VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Olympijský DENÍK Evy Nývltové

Vancouver /AKTUALIZACE - 8. DEN/ - Zpovídáme trutnovskou běžkyni na lyžích Evu Nývltovou, která je v dějišti zimních olympijských her.

13.2.2010 1
SDÍLEJ:

Eva Nývltová na ZOH ve Vancouveru.Foto: archiv

1. den (pátek 5. února) – Den příjezdu

Tak se našemu Deníku Eva Nývltová poprvé ohlásila z olympijské vesnice.

"Cesta proběhla bez problémů. Letadlo nebylo plně obsazené, takže to bylo i poměrně pohodlné. Trochu náročné bylo, abychom neusnuli a mohli spát až na místě. Po příjezdu jsme ale stejně nemohli usnout, takže jsme museli použít prášky na spaní," vyprávěla.

Nejhorší podle ní prý bylo vyzvedávání zavazadel. "Obrovské množství a všechna stejná! Po jejich odbavení na letišti jsme museli zavazadla zase naskládat do autobusů a rozdělit, co pojede do vesnice a co přímo na stadiony. Pak jsme přijeli do vesnice a znova jsme hledali svoje zavazadla," líčila stěhování do Whistleru. "Ubytování je příjemné. Máme s holkami svůj apartmán a panuje tu domácí atmosféra," spokojeně prohlásila.

2. den (sobota 6. února) – Bez narozeninové párty a veverka na trati

Dnes Eva Nývltová slaví narozeniny. Je jí 24. "Ale kdepak, nijak jsem je neslavila, protože si ani nebylo čím připít," usmála při rozhovoru přes skype. "Obešlo se to jen gratulacemi," povídala. Bylo jich hodně. Facebook a telefon měla zahlcený zprávami. Opravdová oslava prý bude s kamarády až po návratu.

"Jinak den proběhl bez problémů. Noc ale byla horší. Usnula jsem sice v devět hodin večer, ale v jednu hodinu jsem se probudila a do pěti už nezabrala, takže jsem si vzala prášek na spaní a ráno jsem byla, jak kdyby mě někdo praštil palicí. Ale rychle jsem se z toho dostala. V 9:45 jsme vyrazili na trénink na olympijské tratě. Počasí bylo nádherné. Sluníčko svítilo, jasná obloha, akorát na lyžování poměrně horko. Absolvovaly jsme jenom lehký trénink a seznámení s tratěmi. Stadion je nádherný i příroda kolem," poznamenela.

Zato tratě, kde jí dnes jednou přes cestu přeběhla veverka, jsou prý také krásné, ale dost těžké. "Dlouhá, náročná stoupání a poměrně rychlé a hlavně technicky náročné sjezdy. To pro mě znamená věnovat hodně času nácviku sjezdů," popisovala česká reprezentantka, která je zatím z olympijské atmosféry ve Vancouveru nesmírně nadšená.

3. den (neděle 7. února) – Autobusem do neznáma

"Konečně jsem se alespoň trochu vyspala," radovala se Eva Nývltová, když jsme se s ní potřetí spojili do Vancouveru. "Sice jsem se často budila, ale neprobděla jsem celou noc. O to víc mě překvapilo, že jsem byla během dne hodně ospalá," doplnila.

V 9:45 vyrazila opět na trénink. Tentokrát na klasiku. "Na tratích dnes bylo zataženo, ale opět teplo. Pořadatelům se dnes vůbec nepodařila jejich úprava, takže jsme se v zatáčkách i ve sjezdech zase potýkali s rozbředlým hlubokým sněhem. Trénink byl opět lehký," uvedla.

Vskutku zajímavá věc se jí stala po tréninku. "Paní „organizátorka“ mě posadila do jiného autobusu, takže jsem cestovala někam pryč a z tréninku jsem proto přijela pozdě," povídala. Celou záležitost ale brala s nadhledem.

Odpoledne strávila odpočinkem, masáží a trochu učením… Večer šla brzy spát, protože se cítila hodně unavená.

4. den (pondělí 8. února) - Běžkyni začalo trápit zdraví

Čtvrtý den po příjezdu měly české běžkyně na programu poslední volný trénink. "Bohužel úprava tratí a sněhové podmínky nebyly zrovna ideální. Postupně se ze sněhu stává "břečka", takže na konci tréninku už jsme se v zatáčkách bořili ve sněhu," postěžovala si trutnovská závodnice. "Odpoledne jsem pak šla na masáž a k fyzioterapeutovi," doplnila svůj program.

Více než rozbředlé tratě však však dělá Evě Nývltové její zdraví. "Bohužel mě začalo trápit, takže jsem musela k doktorovi a cucám všechny možný přípravky na bolení v krku. Léčím se, jak jen to jde, doktor mě za nemocnou ještě neprohlásil," uzavřela.

5. den (úterý 9. února) - Zavřená na pokoji

Olympijský sportovec a celý den zavřený na pokoji. Strašná myšlenka. Ale přesně to potkalo Evu Nývltovou pátý den jejího zaoceánského pobytu. "Venku svítilo sluníčko a lákalo alespoň k procházce. Holky vyrazily do města na nákupy, ale já musela zůstat doma. Zdraví totiž pořád zlobí," vyprávěla.

Lékař jí řekl, že to snad ustojí, nicméně až ráno se rozhodne o její další léčbě a dalším osudu. ´"Pokud bude vše v pořádku, měla bych vyrazit na první rychlejší trénink. Pokud bude stav stejný jako dnes, pojedu jen kratší lehké projetí. Bude-li však ještě hůř, nezbyde mi nic jiného, než zase zůstat doma," sdělila trochu zkroušeným hlasem.

Ráno a dopoledne si volala s přítelem, odpoledne se dívala na filmy (Ledové ostří 1 a 2) a na seriál Ulice na Nově.

6. den (středa 10. února) – Na slavnostním zahájení bude chybět!

„Je středa, několik dnů do závodu a já nemůžu trénovat,“ posteskla si Eva Nývltová, když jsme se jí zeptali na dojmy z šestého „předolympijského“ dne. Trutnovskou běžkyni na lyžích začalo trápit zdraví. „Ne, že bych na tom byla hůř než včera, ale doktor mě na lyže nepustil. Ale běhat jo, takže jsem strávila hodinu v posilovně na běhátku,“ byla ráda alespoň za tento pohyb. Ráno se podle svých slov necítila úplně nejlíp, ale večer už si prý připadala naprosto zdravá. „Doufám, že ráno už bude vše OK a krk se uklidní,“ vzhlíží optimisticky k noční léčbě spánkem.

Na druhou stranu bylo dobře, že ve středu nevyrazila na trať. Ve Vancouveru panovalo hrozné počasí. „Ve vesnici pršelo a na tratích prý chumelilo, ale takový ten sníh co vůbec nejede,“ vyprávěla, že si alespoň nezkazila chuť na lyžování. „Teď jen to zdraví,“ přeje si.

Přestože se její stav zlepšil, slyšela od lékaře nepříjemnou zprávu. Slavnostní zahájení olympijských her se jí nebude týkat! „Hodně mě to mrzí, strašně jsem se na to těšila. Je to nádherný pocit jít v průvodu za českou vlajkou a já o to přijdu. Těžko se s tím srovnávám,“ smutnila východočeská běžkyně. „Závody jsou ale priorita a musím vše podřídit tomu, abych byla zdravá.“ Olympijskou přehlídku sportovců tak bude sledovat jen v pokoji přes televizi. „A ještě k tomu sama. Všechny holky tam jedou,“ dodává.

Od Nývltové jsme se ještě dozvěděli, že ve středu celá česká běžecká výprava podstoupila antidopingovou kontrolu. „Je to nepříjemné, ale musí to být,“ sdělila asi k půlhodinové proceduře, při které sportovcům brali krev.

7. den (čtvrtek 11. února) – Zdravá, teď jenom naladit síly

Příjemné probuzení si prožila ve Whistleru Eva Nývltová. Bolest v krku téměř zmizela. „Podle doktora to ještě úplně dobré nebylo, ale na trénink mě pustil, což pro mě bylo velice důležité. Jinak už by příprava na desítku byla hodně problémová,“ poznamenala trutnovská běžkyně, že i takhle to není ideální, ale dá se na tom ještě pracovat. A tak vyrazila na střídavý trénink. „Nic rychlého, ale přeci jen už nešlo pouze projíždění. Bohužel jsem měla dost vysoké tepy a pomalé uklidňování, takže se možná nemoc trochu projevila, avšak věřím, že do pondělí bude všec vyladěno,“ optimisticky vzhlíží k prvnímu olympijskému startu.

Odpoledne čerstvě čtyřiadvacetiletá reprezentantka podstoupila podle svých slov nějakou neznámou léčebnou proceduru. „Ani nevím, co to bylo, ale zřejmě nějaká biolampa, která měla napomoct k vyléčení boláků. A večer už doktor jen pokyvoval, že jsem zdravá,“ hlásila. Léčba u ní ale pro jistotu ještě pokračuje.

Na olympijských tratích ve čtvrtek poměrně hustě chumelilo, takže na trénink si „z vaku“ znovu vytáhla svoje mikra. „A opět nezklamaly,“ usmívala se. „I přes vysoké tepy a horší uklidňování jsem se technicky konečně cítila bez problémů. Teď jenom naladit síly.“

Dá se tak říct, že z Vancouveru po pár chmurných dnech letí do České republiky samé pozitivní zprávy. „No, až na to zahájení. Definitivně jsem to odpískala,“ připomněla Nývltová, že začátek olympiády kvůli předchozím patáliím se zdravím bude sledovat pouze v televizi. „Dost mě to štve.“ Naživo v dějišti „uvidí“ alespoň úvodní závod Her – kvalifikaci skokanů na lyžích. „Máme sice zítra dopoledne trénink, ale můstky jsou hned vedle. Když čekáme na odjezd autobusu, tak tam vidíme. Na žádný dlouhý sledování to však nebude,“ usmála se. „Naštěstí televizi v našem apartmánu má hned několik programů, které budou přenášet živě všechny disciplíny,“ vyprávěla, jak obrovský maratón sportovních přenosů se jí nabízí ke sledování.

Co měla ve čtvrtek Eva Nývltová k večeři? „Udělala jsem si toast a zeleninu a jako dezert jsem si dala čokoládový keks. Jinak už ani nevím, co si mám dávat. Je tu pořád všechno stejné, takže točím dokola ta samá jídla,“ sdělila. Před spaním se pak snažila dopsat tréninkový deník, na který teď prý dva týdny „kašlala“ a pro změnu se také dívala na film.

V olympijské vesnici je rodačka z Trutnova už týden, takže může i poreferovat, o čem se v Kanadě nejvíce mluví. „Hodně o ruským dopingu a u nás v týmu se řeší, že akrobati nemají sníh, tak byli trénovat tady. Jinak my holky přemýšlíme, co komu koupit, aby naši nejbližší z olympiády také něco měli,“ usmála se. Trička, hrníčky, na přání kamarádů odznaky a kšiltovky. „A samozřejmě plyšoví maskoti,“ vyhrkla běžkyně, za co za oceánem utrácí.

8. den (pátek 12. února) – První ostrý trénink, zahájení a smrt sáňkáře

Teprve až osmý den po příjezdu se běžkyně z Krkonoš vydala na první rychlý trénink. „Jezdila jsem jen kratší úseky, ale při těchto podmínkách to naprosto stačilo,“ popisovala. Kolem půl desáté je sníh ještě zmrzlý, ale pak rychle měkne, takže poslední úseky už jsem se bořila ve sněhu, téměř jako v Praze,“ přirovnávala whistlerovské tratě k lednovému sprintu Tour de Ski na Strahově. „Technicky se mi jezdilo dobře, ale na těchto podmínkách jezdit neumím. Navíc jsem se mezi úseky pomalu uklidňovala, což pro mě v době formy moc typické není. Ale je nás tady takových víc, kteří s tím mají problém.“

Odpoledne trutnovská reprezentantka plánovala návštěvu maséra, který však nedostal povolení ke vstupu do olympijské vesnice. „Masér s námi přímo nebydlí a musí na každý den žádat o povolení. Dneska ho kvůli zahájení nedostal“ vysvětlovala. „Docela mě to štvalo, protože jsem na masáži nebyla od minulé soboty a docela bych to potřebovala,“ doplnila. „Znovu se mi zablokovaly žebra, takže mě dost bolí záda,“ sdělila. Jako náhradní variantu za maséra zvolila fyzioterapeuta. „Co se týká krku, doktor řekl, že vcelku dobrý a jeden lék už mohu vysadit,“ informovala o svém zdravotnímu stavu.

Večer v televizi sledovala slavnostní zahájení. „Nakonec tam z běžců odjela jen Eva Skalníková, takže jsem v našem apartmánu nezůstala sama a nebylo to tak smutné. Když jsem viděla nastupovat výpravy, mrzelo mě že tam nejsem,“ prozradila. „Zahájení se mi ale jinak moc líbilo, jen zapalování ohně jsem čekala lepší. Nejvíc mě nadchly kosatky. Já jsem totiž velký milovník zvířat a kosatky se mi moc líbí. Někdy bych je chtěla vidět naživo,“ dodala olympionička, kterou ještě ze zahájení uchvátila i „hora s lyžaři“.

Olympijský ceremoniál měl však ve Vancouveru tragickou předehru. Při tréninku na dráze ve Whistleru vyletěl z ledového koryta gruzinský sáňkař Nodar Kumaritašvili a svým zraněním zanedlouho podlehl.

„Já jsem se to dozvěděla až odpoledne z televize a pak jsme se o tom bavili u večeře. Na zahájení se o tom taky poměrně hodně mluvilo a dokonce byla na jeho počest minuta ticha. Samozřejmě je to strašná tragédie a určitě se na to nezapomene a celá olympiáda tím bude poznamenaná. Zejména v závodech, které se na té dráze pojedou,“ řekla Nývltová a přiznala, že sama se ještě bojí, aby zůstalo jen u toho jediného, co se na dráze stalo. „Bobisté se o ní u snídaně bavili, to bylo ještě před tou nehodou, a říkali, že je to poměrně nebezpečné. Prý je to nejrychlejší dráha na světě. Normálně se světové poháry jezdí v maximální rychlostí 130 km/h. Ovšem tady dosahuje téměř 150.“

9. den (sobota 13. února) – Prší a Nývltovou bolí záda

Den volna v olympijské vesnici začal pro Evu Nývltovou kolem osmé hodiny a hned po probuzení upalovala na kontrolu k lékaři. „Všechno OK,“ slyšela dobrou zprávu. Její krk už je v pořádku. Konečně zdravá… ale kdepak! Už druhý den trutnovskou lyžařku sužuje bolest zad. „Okamžitě jsem ráno využila fyzioterapeuta, který se mi snažil nahodit žebra. Nemohla jsem dýchat, ohnout se, prostě nic,“ popisovala svoje útrapy, na které dopoledne na chvíli zapomněla při sledování televize a závodu skokanů. Po obědě frčel v apartmánu běžkyň biatlon.

„Odpoledne jsem se šla nečekaně projít do obchodu se suvenýry,“ smála se. Protože však pekelná bolest zad přetrvávala, opět musela navštívit fyzioterapeuta. „Po absolvování asi dvouhodinového cvičení se mi trochu ulevilo, ale stále to není ono. Na noc si prý mám vzít prášek proti bolesti, na dnešek jsem toho moc nenaspala. Pokud to nepomůže, čeká mě injekce,“ sdělila ke způsobu další léčby. „Teď už je to však o dost lepší, takže věřím, že to bude dobré,“ dodala předtím, než se chystala ulehnout do postele.

Před spaním si také ještě chvíli zahrála na švadlenu, kdy si z čepice musela odpárat reklamy, které má na Světový pohár, a přišít si ty olympijské. „Jinak skoro celý den zase pršelo, lyže mi testovali trenéři, takže zítra budu vybírat jen ze tří párů,“ uzavřela běžkyně, kterou v pondělí čeká první závod.

10. den (neděle 14. února) - Stres, spěch, regenerace, léčba aneb Den před závodem

Stres, spěch, regenerace, léčba. Tak těmito slovy trutnovská olympionička shrnula nedělní rej ve Whistleru. „Ranní trénink byl jeden velký zmatek. Spousta lidí na trati a málo času na trénink. Navíc tratě se uzavíraly hrozně brzy,“ popisovala Eva Nývltová. Odpoledne podstoupila už několikátou návštěvu u fyzioterapeuta, který ji léčí její žebra. „Je to lepší, ale ne dobrý to úplně není,“ posteskla si. Večer se šla krátce proběhnout a na masáž.

Od trenéra si vyslechla jen faktické pokyny k otevření tratí, vstupu na stadion a své číslo. „Pojedu s 38,“ hlásila 12 hodin před startem pondělní desítky. „Ráno vstáváme v sedm. Na co myslím? Snažím se nemyslet na nic,“ prozradila. Nervy už ale určitě pomalu začínají pracovat. Příjemný relax nabídla běžkyni zlatá jízda rychlobruslařky Sáblíkové. „To jsem si nemohla nechat ujít. Bylo to fantastické.“

11. den (pondělí 15. února) – První olympijský start = propadák, Nývltová nemohla dýchat

Den D číslo 1 aneb Den prvního olympijského startu. Trutnovskou běžkyni na lyžích čekala ve Whistleru už v deset hodin ráno desítka volně. „Vstávala jsem v sedm, probuzení bylo naprosto v pohodě a příprava na závod také,“ podělila se o své pocity před startem. Optimistická nálada jí však dlouho nevydržela. Na trati se trápila. „Vůbec jsem se nedostala do tempa. Hned mě začaly nohy a navíc jsem nemohla dýchat,“ popisovala muka, která prožívala. Padesáté místo byl propadák.

„Po příjezdu ze závodu jsem nešla ani na oběd. Chytil mě strašný kašel, nemohla jsem dýchat, takže jsem byla ráda, že jsem si mohla jít lehnout,“ líčila. Přitom však v televizi sledovala bronzový úspěch Lukáše Bauera. Odpoledne prý jen tak odpočívala. „Ale musela jsem jít i znovu za doktorem, aby se podíval, jestli nemám „spálené“ průdušky. Naštěstí byly v pořádku. Přesto jsem pro jistotu inhalovala,“ sdělila čtyřiadvacetiletá lyžařka, jejíž závodnickou kariéru narušuje její astma. „Potom jsem zašla i za fyzioterapeutem, aby mě po závodě narovnal a zkontroloval, jestli je všechno v pořádku.“

Večer si Eva Nývltová udělala čaj, brouzdala po internetových stránkách a myšlenkami se vracela k dopolednímu závodu. „Nezbývá mi nic jiného než rychle zapomenout, vymazat to z paměti a začít znovu,“ sbírala se ze zklamání.

12. den (úterý 16. února) – Skalníkovou šoupli do kontejneru

„Všichni mají dobrou náladu a někde se baví, ale já už ležím v posteli a chystám se spát. Ráno budu vstávat už v 6:45.“ Bylo krátce před desátou hodinou večer „whistlerovského“ času (v ČR sedm ráno), když jsme se v Deníku spojili s trutnovskou reprezentantkou, aby nám popsala, jak probíhal její dvanáctý olympijský den.

V noci z pondělí na úterý v olympijské vesnici napadl sníh, a tak budíček Evě Nývltové obstaralo řinčení radlic u pluhů. „Vlastně mě probudily už v noci a protože spolubydlící má rýmu, nebylo zrovna lehké znovu usnout,“ uvedla čtyřiadvacetiletá dívka. Nachlazení napadlo Evu Skalníkovou, pro níž se tak apartmán českých běžkyň stal od úterý zapovězeným územím. „Musela jít do karantény. Bydlí teď v kontejneru," usmála se Nývltová. "Tak tady říkáme takovým malým baráčkům,“ prozradila.

Den začala tradičně snídaní, ze které se vydala na tratě. Od trenéra dostala příkaz: „Hodinku se projeď a do toho si dej pár rychlejších úseků.“ Stále chumelilo, takže na řadu přišly opět lyže – mikra. „Po včerejším závodě mě strašně bolí nohy,“ postěžovala si. „Snad to přestane,“ doufá olympionička, kterou dva dny po úvodní desítce čeká sprint. „Z holek jedu jediná, z kluků pak Aleš Razým a Dušan Kožíšek. „S čím budu spokojená? Tak to v tuto chvíli nejsem schopná říct. Po tom výsledku na desítce netuším, co od sebe můžu čekat.“

Odpoledne Eva Nývltová sledovala biatlon, odpočívala a večer si zašla na masáž a k u fyzioterapeutovi.

13. den (středa 17. února) – Vyčerpáním po sprintu usnula

Budík před druhým olympijským startem měla Eva Nývltová nařízený na 6:45. „Neměla jsem otestované lyže, a proto jsem na tratích musela být brzo,“ vysvětlovala trutnovská reprezentantka. Servis musí mít lyže minimálně hodinu a čtvrt před startem. „K snídani jsem si dala pečivo s marmeládou a vyrazila na tratě.“

Běžkyně na lyžích ve středu ve Whistleru přivítalo nádherné počasí. „Trošičku dilema jsem měla s výběrem lyží. V úvahu přicházely tři páry a všechny jely téměř stejně. Nakonec jsem si vybrala lyže, na kterých jsem měla dobrý pocit a vím, že se z nich dobře odráží,“ prozradila jediná česká žena na startu kvalifikace sprintu. „Pořadatelé otevřeli závodní tratě o něco dřív, než bylo původně v plánu, protože stopa byla zmrzlá na kost a sjezdy se díky tomu staly nesmírně rychlými, a jak se ukázalo i nebezpečnými. Mimochodem ty mě stály asi i postup,“ popisovala.

Při rozjíždění Evu Nývltovou dost bolely nohy, a tak se bála, co se bude dít. „Musím však říct, že při závodě mě nějak zázračně přestaly bolet a snad se to konečně začíná otáčet,“ zaradovala se. Objevil se ale jiný problém. „Mám spálené průdušky, takže jsem znovu musela inhalovat a znovu mám léky,“ sdělila.

Do finálové části sprintu nepostoupila o 52 setin sekundy. Skončila třicátá třetí. „Byl to těžký sprint. Po závodě jsem se rychle vyjela a strašně ráda jsem si lehla do postele a poprvé od příletu jsem usnula i odpoledne,“ konstatovala. Odpoledne zašla na tradiční návštěvu k fyzioterapeutovi a konečně slyšela příznivý verdikt: „Žebra jsou v pořádku.“

Co dělám teď večer? No, samozřejmě, že koukám na hokej. Zatím dobré, co?“ napsala nám po první třetině. „Tak jsem to asi zakřikla,“ přidala po vyrovnání Slováků. „Už se těším do postele, asi to nevydržím do konce,“ pronesla v polovině třetí třetiny lyžařka, která si dnes v olympijské vesnici stihla i přeprat oblečení. „A ještě se mi stal takový pěkný zážitek. Přímo u buněk běhala veverka a zastavila se u mě, takže jsem na ni dívala asi ze dvaceti centimetrů."

14. den (čtvrtek 18. února) - Taková obyčejná olympijská "idylka"

„Dobrý den. Dneska nic zajímavého,“ hlásila ve čtvrtek, než šla spát, z olympijské vesnice čtyřiadvacetiletá reprezentantka. Dopoledne trénink, oběd, masáž, fyzioterapeut, lékař, výklus, porada, protažení a spát. „Ne, na poradě také nic zvláštního. Přišla jsem pozdě, protože jsem byla na masáži. Jen startovní čísla, v kolik pojedeme autobusem na tratě a jak to bude vypadat na stadionu,“ líčila Eva Nývltová.

Až se ráno probudí, čeká ji třetí olympijský start – skiatlon. „O tom silně pochybuji,“ odpověděla na dotaz, jestli bude ve výsledcích mezi třiceti. „Poslední dobou ani nevím, jaký typ závodu mi vyhovuje. Ale vím, že tady mi hodně nevyhovují trati a špatně se mi dýchá,“ konstatovala dívka z Trutnova.

Jakou sportovní osobnost na olympiádě ve čtvrtek potkala? „Lukáše,“ začala se smát. Jistě, že tím měla na mysli českého fenoména běžecké stopy z Božího Daru. „S tím se tady potkávám pořád.“

15. den (pátek 19. února) – Protrápený skiatlon

„Třetí olympijský den, kdy trutnovskou běžkyni ve Whistleru čekal závod (tentokrát skiatlon 7,5 km klasicky + 7,5 km volně, už od rána nevěstil nic dobrého. „Nebylo mi moc dobře. Nechtěla jsem nastoupit, ale Šíma (trenér Šimůnek) mně řekl, že jet musím,“ povídala Nývltová. Už tušila, že výsledek bude stát za starou belu… 51. místo a ztráta na vítězku pět minut.

„Bylo to neuvěřitelný trápení. Nemohla jsem dýchat a připadala jsem si jako papír. Z cíle mě skoro odnášeli. Nohy mě vůbec nechtěly nést,“ popisovala čtyřiadvacetiletá reprezentantka. Po závodě se nešla ani vyjet a do olympijské vesnice se prý stěží dopotácela. Na pokoji ji chytla zimnice. „Odpoledne jsem se šla pokusit vyklusat, byl to však spíš pochod. Nicméně potom jsem se už cítila lépe,“ sdělila. Večeře a spát…

16. den (sobota 20. února) – Praní, nakupování a sprint dvojic nepojede

„Dnes se nic zvláštního nedělo. Konečně jsem měla jeden den volna, takže jsem ho využila k vyprání oblečení, odpočinku a malému výletu do města,“ začala vyprávět Eva Nývltová, jak probíhala její třetí olympijská sobota.

Výletem do města samozřejmě nemyslela cestu do Vancouveru. „Ten je moc daleko.“ Z olympijské vesnice dvě a půl hodiny jízdy autobusem. Návštěvu hlavního dějiště Her plánuje až v neděli osmadvacátého. „Dnes jsem zašla jen tady do Whistleru. Je to takové malé horské městečko, ale bylo tam neuvěřitelně lidí,“ popisovala. „Nakupovala jsem další suvenýry. Snad už poslední. I něco sobě na vzpomínku,“ usmála se.

Po návratu zpět trutnovskou běžkyni čekala každodenní návštěva u lékaře. „Po včerejším závodě mám trochu chrapot, takže se uvidí, jestli zítra vyrazím na trénink. Rozhodlo se také o dalších startech. Jelikož Iva (Janečková) ještě není stoprocentně zdravá, nepojedeme sprint dvojic,“ prozradila novinky z tábora českých běžkyň. Olympijskou sbírku všech startů tak Eva Nývltová nezkompletuje. „Ale na štafetu bychom měly být všechny připravené. Na 30 km se uvidí, jak se kdo bude cítit, protože zdraví nás trápí všechny,“ dodala.

Štafetový závod žen se na olympiádě poběží až ve čtvrtek 25. února, nyní si tak reprezentantka z Krkonoš bude užívat několika volnějších dní. „Po tom hrozném skiatlonu se potřebuji dát po všech stránkách dohromady,“ řekla, že její nálada není nic moc. „Spíš nic než moc. Ale snažím se nepropadat pesimismu.“

17. den (neděle 21. února) – Whistlerovský večer u klavíru

„Víkend bez lyží strávila na olympiádě Eva Nývltová. Po sobotním volnu ani v neděli nevklouzla do svých „prkének“. „Den jsem strávila v olympijské vesnici. Dívala jsem se na probíhající závody biatlonistů i náš hokejový zápas. Samozřejmě jsem si nenechala ujít bronzový závod Martiny Sáblíkové,“ prozradila čtyřiadvacetiletá běžkyně.

V době oběda se vydala do místní jídelny. „Ale je v podstatě jedno, kdy tam půjdete. Funguje téměř 24 hodin denně,“ sdělila. Na výběr sportovci mají z čínské kuchyně, kontinentální, těstoviny, pizzu, zeleninu, ovoce i dezerty. „Jídel je opravdu hodně, ovšem všechno den co den stejné.“ Nabízí se i možnost zajít do McDonaldu. „Ale tam moc nesmím,“ usmála se.

Odpoledne si trutnovská reprezentantka šla zaběhat a lehce posilovala. Návštěva u fyzioterapeuta se dnes nekonala. „Večer byla krátká porada a chvilku jsem poseděla u klavíru,“ přiblížila svůj program. „Nééé, v žádným případě. Já nehraju. Je tady takový „olympijský obývák“. Každý večer tam někdo hraje. Je to příjemné posezení, ale já jsem tam kvůli zdraví dřív nešla.“

18. den (pondělí 22. února) – Na olympiádě v roli diváka

Úplně zdravotně v pořádku ještě není, ale jak řekla, trénovat se s tím dá, a proto po dvou dnech bez lyží vyrazila Eva Nývltová do běžecké stopy. „Čekal mě jen takový lehký trénink, jen pro pocit,“ přiblížila zhruba hodinové projíždění na tratích ve Whistleru. „Znovu bylo krásné počasí a stopa zmrzlá na kost,“ popisovala podmínky, které na olympiádě panovaly v den, kdy se o medaile závodilo ve sprintu dvojic. Trutnovská reprezentantka semifinálové jízdy sledovala přímo u trati a „naživo“ tak viděla triumf české dvojice Kožíšek – Koukal.

Při finálových jízdách si už hověla v teple před televizí. „Bylo to napínavé. Škoda, že se to klukům nepovedlo, ale i tak je to výborný výsledek,“ poznamenal k šestému místu našeho páru. Mezitím si ovšem stihla podniknout i výlet ke skokanským můstkům, kde probíhal závěrečný závod družstev. „Konečně jsem na olympiádě okusila i roli diváka,“ užívala si příjemný pocit.

Odpoledne se šla čtyřiadvacetiletá reprezentantka lehce proběhnout a pak navštívila maséra. „Večer jsem se ještě dívala v televizi na krasobruslení a teď, protože nám vypadával internet, jsem si chvilku četla,“ odpovídala po desáté hodině, kdy jsme se v Deníku s trutnovskou olympioničkou spojili. „Koho jsem dnes potkala zajímavého? Tak akorát jsem si vyfotila jednu olympijskou vítězku, když chodila s medailí na krku po vesnici v doprovodu tradičních kanadských konstáblů na koních. Ale co vyhrála, to netuším,“ vyprávěla s úsměvem.

PS: Jestli chcete vědět, jakou knížku má trutnovská rodačka rozečtenou, tak vězte, že je to jeden z nejoblíbenějších titulů Michala Viewegha - Román pro ženy.

19. den (úterý 23. února) – Trénink? První úsek slušný, druhý nic moc

Ráno Eva Nývltová vyrazila na trénink. Od skiatlonu byl její první rychlejší. „Jela jsem 2x7 minut ANP. To je asi na devadesát procent. Čekala jsem, co to se mnou udělá,“ přiblížila jeho náplň. „První úsek se mi jel dobře, ale druhý už zase nic moc,“ konstatovala běžkyně, která byla ráda alespoň za první slušný. „Měl by to být krok kupředu.“

Po tréninku spěchala zpět do svého olympijského azylu, který obývá společně s ostatními českými běžkyněmi. „Chtěla jsem vidět biatlonové štafety a závody družstev sdruženářů,“ prozradila. Odpoledne se pak na chvíli prospala a po několika dnech navštívila fyzioterapeuta. „Ale jen na kontrolu,“ dodala. Po večerní poradě přišel v televizi na řadu hlavní bod úterního dne – osmifinále Česko – Lotyšsko. „Na zklidnění jsem si potom ještě pustila jeden film,“ usmála se.

Ve čtvrtek Evu Nývltovou čeká čtvrtý olympijský start - štafeta. „Pojede se,“ potvrdila Nývltová účast našich běžkyň, které se po zdravotních komplikacích v uplynulých dnech daly dohromady. „Relativně zdravé jsme, ale uvidíme, jak budeme dobře připravené po těch peripetiích,“ sdělila Nývltová. Trutnovská běžkyně bude za český tým závod družstev rozbíhat. „Bohužel,“ povzdychla si, že až po ní se na trať vydají Kamila Rajdlová, Ivana Janečková a Eva Skalníková. „Nechci jet první úsek. Nemám formu a na prvním úseku hodně záleží,“ uvedla.

20. den (středa 24. února) – Na medaili si sáhne až po závodech

Při ranním tréninku se Eva Nývltová na trati moc dlouho nezdržela, jen testovala lyže na čtvrteční štafetu. Po obědě přišel na řadu hlavní program dne – sledování závodu družstev mužů. „Naši podali neuvěřitelný výkon, na pokoji jsme všechny jásaly,“ s nadšením líčila radost, která v apartmánu českých běžkyň zavládla po olympijském bronzu kvarteta Jakš, Bauer, Magál a Koukal. „Pak jsem si pustila film a zašla na tentokrát velmi rychlou návštěvu k doktorovi, protože měl v plánu jet se podívat na slavnostní vyhlášení štafety do Whistleru,“ popisovala, jak dál probíhal její den.

Vidět na živo dekoraci olympijských medailistů chtěla také, ale ženská část reprezentačního družstva měla zákaz. „To kvůli naší štafetě. Mrzí mě to, ale doufám, že to ještě oslavíme všichni až po závodech. A také doufám, že mi kluci medaili ukážou a nechají mě sáhnout,“ usměje se. Po večeři si trutnovská běžkyně chtěla zajít na masáž, ale masér se vypravil také na vyhlášení. „Musela jsem si počkat.“

21. den (čtvrtek 25. února) – Spokojená, ale mohlo to být lepší

Ráno se probudila brzo. Už v šest ráno. Pak sice ještě vždy na chvilku zabrala, ale o půl osmé už definitivně vstávala. „I v noci jsem se budila. asi jsem se nemohla dočkat,“ culila se trutnovská běžkyně, kterou o tři a půl hodiny později čekal čtvrtý olympijský závod – štafeta družstev. „Ráno jsem ještě musela k doktorovi, protože jsem měla kašel, ale řekl, že jsem ok. To samé podstoupila i Iva (Janečková), protože ji stále trápí průdušky. Ale i ona mohla nastoupit,“ informovala Eva Nývltová.

Čtyřiadvacetiletá reprezentantka štafetu rozjížděla, a tak se na tratě do Whistleru vydala jako první. „Stejně jsem tam však byla hodně brzo,“ povídala, že měla dost času na protažení a sledování zmatků kolem mazání lyží. „Opravdu pro servis to bylo dnes hodně těžké, ale musím je pochválit. Lyže mi připravili skutečně skvěle,“ libovala si. Nývltová přivezla českou štafetu po prvním úseku na velmi dobrém osmém místě. „Závod jsem ustála celkem v pohodě. Jsem spokojená, ale mohlo to být i lepší. V prvním kole jsem si v tom nejdelším sjezdu vybrala horší stopu a čelní skupina mi odjela,“ poznamenala členka nakonec až třináctého družstva v cíli.

Odpoledne trutnovské rodačce uteklo velmi rychle. „Ani lehnout jsem si nestihla. Chvilku jsem byla na internetu a telefonovala si s přítelem a rodinou. No a najednou byl večer,“ popisovala. Následovala tradiční kontrola u lékaře, který Nývltové řekl, že je zdravá, a vydala se na večeři. „Už opravdu nevím, co si mám k jídlu dávat. Je to tu pořád stejné. Už se hrozně těším na nějaké pořádné maminčiny nebo babiččiny dobroty.“ Třetí týden olympijského pobytu v zámoří končí. Před spaním se Eva Nývltová ještě podívala na krasobruslení a pustila si film. Počítač vypnula o půl dvanácté.

22. den (pátek 26. února) – 30 km: ano či ne? Ano, Nývltová jede

Pojedu třicítku, nebo nepojedu třicítku? Dvaadvacátý olympijský den Evy Nývltové se nesl v tomto duchu rozhodování, jestli se trutnovská běžkyně postaví na start závěrečného ženského závodu. A výslede je: Eva Nývltová se závodu na 30 kilometrů volně zúčastní a zřejmě i všechny tři ostatní reprezentantky.

„Celý den jsem se rozhodovala, jestli ano nebo ne. Nakonec jsem si řekla, že horší už to být nemůže, takže nastupuji,“ prohlásila čtyřiadvacetiletá běžkyně. Když se však nahlédla do startovní listiny, úplně se orosila. „Je plná dobrých jmen. Nevím, jestli jsem udělala dobře, protože třicet kilometrů jsem ještě nikdy nejela a vůbec netuším, co mě čeká. Klidně se může stát, že dojedu poslední,“ nastínila. „Ale bude to spousta nových zkušeností a jednou to přijít muselo.“

Ne, že by to pro Evu Nývltovou měla být první třicítka v životě, na domácích závodech si ji vyzkoušela, ovšem jak říká, na světové scéně to bude úplně něco jiného. „Čeká mě extrémně těžký závod, přesto jdu bojovat,“ povídala směle dívka, která přesto už jednou na mezinárodním poli v dálkovém závodu uspěla. Vyhrála maratón v Polsku. „Byl to Beig Piastow v Jakuzsycích. Jelo se ale jen 25 kilometrů a spíš jen po rovině,“ vzpomínala. „Jak jsem řekla, tohle bude úplně něco jiného,“ dodala.

Ve Whistleru jinak celý pátek pršelo, takže ven se východočeská závodnice moc nedostala. „Zašla jsem jen na trénink projet si trať (jedno kolo) a pak domů. Po večeři krátký výklus, masáž a spát,“ uzavřela.

23. den (sobota 27. února) – Kruh se uzavírá, derniéra a balení

Příprava na závod a samotný závod. Tak v podstatě vypadal sobotní program Evy Nývltové. Na olympiádě naposledy nasadila lyže a vydala se vstříc klasickému dobrodružství na třicetikilometrové trati. „Byla to moje první třicítka, čekala jsem to horší,“ povídala po dojetí do cíle čtyřicátá žena v pořadí lyžařského pelotonu.

Po návratu ze závodu se svalila do postele a vylezla z ní až na večeři. Pak začala už pomalu také balit. Olympiáda končí. "Zítra plánuji, že pojedu do Vancouveru na slavnostní zakončení, přespíme tam a v pondělí hurá domů," poznamenala čtyřiadvacetiletá Východočeška. V sobotu pak ještě pozdě večer vyrazila s ostatními běžci do města. "Chtěli jsme posedět, ale všude bylo tolik lidí, že se nám to nepodařilo. Jen jsme se porozhlédli a jeli zpátky.“

24. den (neděle 28. února) – Slavnostní zakončení? Nádhera!

Je poslední olympijský den a Eva Nývltová paradxoně teprve teď jede z Whistleru poprvé na návštěvu do Vancouveru. „Se Skalňou jsme si prošly kousek města, podívaly se na olympijský oheň, k oceánu a vyměnily si odznáčky,“ popisovala cestování českých běžkyň trutnovská rodačka. Do města dorazily zrovna i ve chvíli, kdy Kanada zvítězila v hokejovém turnaji. „To, co se tam dělo, se nedá ani popsat,“ povídala Nývltová.

Zrovna tak nádherný zážitek ji čekal o pár hodin později, kdy se zúčastnila slavnostního zakončení olympijských her. Na zahájení chyběla kvůli nemoci. „Naživo tam zpívali Nickelback, Avril Lavigne, Alanis Morisette, což jsou moji oblíbenci,“ byla unešená z atmosféry.

Poprvé se také porozhlédla po olympijské vesnici ve Vancouveru, kde se pozdravila s ostatními sportovci. „Dozvěděla jsem se zase spoustu zajímavých věcí i z jiných sportů.“

25. a 26. den (pondělí 1. března a úterý 2. března) – Letíme domů

Den odletu z olympiády a příletu domů, vzhledem k devítihodinovému časovému posunu, splýval Evě Nývltové do jednoho dne. „V pondělí ráno jsme vyrazili na letiště, kde jsme před odletem strávili více než čtyři hodiny. Věcí k nakládání bylo straně moc, takže jsme plánovaný čas odletu nestihli,“ poznamenala běžkyně z Krkonoš. V letadle pak prý ani na malou chvilku nezahmouřila oči. „Celou dobu letu to v něm žilo,“ líčila.

Na ruzyňské letiště dosedl speciál s olympioniky v úterý po poledni a běžkyně na lyžích se vydala na cestu domů. Do Trutnova dorazila kolem půl páté. „Maminka mě pozvala na večeři, pak jsem šla domů a v devět hodin spát. V posledních dnech jsem toho moc nenaspala, takže jsem byla šťastná, že jsem si mohla lehnout,“ prozradila trutnovská reprezentantka. Zimní olympijské hry 2010 ve Vancouveru jsou minulostí.

Autor: Michal Bogáň

13.2.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Světlá nad Sázavou - Chrudim

Od třetí minuty více obránců než útočníků

Ilustrační foto.
1

Tři vloupání měl spáchat jeden muž

O víkendu proběhl výlov bačalského rybníka

Morašice - Železné hory ukrývají mnoho nádherných míst. Na jejich úpatí se nedaleko Morašic nachází Bačalský mlýn, který se v minulosti nacházel ve vojenském prostoru. Proti proudu říčky Bylanky se dnes nachází Státní správa hmotných rezerv. To je důvod, proč byla v minulosti vybudována v rybníku záchytná jímka pro případ úniku nebezpečných látek.

AKTUALIZUJEME

Náledí znovu zavírá silnice. U Svitav nehoda skončila smrtí

Pardubický kraj - Doprava v podnělí ráno je hustší než obvykle. Mohou za to návraty z dlouhého volna i nehody i počasí. U Svitav už policie řeší tragickou nehodu.

Roman Chalupa už má letos druhý shutout. Nastoupili tři dorostenci

Polička, Chrudim - Chrudimští hokejisté navlékli již osmý korálek na vítěznou šňůru a na ledě Spartaku Polička si navíc výrazně vylepšili skóre.

Ustupovat zlu je špatně. Ale když jde o děti?!

Východní Čechy - Zlu a hloupé rasové nenávisti nesmíme ustupovat. Je tu ale jedno velké ALE: Pokud nejde o děti, jako se tomu stalo v případu xenofobních komentářů proti tablu teplických prvňáčků.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT