Přes naléhavá rostlinolékařská opatření, přijatá Evropskou komisí před několika lety, dochází k šíření bázlivcepostupně na další území evropských států. Boj proti škůdci se proto přiostřuje.

Komise stanovila jednotné opatření na zpomalení dalšího přirozeného šíření bázlivce kukuřičného z oblastí, kde se tento druh již usídlil a jeho vyhubení zde není možné. V České republice má každý zákona o rostlinolékařské péči povinnost ohlašovat Státní rostlinolékařské správě výskyt nebo i jen podezření na výskyt bázlivce kukuřičného. Státní rostlinolékařská správa (SRS) také v květnu loňského roku přijala opatření ke zpomalení dalšího šíření bázlivce na území republiky.

Opatřením se na území ČR vymezuje „oblast kontinuálního šíření bázlivce. To znamená území, v němž se brouk vyskytuje po více než dva následující roky a může se šířit aktivním způsobem a v níž jeho vyhubení není možné. Opatřením se ukládá pěstitelům kukuřice v této zóně, a to pouze na výměrách s opakovaným pěstováním kukuřice, sledovat přítomnost bázlivce na kukuřičných polích a při výskytu aplikovat dostupné prostředky ochrany.

Metody zjišťování bázlivce kukuřičného v porostech kukuřice a doporučené termíny a způsob ošetření proti bázlivci prostředky ochrany rostlin stanoví metodika vydaná v červnu loňského roku. Tato metodika je dostupná na také na internetových stránkách SRS a tiskem na všech obvodních odděleních SRS v zóně šíření bázlivce. Údaje metodikou doporučené mohou využívat i ostatní pěstitelé kukuřice v oblasti šíření bázlivce.

Při výskytu bázlivce kukuřičného mimo zónu jeho kontinuálního šíření v ČR nařizuje SRS mimořádná rostlinolékařská opatření směřující k vyhubení škůdce v ohniscíchjeho výskytu.