Jiří Mašík, trenér hokejbalové reprezentace ČR a klubu HBC Autosklo-H.A.K. Pardubice: „Těžká otázka, na kterou nemám jednoznačnou odpověď. Rozdělil bych to na dvě poloviny. Samozřejmě je to velký průšvih a to hlavně kvůli dětem, protože je to chlap, který sportoval a má jít příkladem. Není to dobrý vzor, protože porušuje pravidla a je nutné, aby je dodržoval. Důsledky by se z toho nějakým způsobem vyvodit měly. Na druhou stranu se u nás konečně zřídila agentura, která podporuje sport a on speciálně za něj bojoval i v souvislosti s rozvolňováním a možností sportovat. Je ve své pozici velmi silný a pro sport by byla škoda, kdyby o tohoto člověka ve vedení přišel. Má kontakty na správných místech a je zběhlý v tom, co dělá. Nechci říct, že by se měly zavírat oči a kauza přejít, ale z pohledu sportu by bylo rozhodně lepší, kdyby na své pozici zůstal.“

Jana Kárníková, místopředsedkyně atletického klubu Hvězda Pardubice: „No, jeho účast na tom večírku byla určitě hloupost, ale není to podle mne důvod, aby odcházel z čela agentury. Poslanecký mandát složil, to je asi v pořádku, ovšem pokud by teď odešel z NSA, tak by to mělo velmi negativní dopad na řadu projektů, které jsou již v chodu, nebo se mají rozběhnout. A to by nebylo pro český sport dobré.“

Martin Šorf, předseda a trenér basketbalového klubu Adfors Basket Litomyšl: „Je to nepříjemná a složitá situace. Čelní představitelé státu by nám měli jít příkladem a to bohužel často nevidíme, ostatně jako teď v Teplicích. Na druhou stranu, beru to jako jeho osobní selhání, které vlastně nesouvisí s výkonem funkce v NSA. Nedokážu asi přesně zhodnotit jeho přínos pro sport. Vidím pozitiva v podobě například zvyšující se podpory pro kluby a obecně nárůst financí jdoucích do sportu, stejně jako negativa ve snaze rozdělovat část dotací do svazů podle nějaké nedokonalé ankety. I v případě Milana Hniličky bych se držel svého obecného názoru, že pokud někdo ve své funkci odvádí dobrou práci pro daný resort, pak takový lapsus, pokud se samozřejmě neopakuje, není důvodem k rezignaci.“

Tomáš Langr, člen vedení hokejového klubu HC Chrudim: „Myslím, že on je zrovna ten, který za sport bojuje a snaží se nařízení vlády zmírnit. Porušení nařízení je pro mě nepochopitelné, stejně tak je i směšná částka, kterou chtěl odčinit svůj prohřešek. Ale bylo by špatně, kdyby odešel z pozice, kterou vykonává v národní sportovní agentuře. Stojí u jejího zrodu a měl by svojí práci dodělat. Zároveň také nést plně zodpovědnost za fungování agentury. Proto moje odpověď je ano, měl by pokračovat ve funkci v čele agentury.“

GLOSA Jiřího Fejgla: Proč je terčem jen Hnilička? I Šlégr podupal sport

Jedno jméno zapadá. I když jde vlastně ještě o větší sportovní postavu. O člena hokejového Triple Gold Clubu, tedy vítěze olympijských her, mistrovství světa i Stanleyova poháru.
Zatímco Milan Hnilička je kritizován za účast na teplickém mejdanu horem dolem (samozřejmě po právu), Jiří Šlégr, jeho spoluhráč ze zlatého Nagana, má relativní klid.
Je to špatně. Šlégr by měl stejně jako Hnilička (či kupříkladu ředitel policie v Libereckém kraji Vladislav Husák) odejít ze všech důležitých funkcí.
Jenže to se asi nenosí. Husáka musel odvolat jeho nadřízený Jan Švejdar. Hnilička se vzdal pouze poslanecké židle. Ta je však v porovnání s pozici šéfa Národní sportovní agentury nicotná svým významem.
Šlégr se stáhl, dělá mrtvého brouka. Přitom je místopředsedou Rady České televize, tedy důležitým mužem instituce, která disponuje s ročním rozpočtem téměř 7 milionů korun.
Samozřejmě veřejných.
Ponechme nyní stranou, kdo Šlégra do této funkce protlačil, jaké má jeho angažmá (rozhodně výrazně problematické) pozadí. Věnujme se samotné osobě bývalého obránce.
Na ledě byl Šlégr vždy tvrďák, v národním mužstvu proslul ochranitelskou rolí Jaromíra Jágra. Vždy však hrál korektně, fair. Když byl problém, postavil se mu čelem. Nyní to tak není. Také on špiní sport.
Měl by zmizet.