Co na tom, že rallye se dávno přestěhovala z pouští Afriky na jihoamerický kontinent, co na tom, že Macháček už dávno překonal padesát let věku. Sympaťák z Konopáče u Heřmanova Městce chce stále vyhrávat. Nebo alespoň dojet.

Minulý „Dakar” skončil pro Josefa Macháčka kvůli technické závadě v jedenácté etapě. Pětinásobného vítěze závodu to ale neodradilo. Po krátké přestávce se pustil spolu se svým mechanikem Mílou Hlaváčem do opravy a rekonstrukce čtyřkolky.

Na startu příštího závodu Rallye Dakar v Argentině se sejde 1. ledna 2012, kromě závodníků s auty, motorkami a kamiony, i kolem čtyřiceti terénářů na čtyřkolkách.

„A já tam budu asi nejstarší,” podotýká čtyřiapadesátiletý sympaťák Macháček s tím, že zřejmě půjde o jeho poslední jízdu v této renomované soutěži . „Také proto bych rád dojel - a vyhrál! V roce 2013 už chci jet na nově vyrobené bugině,” dodává.

„Čtyřkolku jsme museli rozebrat do posledního šroubku. Z rozhodnutí ředitelství závodu se totiž musely čtyřkolky s jednou záběrovou nápravou přestavět z výkonu 900 kubických centimetrů na 750. Hlavně kvůli bezpečnosti. Došlo ale i na výměnu kostry a poškozených součástek,” vysvětluje mechanik Hlaváč. Podle jeho slov trvá práce na celkové opravě stroje a její přípravě na nový závod kolem šesti měsíců.

Hlavně pány kluky možná zaujmou i další technická data čtyřkolky. Do její nádrže se vejde 47 litrů benzínu a během závodu se tankuje vždy zhruba po 250 ujetých kilometrech. Stroj musí obsahovat i třílitrovou nádržku na pitnou vodu. Dříve musely být na čtyřkolkách dokonce i rezervní kola. Dnes to již neplatí, jezdí se totiž na speciálních pneumatikách s výplní.

Dojde i na sako

I tak s sebou doprovod Josefa Macháčka poveze mnoho náhradních dílů. A nejen to. V několika bednách bude mít závodník kromě nového motoru například i rezervní sportovní či společenské oblečení.

Už teď je vše připravené v několika bednách na cestu do francouzského přístavu Le Havre. Tady se všechny stroje sejdou, nalodí a odvezou se přes Atlantický oceán do Buenos Aires. Koncem listopadu pak do Jižní Ameriky vyrazí i heřmanoměstecký závodník, milovník sportovní jízdy Josef Macháček.

Chci srovnat skóre!

Jezdec si konečně nachází chvilku a přisedá na kus řeči ke svému mechanikovi. „Svou čtyřkolku jsem pojmenoval Panda. Je to výjimečné zvíře, jakých je málo. Stejně, jako čtyřkolek,” říká Josef Macháček a přidává i svou závodnickou bilanci. „Dakar jsem jel desetkrát, dvakrát také jako asistent. Pětkrát jsem závod vyhrál a čtyřikrát nedojel. V Jižní Americe pojedu již po čtvrté. Tady mám ale bilanci nevyrovnanou. Dvakrát jsem závod nedojel a jednou jsem vyhrál. Rád bych teď to nepříznivé skóre srovnal,” směje se závodník. Lehká není ani samotná kvalifikace do rallye. „Její podmínkou jsou buď dobré výsledky na Dakaru, nebo velice dobré umístění na jiných mezinárodních závodech. Samozřejmostí je velmi dobrý zdravotní stav,” připomíná Macháček.

Písek dělá potíže

Závod v Africe a v Jižní Americe se podle něj dá těžko srovnávat. „Africká trať, to je rovná, plochá země. Jihoamerický kontinent je hornatější. Je zde ale také velice jemný písek, který dělá velké potíže jak jezdcům, tak i vozidlům. Trať je tedy náročná po všech stránkách,” pokračuje Macháček.

Přejeme tedy Josefu Macháčkovi hodně zdraví a šťastnou cestu ke kýženému vítězství. Věřme, že to za Atlantikem klapne!

Pavel Kalina