V uplynulých dnech střídala jedna přeprška druhou a tak je sklizeň stále na svém počátku. Podle zemědělců v regionu ale není žádný důvod k panice. Když se počasí umoudří, mohly by být výnosy docela dobré. A výkupní ceny? Ty jsou prý přímo vynikající!

Miloslav Zitko z Vlčnova zatím sklidil jen ozimý ječmen na dvaceti hektarech a krmnou trávu ze zhruba stejné rozlohy. „Ozimá i jarní pšenice je ještě na polích, stejně jako řepka olejka. Pšenice mám zhruba 170 hektarů a řepky asi 120 hektarů," vypočítává zemědělec.

Kombajny čekají

Vlhko se na kvalitě zrna u Vlčnova ještě nepodepsalo, ale už by prý bylo potřeba dostat obilí z lánů. „Jestli bude příští týden pěkně, hned do toho vjedeme. Té práce pak bude hodně naráz, ale musíme se s tím vypořádat," je si vědom Miloslav Zitko. Dobrého počasí bude třeba rychle využít i za pomoci partnerských rolníků. „Spolu s jedním naším kombajnem čeká u nás ve dvoře i jeden cizí kombajn, který nám přijel pomoci až od Sněžného z Českomoravské vrchoviny. My zase na oplátku pomůžeme při sklizni v horách, kde bývají žně později," vysvětluje Miloslav Zitko.

Výnos ozimého ječmene je proti loňsku slabší. U Vlčnova se vloni pohyboval kolem 60 metráků z hektaru, letos tu sklízeli 47 metrických centů. Výkupní cena potravinářského obilí se pohybuje kolem 600 korun za metrák. „To je velice dobré," pochvaluje si Miloslav Zitko.

Zrno je kvalitní

V zemědělském podniku Oseva Agri Chrudim zatím posekali z 800 set hektarů řepky 180 hektarů. Kromě řepky tu budou sklízet ještě obiloviny a hrách. „I my čekáme, až porosty vyschnou. Jestli bude čtvrtek suchý, v pátek vjedeme do polí," uvedl včera ředitel podniku Zdeněk Kučera. „Kvalita obilí je dobrá, zrno v klasech zatím neporůstá, přezrálé není. Dokonce bych řekl, že vláha úrodě naopak prospěla. Zrno alespoň nabylo na objemu," míní ředitel. I on si přitom pochvaluje aktuální výkupní tržní ceny.

„Pro rostlinářské zemědělské podniky je to výborná zpráva. Podstatně hůř na tom je živočišná výroba, neboť s drahým obilím jí stoupají náklady na krmivo," konstatuje Zdeněk Kučera.

Obiloviny v celosvětových číslech

… Obilniny (obiloviny) jsou rostliny využívané, šlechtěné a pěstované pro svá semena (zrna, zvaná též obilky nebo cereálie). Slouží hlavně k lidské výživě ať už celá (rýže) nebo rozemletá na mouku. Zrna se také zkrmují a celé rostliny se využívají jako zelená píce. Nadzemní část se silážuje (kukuřice setá), zpracovává jako sláma (pšenice, ječmen) nebo se z ní vyrábějí rohože, košíky, kartáče (čirok). Celosvětový podíl obilovin na lidské výživě je odhadován na 60 70 %. Světová produkce obilnin (bez rýže) v sezóně 2009/2010 byla téměř 1 800 milionů tun. Zdroj: Wikipedie