Proč on jediný letěl?

Kenneth ScalabroniKobe Bryant zahynul při havárii helikoptéry. Stroj po pádu v kopcích u Calabasas severozápadně od Los Angeles zachvátil oheň. Spolu s ním zemřela i dcera Gianna a dalších sedm lidí.

„Je to obrovská tragédie. Kobe byl speciální sportovec. Všichni co vědí alespoň něco o sportu, ho museli znát. Lidé po celém světě mu vzdávají hold. Jeho obrovská osobnost se ukázala, což dokazují gesta napříč celým nejen sportovním světem. On měl neskutečný respekt a vliv. Je to tragédie pro celý sport ale hlavně nejvíc pro jeho rodinu, manželku, děti. Ty navíc přišly o dceru a sestru,“ těžce hledal slova Scalabroni.

Nečekaná smrt se dotkla každého hráče aktuálního ročníku NBA. Některé zápasy byly přeloženy. Jeho Lakers nastoupili k duelu hromadně s číslem 24 a jmenovkou Kobe Bryant na zádech.

„Kobe byl obrovským vzorem pro generaci hráčů, která se momentálně prohání po palubovkách nejen v NBA. Všichni k němu vzhlíželi. Nikdo k němu nebyl lhostejný. On byl také skvělým basketbalovým ambasadorem,“ zdůrazňuje trenér pardubických basketbalistů.

Dalo by se říct: Smrt si nevybírá. Nicméně v tomto případě měla usnadněnou úlohu. A když vyjde pravda najevo, tak to raději nečíst…

„Někdy si říkám, že vlastně ani nechci toho tolik vědět. Takže se po nějakých podrobnostech nepídím. Stejně tomu člověk neunikne. No a pak se dozvídá, že se to s velkou pravděpodobností nemuselo stát. V ten den nelétaly žádné helikoptéry, protože bylo špatné počasí. Ani ty policejní. Ale Kobe letěl. Proč? Když všem ostatním lety nepovolili,“ přemítá.

„Nerozumím tomuto rozhodnutí. Více méně proto, aby si člověk ušetřil hodinu a půl v autě. Jednoduché rozhodnutí: Poletíme! A teď je pryč a s ním i dalších osm lidí. Tisíckrát udělal toto rozhodnutí. Létal už na své tréninky, na zápasy. Nikdy stroj nepilotoval. Je to bláznivé, je to bláznivé,“ kroutil hlavou.

Nezbytnost pokory

Americký kouč ve službách Beksy se nebojí zafilozofovat.

„V nemocnici jsou obrovské slzy radosti a emoce, když se narodí děti. A ve stejné nemocnici lidé umírají. Což také přináší slzy. Jedná se o nekonečný cyklus života a smrti, který je přirozený. Tohle však moc přirozené nebylo. Najednou díky tomu co Kobe Bryant dokázal, asi i on sám nabyl pocitu, že se mu nic nemůže stát. Když se to přihodilo, tak jsem si znovu uvědomil tu křehkost života. Proto musíme být pokorní. Probudit se a užívat si každého dne. To je největší radost, protože během jednoho okamžiku se může změnit osud několika lidí,“ uzavírá smutné povídání Scalabroni.

Setkal se Scalabroni a Kobe Bryant?

"Osobně jsem se s ním nesetkal, ale stejně jako Michaela Jordana jsem ho viděl hrát naživo. Stačilo se mu podívat do očí a člověk v nich viděl sebevědomí, žádnou nejistotu, žádné zaváhání. A to ve všech činnostech, které na hřišti předváděl. Když pak člověk sledoval jeho výkon, nedivil se tomu, v čem je jeho velikost.

Vždy, když jsem byl na zápasech s těmito hvězdami jako Jordan, Kobe. Sice se hrál zápas v kolektivním sportu, ovšem tisíce lidí sledovali jenom ty osobnosti. A to i když si šly sednout na lavičku a nějaký čas tam trávily. Tam se pochopí rozměr jejich velikosti. Oni jsou, či byli bohy."

Podle Marka byl Kobe svědomím lidí, kteří ho chtěli napodobit

Martin MarekZná jejich mentalitu. V Americe hrál basketbal a zároveň vystudoval Colgate University. Na poličce má zarámovaný bakalářský diplom z oboru ekonomie – právo. Se svým týmem procestoval celé Státy. Za mořem mu zůstalo spoustu kamarádů. Generální manažer basketbalistů Pardubic Martin Marek se tedy dokáže vcítit do kůže tamních obyvatel. Rovněž pro něj byl Kobe Bryant objektem sledování. A také on byl jeho smrtí šokován.

Jak vnímají tragický skon svého poloboha Američani?
Je to pro ně obrovská rána. Zvlášť v Americe byl Kobe obrovským vzorem pro spoustu lidí. Díky hodnotám, které představoval. On byl samozřejmě fenomenální basketbalista. Sta se jím ale zásluhou neuvěřitelné vnitřní disciplíny a morálky. On byl představitelem úspěšného dítěte, které to dotáhlo na vrchol na základě tvrdé práce. Tím motivoval ostatní. I cizí lidi.

Jak tomu mám porozumět?
Spousta lidí, přestože ses ním nikdy neviděla, tak se s ním ztotožňovala. Ve smyslu: Když budu dřít, jednou bych mohl být jako on. Jenže pozor: on to dělá a já to nedělám. Takže to musím změnit. Kobe Bryant byl takové jejich svědomí. V tomto byl opravdu výjimečný. Pro lidi ze všech vrstev i sfér představoval velký vzor.

Bral jste si ho za vzor také vy sám?
Přiznám se, že jsem ho hodně sledoval. I po skončení kariéry. Hrozně jsem byl zvědavý na to, kam až to dotáhne. Stejně jako Michael Jordan chtěl celý život vyhrávat. Není náhoda, že se Jordan stal dolarovým miliardářem. Podle mého měl Kobe našlápnuto k ještě vyššímu levelu.

Počkejte, to ještě jde?
Mám za to, že ano. Kobe založil akademii Mamba Academy. Hodně podporoval ženský basketbal. Budoval si vlastní byznys impérium, kde pomáhal se start – upy. Ve stovkách milionů už měl založeny investiční fondy. Do roka po konci kariéry dostal Oscara za krátkometrážní film. Prostě dělal strašně moc aktivit, kde využíval své tréninkové morálky. Dával rozhovory na CNN, Morning business. Otevíral burzu. Byl zván na motivační kongresy jako největší speaker. Skutečná osobnost, která přesáhla basketbalové dění.

Je až dojemné, jak solidárně pláčou celé Spojené státy. Basketbal je pro Američany modlou, viďte?
Jedna věc je to, co basketbal znamená pro Američany. On je modlou pro velkou část společnosti. Do toho odešel jeden ze dvou nejlepších basketbalistů v dějinách. No a v Americe dávají daleko víc najevo emoce. My jsme tady v tomto ohledu přibrždění. Oni naopak nemají problém projevit smutek, slzy. Je to obrovský šok pro celou Ameriku. Odešla jedna z ikon celosvětového sportu. Nejenom sportu.