V úvodu se zaměřme na současnou situaci. Jak moc vás koronavirus a s ním spojená opatření limitují?
Je to nepříjemná situace, která nás hodně limituje v tréninku. Máme zavřené stadiony a posilovny. Výhodou je, že mám doma posilovací stroj, takže si můžu odtrénovat doma, ale přeci jenom to není ono.
Přece jen pro atlety – běžce je možné si jít zaběhat třeba do přírody, jak je to s vámi. Chodíte si někam „zaházet“?
Jak říkáte, běžci s tímhle nemají takový problém. Já jsem si vypůjčila disky na stadionu a chodím si házet na louku. Není to ideální, ale nemůžu si dovolit neházet.
Na co jinak se v domácím tréninku zaměřujete nejvíce?
Teď se soustředím, abych házela technicky správně. Sice mám trenérku v Plzni, ale konzultuji s ní tréninky a posílám jí videa.
Zvládáte domácí „karanténu“? Jaká je její náplň?
Karanténu se snažím zvládat, trenérka mi píše tréninky, takže si dopoledne chodím odtrénovat a odpoledne mám povinnosti do školy. Jsem ráda, že můžu být s rodinou, kvůli studiu a atletice trávím hodně času v Plzni.
Před týdnem jste měla házet na Evropském vrhačském poháru v Portugalsku, který se nekonal. Můžete popsat, co to mělo být za akci?
Jednalo se o Evropský pohár ve vrzích a hodech. Jelikož dlouhé hody se nehází v hale, tak je to první velká akce pro závodníky v těchto disciplínách. Tento týden se ale v Lausanne řešilo, na kdy bude pohár odložen. Takže věřím, že se budu moct ještě zúčastnit.
Když si projedeme vaši kariéru.. Pamatujete si, kdy vás hod diskem oslovil natolik, že jste se mu začala plně věnovat?
Na základní škole U Stadionu jsem chodila do sportovní třídy, kde nás trenéři v 8. třídě rozdělili na skupiny. Já jsem byla ve vrhačské a zkoušeli jsme vše. Disk mi šel nejlíp a házela jsem i daleko. V záři 2014 jsem získala zlatou medaili na Mistrovství České republiky žactva a byla jsem nominována na Mezistátní utkání. Od té doby se věnuji disku, ale další 2 roky jsme trénink měli stále vícebojařský. Až v roce 2016 kdy jsem se dostala na Mistrovství Evropy dorostu jsem začala dělat pouze vrhačské disciplíny, hlavně disk.
Co je při samotném hodu nejdůležitější? Síla? Švih? Na co všechno se v tréninku tedy klade důraz?
Především se s trenérkou soustředíme na techniku, kde je stále hodně práce. Hod diskem je komplexní disciplína, kde je potřeba rychlost, síla, koordinace, takže tréninky jsou zaměřeny na rozvoj všech těchto aspektů.
Chápu, že v začátcích je asi nutné kombinovat více disciplín. Nyní už se zaměřujete jednoznačně jen na hod diskem nebo ještě „koketujete“ s něčím dalším?
Ano, mojí hlavní disciplínou je už pouze hod diskem. Ale na extralize (soutěž družstev) chodím také hod kladivem nebo vrh koulí, záleží, kde mám šanci získat více bodů pro družstvo.
V úvodu vaší kariéry vás v Chrudimi vedl trenér Martin Šulc. Je to ten člověk, kterému vděčíte nejvíce?
Určitě. Trenér Martin Šulc mě vedl od samého začátku. Byl můj třídní učitel, takže mě učil na Tělesnou výchovu, Sportovní přípravu a tréninky. Právě on si mě vybral do vrhačské skupiny, kde jsme zkoušeli vše. Po skončení základní školy jsem měla nabídku do Pardubic k jinému trenérovi. Vůbec jsem neuvažovala, že bych chtěla trénovat jinde. Střední školu jsem studovala v Chrudimi a tréninky mě bavily a stále jsem se zlepšovala, proto nebyl důvod. Myslím si, že lepšího trenéra hned od začátku jsem mít nemohla, vždy mě učil k tomu, že škola je na prvním místě a poté až atletika. Tím bych mu chtěla opravdu moc poděkovat za ty léta, na které budu vždy v dobrém vzpomínat. Protože právě díky němu teď můžu reprezentovat Českou republiky.
Jaké bylo po řadě let loučení a samotný přechod pod jinou trenérku?
Bylo to pro mě hodně těžké, myslím, že i pro trenéra. Já jsem taková „citlivka“ a loučení nemám ráda. Ale naše spolupráce skončila právě z důvodu studia Vysoké školy v Plzni, kde také mám teď novou trenérku s kterou si moc rozumím. Znaly jsem se už dříve ze závodů a věděla jsem, že bych u ní chtěla trénovat a jsem ráda, že u ní můžu být. Trénuji s nejlepšími českými diskaři s bratry Forejtovými. Jsem moc spokojená, byl to správný krok.
V loňském roce jste vyhrála Mistrovství České republiky 2019 do 22 let výkonem 46,47 metru. Považujete to za největší dosavadní úspěch?
Každá medaile a každý titul z Mistrovství České republiky je pro mě úspěch. Ale za svůj největší považuji 14. místo na Mistrovství Evropy juniorů v roce 2017.
Zároveň přišlo sedmé místo na MČR dospělých, kde hod o tři metry méně stačil na sedmé místo. Byla jste spokojena nebo jste cítila větší možnosti?
Byl to můj nejhorší závod sezóny, odpovídal mé přípravě, která byla hodně krátká z důvodu operace ramene. Bylo to těžké i po psychické stránce, jelikož jsem obhajovala 2. místo z loňské sezóny.
Jako laik v této oblasti, jaké jsou limity na velké světové akce? Třeba olympijské hry? Je to ve vašich silách?
Na olympiádu jsou limity přes 60 metrů. Přesně 63,50 metru. Ale také rozhoduje pořadí ve světovém žebříčku. To je pro mě ještě hodně daleko.
Předpokládám, že start pod pěti kruhy je u řady sportovců tím největším snem a cílem. Je to tak i u vás?
Ano, start pod pěti kruhy je sen každého sportovce, samozřejmě i můj. Věřím a udělám pro to vše, abych si to mohla splnit.
Je tedy posunutí olympiády o rok pro vás obrovskou motivací k tréninku a třeba i splnění si snu?
Myslím si, že je to správný krok, že olympiáda byla o rok posunutá. Ale uvažuji reálně a vím, že Tokio je pro mě daleko. Příští rok je Mistrovství Evropy do 22 let a Světová Univerziáda, to je pro mě cíl pro rok 2021.
Pokud vše půjde dobře, v Paříži v roce 2024 bychom vás jako chrudimského odchovance podpořit mohli, že?
Důležité je, abych zůstala zdravá. Přeci jenom to jsou 4 roky a já mám hodně práce před sebou. Ale olympiády bych se ráda zúčastnila.
Závody se v letošní sezoně ruší, jak vidíte naději, že by se ještě v letošní sezoně závodilo?
Ano, bohužel se závody ruší. Už jsem dostala informace, že francouzská liga za kterou závodím je také zrušená. Ale věřím, že závody v České republice se třeba posunou a závodit se může až na podzim.
Jaké jsou tedy vaše nejbližší cíle?
Mým cílem je překonat svých vysněných 50 m a posouvat si „osobáčky“ výš a výš. Ráda bych také obhájila titul z Mistrovství České republiky do 22 let a umístila se co nejlépe na Mistrovství České republiky dospělých. Letos nemáme žádné Mistrovství Evropy ani Světa.
