Kliknutím zvětšíteČechy krásné, Čechy mé. Známá vlastenecká píseň, kterou přezpívalo hned několik umělců včele s Karlem Gottem. My se však nebudeme bavit o muzice. Tady jde o futsal a brazilského trenéra, který chrudimský klub vede už po dobu šesti let. O České republice mluví jako o své druhé domovině a srdcem mu je blízké místní úroveň vzdělání, zvyky, památky či jídlo.
"Mám to tu velmi rád. Měl jsem spousty nabídek z jiných zemí a zůstal jsem tady. Já osobně Českou republiku a konkrétně Chrudim a Prahu miluji. To jsou místa, kde žiji. Mám rád vstřícnost místních lidí, kulturu a zvyky, které se tu dodržují. Líbí se mi, jak jsou místní lidé vzdělání, jak vědí velmi mnoho informací o všelijakých tématech. Miluji české jídlo a všechno ostatní," říká pro Deník chrudimský lodivod, Felipe Conde.
Letos jste získali titul po suverénní jízdě. Kolikátý to je pro vás osobně?
Je těžké na to odpovědět. V České republice jsem jako trenér vyhrál čtyři ligové tituly a čtyři poháry. V Kazachstánu a Thajsku jsem získal titul také. Co se týče Brazílie, tak si nejsem jistý, ale tam jsem určitě některé tituly vyhrál také ať už jako trenér, tak jako kondiční kouč.
Berete tento titul jako ten nejtěžší? Přece jenom, jak už jste sám říkal, je čím dál tím těžší dokazovat, že jste nejlepší.
Určitě to byl ten nejtěžší titul, protože minulý rok jsme prohráli a soupeři se neustále zlepšují. Byli jsme zvyklí vyhrávat a museli jsme na další šanci čekat rok. Na druhou stranu, když tak přemýšlím, byl velmi složitý i první titul jelikož jsem nevěděl nic o České republice a musel jsem se o zdejším klubu a stylu hry hodně toho naučit.
Torres? Bude patřit mezi elitu!
V sezoně jste získali vše co jste mohli. Je zpátky ta Chrudim, kterou si fanoušci pamatují?
Věřím, že ano. V minulých dvou letech jsme měli vždy výbornou až možná nejlepší obranu v lize. Měli jsme ale problémy v útoku s produktivitou. Vytvářeli jsme si šance, ale nepadalo nám to tam. Tuhle sezonu jsme dali 244 branek, což je v průměru necelých sedm gólů na zápas a po zásluze jsme měli nejlepší útok v lize. Zlepšili jsme se a pro fanoušky to bylo velmi důležité. Je pravda, že mužstva proti nám se neustále zlepšují a učí se o futsalu. My na to musíme umět reagovat. Letos to ale hodnotím kladně. Vstřelili jsme hodně branek, měli pevnou obranu, a tak věřím, že fanoušci mohou být opět spokojení.
Felipe Conde
Z mého pohledu hodně pomohly posily, které jste přivedl. Souhlasíte a jak je hodnotíte popřípadě?
Máte pravdu. Na začátku jsme stavěli naši defenzivu na výborně chytajícím brankáři Dudu, který má obrovské zkušenosti s hrou v Evropě. Když hráči přijdou totiž přímo z Brazílie, tak mají obrovský problém, si zvyknout na styl hry, který se tu hraje, jelikož ho neznají. Dudu byl klíčovým článkem týmu nejen v obranné fázi, ale pomáhal nám zakládat i útoky. Museli jsme s ním hodně pracovat na tomto stylu, jelikož na to nebyl příliš zvyklý. Naše defenziva je velice dobrá, ale do útoku nám pomohl a byl klíčovým hráčem v boji o titul. Máme v něm obrovskou jistotu.
Zároveň jste přivedli dva další hráče, a to Radovanoviče a Torrese…
Oni byli pro nás také klíčoví. Marko (Radovanovič) je pivot s jinou charakteristikou hry. Je velmi silný, výborně presuje a je velmi těžké ho bránit, to nám dává spoustu možností do útoku, které jsme předtím neměli. Torres byl nejlepší hráč během finále. Je to ale i skvělý člověk, který má před sebou skvělou budoucnost. Je to levák a věřím, že během dvou až tří let bude patřit mezi jedny z nejlepších futsalistů na světě. Má výborné technické předpoklady a má skvělou rozehrávku. Všichni tito hráči nám obrovsky pomohli v cestě k titulu.
Ve vašem týmu jsou určitě hráči kteří převyšují českou ligu. Věříte, že udržíte celý kádr pohromadě?
Myslím si, že zůstanou. Více jak polovina hráčů v našem klubu má stále platnou smlouvu. Co se týče například Torrese, tak věřím, že zůstane. Fanoušci ho mají rádi, což je zde také důležité. Jsem přesvědčený, že devadesát pět procent hráčů zůstane a na dva až tři roky máme zajištěnou skvělou budoucnost.
Titul jste získali po penaltách. Tah s Liborem Gerčákem vám vyšel. Věděl jste hned, že ho pošlete do brány, když v play off neodchytal předtím ani minutu?
Když jsme se dozvěděli, že budou penalty, tak jsme museli dva hráče vyřadit, jelikož Plzeň měla pouhých dvanáct hráčů na soupisce. Je dobré si nechat možnosti na změnu. Proto jsme se rozhodli, když Dudu nechytí některé penalty, tak že do brány pošleme Libora Gerčáka. Ten je v České republice velmi známý a má obrovské zkušenosti. Respektují ho napříč všemi kluby. Druhá strana věci je, že jsme soupeře překvapili. Plzeň i díky tomuto tahu mohla znervóznět a přesně kvůli takovým momentům jsme Gerčáka přivedli. Jsme velmi šťastní, že takto pomůže, když může.
Poslední série s Plzní byla hodně emotivní až vyhrocená. Samozřejmě to k tomu patří, ale nepřišlo vám, že někdy to bylo až zbytečné (např. Když Marek Kopecký vystartoval po Došovi)?
Je těžké o tom mluvit. Každý dělá chyby. Když někoho napadnete, tak je to nepříjemné a nepochopitelné. Myslím si, že si Marek uvědomil chybu a poté si s Došou o tom promluvili. Za mě je nejdůležitější, že si z toho oba vzali ponaučení. Náš sport roste a hráči i trenéři by měli jít příkladem. Opakuji, každý občas děláme chyby. Je důležité, abychom vytvořili dobré a zdravé prostředí pro tento sport v naší zemi. Je dobré předvádět dobrou hru a emoce ke sportu patří. Je dobré nemyslet pouze na klub, ale i na sport. Tato situace rozhodně tedy nebyla dobrá pro futsal.
Felipe Conde není jen skvělým motivátorem, ale i taktikem, což dokazuje v každém zápase.
Máme jméno ve světě
Povězte mi, vy osobně, jak jste spokojený s chodem klubu?
Financování je problém pro futsalové kluby. Mluvil jsem o tom už před třemi roky zpátky. Vedení klubu to nemá jednoduché, jelikož se snažíme postavit kvalitní kádr z reprezentantů různých zemí. Není to levné takto řídit klub. Věříme, že můžeme dostávat lepší podporu od města, protože náš klub zvyšuje povědomí o městě napříč celým světem. Když jsem pracoval například v Thajsku či Kazachstánu, tak tam každý Chrudim zná. Je to výborná reklama jak pro Chrudim, tak pro Pardubický kraj. Co se týká našich fanoušků, tak jsme rádi za neskutečnou podporu, kterou nám dávají. V našem klubu nemáme tolik zaměstnanců, tak jsme rádi, že nám fanoušci pomáhají i personálně. To samé platí i o zaměstnancích, kteří dělají spoustu práce nad své možnosti. Jako klub chceme neustále růst, a tímto způsobem to dokazujeme.
To znamená, že byste očekával větší podporu od města?
V tento moment to samozřejmě není jednoduché, protože světem řádí covid či v současnosti válka. Nejsem odborník na ekonomiku ani politiku a vedení města má spoustu svých vlastních problémů, ale za každou podporu bychom byli rádi.
Jak probíhá komunikace v týmu? Je známo, že Max vám je oporou, co se týče jazykové bariéry. Chce klub, aby byla angličtina v týmu na vysoké úrovni?
Někteří čeští hráči mluví anglicky, ale já už jsem se český jazyk trochu naučil a můžeme spolu mluvit i česky. Jinak máme tento způsob komunikace už šest let a Max mi hodně pomáhá. Ztratil bych spoustu času, kdybych při zápasech mluvil česky, jelikož brazilští hráči nerozumí a musel bych jim to překládat do portugalštiny. Teď už jsem schopen mluvit v češtině futsalovým jazykem. Myslím si, že jazyková bariéra u nás není překážkou. Speciálně pro mě je velmi důležité znát více jazyků, abych mohl komunikovat s hráči.
Přemýšlíte už nad příští sezonou, jak například doplnit či posílit kádr?
Samozřejmě každý rok musíme růst a přivádět nové osobnosti do týmu, abychom byli více komplexní. V současnosti jednáme s vedením o této situaci, ale z finančního hlediska to nebylo a není jednoduché. Možná přivedeme nové hráče, ale musíme mít dobrý plán. Není jednoduché přivézt někoho nového, jelikož máme velmi kvalitní hráče a přivézt nové a lepší, není nic levného. Potřebujeme v současnosti futsalisty, kteří dovedou střílet z dálky. Právě o tom jednáme, a jak už jsem říkal, tak nám velmi pomáhá naše jméno ve světě, protože o nás všude ví. Nemusíme ve výsledku platit takové sumy za hráče jako ostatní (úsměv).
Chrudimský trenér nedává příliš emoce na sobě znát.
Máte nějakou vysněnou posilu?
Měl jsem, ale je těžké to sdělit. Kdybych vám to řekl, tak by toho hráče mohl přivézt jiný klub.
Bude pokračovat nadále i chrudimská legenda Roman Mareš?
To popravdě nevím. Je to obrovská legenda pro náš klub. Ve svém věku trénuje tvrdě a nikdy jsem nikoho podobného neviděl. Má to velmi složité z osobního hlediska. Žije poměrně daleko od Chrudimi a musí každý den přijíždět vlakem na tréninky. Samozřejmě bychom ho rádi měli v týmu. Je pro nás důležitý, protože je to obrovský vzor pro mladé hráče. Tohle rozhodnutí je však na něm.
Díky vítězství v letošní sezoně se opět můžete těšit na Champions league. To musí být pro vás, jako trenéra, obrovská výzva?
Mám rád výzvy a kdybych neměl, tak by bylo lepší změnit povolání (úsměv). Je to výborné pro všechny hráče, že opět můžeme hrát Champions league. Máme skupinu, kde si píšeme a každý už se ptá na koho narazíme. Další rok bude speciální, protože se nebudou účastnit týmy z Ruska a nevíme, jak na tom budou mančafty z Ukrajiny. To zvyšuje šance, že se můžeme dostat co nejdále. Pro mě jako kouče, hráče i vedení to je skvělá příležitost a opět se těšíme, že se budeme poměřovat s těmi nejlepšími v Evropě. Všichni se už nemůžeme dočkat.
Vzpomínáte na některé utkání v Champions league, které třeba mělo nejlepší atmosféru či po herní stránce se vám podařilo?
Mám v hlavě tři situace, které jsem zažil spojené s Chrudimí. Jedna je, když jsem trénoval ještě Kairat Almaty, ale stala se tady. Přijel jsem sem k prvnímu zápasu Champions league. Bylo to neuvěřitelné. První poločas jsme prohrávali a remíza by dala domácím šanci hrát Final four. Ve druhém poločase jsme to otočili a bylo to pro mě velmi speciální, protože jsem se poprvé dostal do další části Ligy mistrů. Můj první zápas jako trenéra Chrudimi jsme hráli na zimním stadionu a hráli jsme před obrovskou návštěvou, nikdo nám nevěřil, jelikož jsme postavili nový tým. My jsme však vyhráli tři zápasy a byla tu neuvěřitelná atmosféra. Myslím si, že nejlepší Champions league jsme zažili v Srbsku, v roce 2018. Hráli jsme proti velmi náročným týmům z Ukrajiny a Srbska. Vyhráli jsme první zápas před pětitisícovou návštěvou. Tyto momenty pro mě byly velmi speciální.
Jak jste oslavili titul? Kontroloval jste kluky, zda to nepřehání?
(zasměje se) Mluvil jsem k hráčům, když jsme vyhráli titul a říkal jsem jim ať pijí, co jim hrdlo ráčí. Tyhle dva roky byly pro nás velmi složité a kluci si odpočinek zasloužili. Museli jsme trénovat po parcích v dešti a ti kluci si to odmakali a mohli slavit pořádně, jak jen chtěli. Já osobně nejsem příliš emotivní člověk. Slavil jsem s hráči a ostatními jeden skvělý den. Jsme taková rodina. Je tu výborná atmosféra, která je stavěna na vzájemném respektu a na společném vtipkování. Zároveň ale mám manželku a rád jsem si odpočinul s ní společně stráveným časem. Uzavřel bych to tak, že já nepiji moc alkohol a jeden den bujarých oslav je pro mě až až.
Trenérovi Condemu pomáhá s překladem jeho brazilský svěřenec a kamarád Max (vpravo).
Zájem zůstat má klub i já
Jak jste se dostal k trénovaní? Hrál jste také profesionálně?
Když jsem byl malý, tak jsem hrál fotbal a futsal, ale nikdy jsem to nedělal profesionálně. Hrál jsem na vysoké úrovni volejbal, ale zranění mě v kariéře zastavilo. Můj bratr byl výborný brankář v Brazílii a k futsalu mě dostal. Mám vystudovanou tělovýchovu a pomáhal jsem mu s přípravou, protože potřeboval hodně trénovat. Poté jsem začal jako trenér brankářů a kondiční kouč. Ta cesta byla dlouhá, ale letos to je pro mne dvacátý rok v tomto krásném sportu.
Jak se díváte na spojení, když hráč hraje futsal a fotbal zároveň, protože fotbalovým koučům to většinou vadí.
Jako profesionální trenér musím říct, že to nemám rád. Když jste profesionál, tak musíte naplno dělat ten sport, kterému se věnujete. Pro mladé hráče to je však důležité, že dělají dva sporty. Například v Brazílii velké kluby spojují futsal a fotbal dohromady, jelikož si hráči zlepšují techniku a hráči mají neustálý kontakt s míčem při futsalu. Tím si zlepšují i rychlé rozhodování, a to je důležité pro fotbalisty. Naopak fotbal moc dobrých věcí do futsalu nepřináší, ale naopak to neplatí. Proto říkám, když jsou hráči mladí, tak je dobré, že hrají futsal i fotbal zároveň a brazilští fotbalisté toho jsou důkazem. Pro profesionály je to ale špatné, jelikož se nemůžete soustředit na dvě věci najednou. V České republice to je realita a my to musíme respektovat. Tuhle situaci bychom měli využít v náš prospěch. Neměli bychom naše hráče přetrénovávat, protože to vede ke zranění.
V Chrudimi jste již šestým rokem. Jak jste si na místní podmínky či obecně život zvyknul?
Mám to tu velmi rád. Měl jsem spousty nabídek z jiných zemí. Já osobně Českou republiku a konkrétně Chrudim s Prahou miluji. To jsou místa, kde žiji. Mám rád vstřícnost místních lidí, kulturu a zvyky, které se tu dodržují. Líbí se mi, jak jsou místní lidé vzdělání, jak vědí velmi mnoho informací o všelijakých tématech. Miluji také české jídlo. Jsem tu velmi spokojený, ale bohužel vůbec nevím, jak to bude v budoucnosti. Moje žena má dvojí občanství v Itálii a já ho také dostanu. Jako profesionální trenér nikdy nevíte, kam vás život zavede. V současnosti jsem tu velmi šťastný. Každý se zná mezi sebou a je pro mě velmi jednoduché tu žít.
Mám pravdu, když řeknu, že vám usnadňuje život početná brazilská komunita v klubu?
To úplně nevím. Možná máme společná témata, o kterých se můžeme bavit. Myslím si, že speciálně pro nově příchozí hráče to je důležité, vzhledem ke komunikaci a způsobu života. Pro mě to bylo důležité, ale pracoval jsem už v několika zemích a jsem schopný aklimatizovat se poměrně rychle. Mám takový názor, že je dobré, pokud chcete přivézt například brazilského hráče, tak s ním přivézt ještě minimálně jednoho.
Jak jste pokročil s češtinou?
Myslím si, že základní úroveň zvládám. Především když mluvím o futsalu, protože to používám každý den. Mám svého soukromého učitele, Zdeňka Formánka, který mě doučuje a s češtinou mi hodně pomáhá. Nacházím se na úrovni pokročilého a dokážu se s hráči normálně bavit a vézt s nimi běžný rozhovor. Učím se zároveň ještě Italštinu, a to pro mě je nadlidský úkol (smích).
Jak to v současnosti máte se smlouvou a vidíte svoji budoucnost v chrudimském klubu?
Ještě jsem smlouvu nepodepsal a končí mi v červnu. Klub i já máme zájem v naší spolupráci pokračovat. Mám nějaké osobní věci, které v současnoti řeším a určitě to budeme s klubem ještě projednávat. Pro profesionálního trenéra je velmi složité mluvit o budoucnosti. Nikdy nevíte, kam vás cesty zavedou. Žijeme tak, že pokud se vám daří, tak máte místo jisté. Na druhou stranu náš klub o tomto přemýšlí velmi dobře. Jak víte, tak jsme minulý rok titul nevyhráli a spíše naše vedení přemýšlí nad budoucností, která je klíčová. Zároveň tu máme pandemii a válku, proto je velmi složité mluvit o budoucnosti. Rozhodnutí zda zůstat či odejít je vždy emotivní, ale je velmi důležité o tom mluvit. To nejdůležitější však je, že klub i já máme zájem podílet se na budoucnosti.
Jak plánujete teď odpočívat, máte oblíbenou destinaci na dovolenou či si odskočíte zpět do rodné země?
Miluji cestování. Hory i pláž. S manželkou navštívíme Španělsko a Itálii. Nemám tedy nejoblíbenější místo. Pro mě je relax, když můžu navštívit španělské kluby a mohu mluvit s trenéry a tím se učit více o futsalu. Rád se neustále vzdělávám. Jsem pořád velmi mladý trenér. Zároveň určitě navštívím i Brazílii po dobu dvou týdnů, abych se potkal s rodinou a vyřešil osobní věci.
Máte v Chrudimi či v okolí nějaké oblíbené místo, které navštěvujete pravidelně?
V chrudimském regionu máme s manželkou velmi rádi Seč, kde se procházíme. Rádi také navštěvujeme místní Klášterní zahrady, kde si s manželkou sedneme, vezmeme si jídlo a povídáme si. V zimě mám rád Hlinsko, kde se snažím učit lyžovat. Chrudimský region je krásný a zamiloval jsem si to tu.
V Brazílii nejsou příliš oblíbené zimní sporty. Jak to s nimi máte vy?
Miluji zimní sporty. Matěj Slováček (kapitán FK Chrudim) je z Hlinska a říkal mi, že bych měl vyzkoušet lyžování na místním kopci. Když jsem to poprvé vyzkoušel, tak jsem zjistil, že to je velmi těžké, speciálně pro starší lidi (smích). Jsem v tom špatný, ale každý rok se snažím zlepšovat. Ale užívám si to. Jezdím i do Pardubic na hokej a sleduji Zimní olympijské hry. Pro Brazilce je ale velmi těžké dělat zimní sporty.
4
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
