„Letos je mimořádně špatný rok na výskyt varroázy, která nás předběhla. Vyskytla se v dosud nezaznamenaném množství. Podle vnitřních směrnic Českého svazu včelařů jsme povinni hlásit stavy včelstev k 1. únoru, 1. květnu, 1. září a 1. prosinci. Tento týden se budou aktualizovat stavy včelstev, takže uvidíme, kolik jich je napadených. Odhadujeme úbytek okolo 30 40%," říká předseda chrudimského spolku včelařů Marcel Gregor.

Povinné hlídání

Podle něj jsou všichni včelaři povinni v průběhu roku zjišťovat spad varroázy. Každý si vytipuje několik včelstev, pod něž dá podložku. Na ni pak dopadá včelí odpad, a tedy i roztoči Varroa destructor, kteří varroázu způsobují. Laboratorní zpracování posléze ukáže, kolik se jich na podložce zachytilo a kolik jich je ještě živých. Podle výsledků se následně upravuje léčení včelstev.

„Včelaři to ale často ani nevědí, nebo svojí povinnosti zanedbávají. Není tu nikdo, kdo by tuto povinnosti kontroloval," poznamenává Marcel Gregor. Nepoctivý včelař sice neznamená automatický zdroj nákazy pro sousední včelaře, ale představuje velké riziko.

Chrudimský spolek včelařů má stanový systém léčení pomocí takzvaných důvěrníků. Jsou to proškolení členové spolku, kteří mají pod patronací okolo deseti včelařů a jim poskytují léčiva, nebo jejich včely přímo léčí.

Snaha o změnu

Metodika pozorování výskytu varroázy je však podle ředitele Pracovní společnost nástavkových včelařů Petra Texla zastaralá.

„Aby včelstva přežila zimu, je pro ně klíčový červenec a srpen, kdy se líhnou dlouhověké včely. Současný monitoring se dělá v lednu takzvaný zimní měl, jehož výsledky jsou známy kolem dubna či března a podle toho se nastavuje léčení v následující sezóně," vysvětluje Petr Texl a pokračuje:

„Naše společenstvo propaguje monitoring v létě, abychom zachytili nějaké průšvihy a ještě udělali nějaká opatření v době, kdy se líhnu dlouhověké včely," doplňuje ředitel.

Kromě metody sledování spadu roztočů existují i další způsoby, jak výskyt varroázy zjistit. Včelař Josef Lojda mluví o metodě práškového cukru. „Určité množství včel se posype práškovým cukrem, pak se zabalí a roztoči se pustí. Tak se dá odhadnout, kolik jich je ve včelstvu a na to zareagovat, třeba pomocí kyseliny mravenčí," říká včelař.

Masivní nárůsty varroázy se podle Petra Texla v pravidelných intervalech opakují „Největší úhyny byly v letech 2008, pak 2012 a nyní znovu. Příští rok bude nádherný, byť bude málo včelstev," dodává Petr Texl.

LUKÁŠ VANÍČEK