Chovatel: Neznám farmu, kterou by Unie podpořila
„Neznám kozí farmu, kterou by Unie podpořila,“ posteskl si například ekofarmář Luboš Vohralík z Poběžovic u Heřmanova Městce. Na své ekofarmě chová dnes více jak dvě stovky koz, které se živí jenom trávou, senem nebo senáží.
„U nás je situace v oblasti dotací bídná. Dostáváme plošné dotace. Ale v zahraničí je běžné, že jsou podobné chovy výrazně dotovány, což u nás chybí,“ doplnil Vohralík.
Finančně si tak musí vystačit s vlastními zdroji, běžným úvěrem nebo příjmy z prodeje kozích produktů.
„Svoji klientelu máme, ale pociťujeme, že lidé začínají na potravinách šetřit. Zůstávají nám fajnšmekři a lidé, kteří jsou alergičtí na kravské mléko,“ dodal Vohralík.
Další ekofarmáři zase zápasí s nezájmem českých odběratelů a také hypermarketů. Největší část jejich produkce proto směřuje na západ, třeba do Francie.
Ekovýrobky: cena klesne, spotřeba stoupne
Biovýrobky jdou na českém trhu na odbyt. Povědomí, že ekologické potraviny jsou příliš drahé a není o ně zájem, už dávno neplatí.
„Ekozemědělci už teď nestačí uspokojit poptávku na trhu. Není tedy pravda, že by se neuživili. Dobře se ekozemědělstvím živí už teď a dá se očekávat ještě příznivější vývoj,“ řekl Jan Záhorka, tajemník Agrární komory. Ekovýrobků je na českých pultech celá řada. Konkurují jim ale i produkty, které se hojně dovážejí z blízké i daleké ciziny.
„Poptávka spotřebitelů po biopotravinách je vyšší než nabídka, na druhou stranu roste v současné době počet výrobců biopotravin, proto předpokládáme, že podíl českých biopotravin na trhu se bude zvyšovat,“ uvedl Petr Vorlíček, mluvčí ministerstva zemědělství.
„Nelze jednoznačně odpovědět, zda jsou levnější české nebo zahraniční výrobky. Záleží na dané komoditě a na množství, ve kterém je tato komodita na trhu dostupná. Obecně lze říci, že žádné dramatické rozdíly mezi cenou české a zahraniční biopotraviny v dané komoditě nejsou,“ upozornil Vorlíček.
Zájem o biopotraviny mají především mladí lidé, kteří všeobecně rádi přijímají západní trendy. Starší generace není zatím příliš zvyklá biovýrobky kupovat. „Mladí lidé kupují biopotraviny, protože chtějí kvalitní potraviny hlavně pro svoje malé děti,“ doplnil Jan Záhorka.
Lidé, kteří biovýrobky nekupují, mají za to, že ekologické potraviny jsou příliš drahé. Podle mluvčích českých obchodních řetězců u nás stále přetrvává trend nakupovat podle ceny, ne podle kvality. I pro tyto spotřebitele se ale blýská na lepší časy. Biovýrobky totiž časem znatelně zlevní.
„Biovýrobky jsou už dnes velmi v módě a budou stále víc. Naše republika se časem vyrovná úrovni zemí západní Evropy a prodej biopotravin se zvýší. Bude jich více, ekozemědělců bude více, to znamená, že mezi nimi bude daleko větší konkurence,“ řekla Deníku ekonomka Markéta Šichtářová. Spolu s tím, jak roste životní úroveň obyvatel Česka a zvyšuje se hrubý domácí produkt, rostou i jiné hodnoty. Lidé budou mít časem více peněz a budou je investovat do luxusu. Tím mohou být v očích spotřebitelů právě i ekologické potraviny.
„Objemově sice spotřebují jídla stejně, ale peníze budou investovat do jeho vyšší kvality. Podle předpokladů prodej bioproduktů poroste. Biovýrobky jsou módním trendem, který bude do budoucna ještě sílit,“ dodala Markéta Šichtářová.
Levné jogurty
A kolik české ekovýrobky stojí? Cena záleží především na tom, v jakém množství se produkují. Nejdostupnější české biopotraviny jsou biojogurty a bio mléko. Cena biojogurtu je již srovnatelná s cenou konvenčního jogurtu, litr biomléka je zhruna o tři koruny dražší než konvenční mléko. Malé cenové rozdíly jsou např. u biosýrů. Obecně se ale biopotraviny o 20 až 40 procent prodraží. Některé komodity dokonce o sto i více procent. Např. kuřecí maso, kterého se zatím produkuje v biokvalitě málo.
