řešeno. Prakticky pro jakoukoliv modernizaci už včera bylo pozdě.

Naopak v Chrudimi už zůstal jen jeden mužský tým. Co přesně se dělá u Ježků jinak?
To je jednoduché. V Chrudimi jsem končil v 16 letech, byl to poslední ročník mládeže a teprve tento rok, se zde vybudoval nový stadion. Mládež skončila, zůstal jen tým mužů a nebyl nikdo, kdo by se ujal náborů a nastartoval mládež od začátku. Chrudim byla vždycky baštou hokejbalu a při pohledu na dnešní stadion a celkově na klub to je opravdu smutný pohled.

Petr Dejnožka