Byl to tehdy takový velký svátek. Ve vozovně Dopravního podniku stála doslova flotila nových trolejbusů. Ty byly určeny pro městskou hromadnou dopravu v Pardubicích. Psal se rok 2014 a právě byl dokončen projekt Obnova a modernizace ekologického vozového parku trolejbusů pro pardubickou MHD. Celý projekt stál více než 140 milionů korun a Evropská unie přispěla více než 56 miliony korun.

„Projekt bylo nutné zrealizovat kvůli zajištění kvalitní dopravní obslužnosti a zvýšení atraktivity veřejné hromadné dopravy pro cestující. Dále byla potřeba navýšit počet nízkopodlažních vozů a zavést garantované bezbariérové linky MHD v Pardubicích. V neposlední řadě přispěl fakt, že trolejbusy se blížily k hranici své fyzické životnosti a byly morálně zastaralé,“ uvedl ředitel Dopravního podniku Pardubice Tomáš Pelikán.

V rámci projektu nakoupil DPP v letech 2011 až 2014 čtrnáct trolejbusů. Nové vozy disponují lepšími parametry než vozy předchozí. „Cestující pocítili zásadní změnu v komfortu dopravy – nové trolejbusy disponují řadou věcí, které ty původní neměly. Například přehledným audiovizuálním systémem s možností naklápěné vozové skříně pro lepší nástup vozíčkářů,“ říká ředitel.

Zdroj: MMR

V pardubickém dopravním podniku mají s evropskými dotacemi bohaté zkušenosti. V letech 2016 až 2018 byloz projektu – Udržitelný a environmentální rozvoj MHD ve statutárním městě Pardubice – pořízeno dalších 18 nízkopodlažních trolejbusů. Na podzim 2018 pak byly zakoupeny čtyři parciální trolejbusy v rámci projektu Zavedení parciálních trolejbusů do provozu MHD v Pardubicích.

Lepší obslužnost i ekologický přínos

Tyto vozy jsou bezemisní s elektrickým pohonem. Mohou být napájeny, jak přímo z trakčního trolejového vedení, tak z akumulátoru, který se dobíjí při brzdění. Trolejbusy jsou tak operativnější a nahradily starší neekologické autobusy poháněné spalovacím motorem. Pardubické „emhádéčko“ má před sebou nyní další čtyři dotační projekty.

Podívejte se na Mapu projektů EU

Dopravní podnik, který obhospodařuje nejen dopravu v samotném městě, ale i v okolí, si v letošním roce připomíná 70 let od svého založení. Má přes čtyři stovky zaměstnanců, z toho polovinu tvoří řidiči. Disponuje šedesáti trolejbusy a sedmdesáti autobusy. „Za rok přepravíme třicet milionů cestujících,“ podotýká ředitel Pelikán.

Roční rozpočet provozu MHD Pardubice je 380 milionů korun. „Právě jsme ve fázi řešení rozpočtu na příští rok. To nejsou jednoduché věci už vzhledem k tomu, že příští rok musíme počítat s výraznou rekonstrukcí nadjezdu před nemocnicí. Všechny objízdné trasy jsou poměrně dlouhé a my budeme muset najezdit zhruba o čtvrt milionu kilometrů víc, než bychom jezdili za normální situace,“ říká ředitel Pelikán.

Projekty v číslech: PardubiceZdroj: MMR

K letošnímu roku ovlivněnému koronavirem ředitel podotýká: „Letošní atypický koronavirový rok nás ovlivnil i neovlivnil. Díky klesající ceně nafty jsme ušetřili na pohonných hmotách řádově miliony korun. Na druhé straně nás trápí cestující, kteří v dubnu a v květnu zásadně ubyli ze systému MHD. Pro představu náš běžný měsíc přinese deset milionů korun v tržbách na jízdném. Takže se potýkáme se zhruba osmnáctimilionovou ztrátou na tržbách, což není ideální. Ten dvouměsíční výpadek letošní hospodaření ovlivní. Nicméně příští rok nebudeme dramaticky regulovat dopravní obslužnost, na čemž jsme se dohodli s městem. Ono to ani nemá moc smysl, moc peněz bychom tím neušetřili.“

Dnes podniku nechybí ani řidiči

Naštěstí v pardubickém dopravním podniku nemuseli kvůli omezením v našich životech propouštět řidiče. Ještě před nástupem koronaviru jim naopak chybělo pětadvacet řidičů, což je dlouhodobý problém. Ten řeší v Pardubicích tak, že si je sami „vyrábějí“, nebo se je snaží získávat nabízenými lepšími podmínkami od konkurence. Nynějších 223 řidičů je vlastně ideální stav, myslí si ředitel Dopravního podniku města Pardubic Tomáš Pelikán.

Tomáš Pelikán: Nejnovějším trolejbusům říkáme Beruška

V Dopravním podniku Pardubice to táhne už šestnáctým rokem. Nastoupil ve svých devětadvaceti letech jako ředitel a je jím dosud. Tomáš Pelikán pamatuje v městské dopravě hodně. A chválí si možnosti dotací z Evropské unie, které přispěly k rozvoji pardubické MHD.

Tomáš PelikánZdroj: Deník/Jiří MacekKdyž byste porovnal rok 2006, kdy jste nastoupil, a letošek, je to velký skok?
Nemyslím si, že tehdy jsmev MHD žili v pravěku. V roce 2006 jsme jako jedni z prvních zavedli odbavování elektronickou kartou a hlásili jsme stanice přes satelitní navigaci. Na druhou stranu je to 15 let zpátky a za tu dobu jsme všichni ušli pěkný kus cesty. Ale to, jak náš areál a vozový park vypadal tehdy a jak vypadá dnes, nechť posoudí pamětníci. Myslím, že se nemáme za co stydět.

Jací jsou cestující u vás v MHD?
I cestující se vyvíjejí. My obhospodařujeme i osmnáct obcí v okolí města. A čím dále od Pardubic, tím více si lidé MHD váží. Je moc fajn, když nastupuje v malé obci paní, která si jede do Pardubic nakoupit, usměje se na řidiče, pozdraví, sedne si a nevytáhne fixu a nepomaluje sedačku. Zatímco ve městě stojí na zastávce houfy a když na hodinkách vidí, že autobus má dvě minuty zpoždění, jsou nervózní a nerudní. Ale celkově bych řekl, že naši cestující se k prostředkům MHD nechovají špatně.

Řekněte mi, je v očích řidičů více řidič autobusu, nebo trolejbusu?
V mých očích je to jedno. Mám ale povědomost, jak se cítí řidiči, a tak autobusáci to mají malinko jednodušší v tom, že se nemusí řídit navíc i předpisy kolejové dopravy, nemusí sledovat sběrače, výhybky, aby nejeli jinam. Řízení je vlastně stejné, ale trolejbusák musí sledovat více věcí. A zajímavostí třeba je, že trolejbus má dvě brzdy.

Říká se nějak slangově vašim vozům? Jako v Brně šalina?
Takových výrazů bychom našli hodně, ale jeden hlavní společný nenajdeme. Trolejbusům se občas říká, že jede svářečka, protože když je namrzlo, troleje a sběrače prskají. A posledním novým trolejbusům říkáme Beruška, designově ji připomínají nejen tvarem, ale i černobílým polepem. Jeden z nich jsme proto navíc opatřili černými tečkami.

Váš dopravní podnik získal od roku 2011 přes 253 mil z evropských dotací na nákup 36 trolejbusů. Jak těžké bylo dotace získat?
Oslovili jsme se žádostmi o spolupráci IROP a vyšlo to.

Uspěli jste i s dalšími dotacemi?
Z Operačního programu doprava jsme třeba získali dotaci téměř dvacet šest milionů korun na prodloužení trolejbusové trati v Trnové a Ohrazenici a téměř jedenáct milionů na prodloužení trolejbusové trati v Pardubičkách až do průmyslové zóny u Zámečku. Každý projekt musí mít přidanou hodnotu, buď zrychlit provoz, nebo rozšířit dopravní obslužnost. To nejsou fráze, ale skutečnosti dotačního projektu. A to se nám v případě trolejbusové dopravy v Pardubicích podařilo.

Co vás trápí nejvíce?
Momentálně dopravní situace ve městě. Pardubice nemají samostatnou infrastrukturu pro veřejnou dopravu, takže jezdíme po stejných silnicích jako ostatní auta. Stále více je znát, že nedokážeme nabídnout alternativu pro řidiče, kterému stojí před barákem auto. Těžko ho přemlouváme, aby vyměnil jeho pohodlí za autobus či trolejbus. A příští rok s rekonstrukcí nadjezdu u nemocnice bude situace ještě horší.

A z čeho máte největší radost?
Aktuálně z toho, že máme za sebou zásadní jednání s vedením města o rozpočtuna příští rok. Dohodli jsme se, že nebudeme podstatně redukovat dopravu ani zaměstnance.

Pardubický dopravní podnik ale není jen MHD…
To máte pravdu, naše činnost je široká. Máme zájezdovou dopravu, autoškolu, obrovskou lakovnu i pro kamiony a návěsy. V minulosti jsme tu lakovali třeba Tatru pro Karla Lopraise, který jel na Dakar. Provozujeme také jediný parník na Labi mezi Kuněticemi a Přeloučí. A také provozujeme placená parkoviště. Po městě máme osmdesát parkovacích automatů, které momentálně měníme. Největší novinkou je osazení všech parkovacích automatů čtečkami na bezkontaktní bankovní karty. Navíc už od února provozujeme čtyři mobilní aplikace pro placení parkovného.

Jak často jezdíte MHD?
Do práce to mám kousek, tak jen občas. A když oznámím v práci, že jedu domů MHD, hned mají poplach a bojí se průšvihu. Nemaskuji se, a tak jsem pro řidiče stresující element. To víte, v MHD si jízdu nemohu užívat, protože jsem ředitel, pořád všechno kontroluji. To je ale asi stejné u každého v podobné situaci. Když se mohlo na hokej, jezdil jsem často. Jednou přišel revizor a povídá: „Pane řediteli, vy nemusíte.“ Lidi se otáčeli a já povídám, aby mě zkontroloval. Vytáhl jsem elektronickou kartu a byla propadlá. Tak jsme sepsali hlášení a dostal jsem pokutu.

Zdroj: MMR