Dodavatel elektroniky, který montuje počítače či chytré telefony, se už před třemi roky dostal pod palbu kritiky kvůli údajně otrocké práci v jeho asijských továrnách. Vedení pardubické firmy, odborů i úřad práce ale uvádějí, že nic nezákonného zjištěno nebylo.

Monotónní 12hodinové směny v nepřetržitém provozu šest dní v týdnu a nemilosrdný tlak na zvyšování produkce podle Deutsche Welle není doménou jen asijských fabrik. Reportéři magazínu c't prý několik dní sledovali pobočku firmy v Pardubicích. Hovořili se zástupci pracovního úřadu, odborů i pracovníky nejen z Česka, ale také z Bulharska, Vietnamu a Mongolska.

Nemůžou se napít

Podle zjištění německých novinářů se pracovníci během 12hodinové směny u montážní linky nemohou bavit, napít se, nebo si na chvíli odpočinout. Včetně příplatků a proplacených přesčasů prý dělníci u montážní linky vydělávají v průměru 550 eur za měsíc (14 000 korun).

Wölbert kritizuje především systém odměn, které tvoří 100 eur měsíčně, ale jsou závislé na hodnocení celé montážní linky. „Takže jednotlivec sice může svou práci plnit, ale na bonusu je přesto krácen, protože kolegové normu neplní," řekl Wölbert.

Vedení továrny tvrdí, že pracovníci jsou placeni podle individuálních výkonů, že firma dodržuje evropskou legislativu a že ji pravidelně kontrolují české úřady. Stejně hovoří i šéf odborů ve Foxconnu Tomášek Formánek. „Na některých provozech se skutečně pracuje 12 hodin, ale dodržují se přestávky. Lidé se mohou kdykoliv napít, mají na pracovišti barely s vodou. Pouze si nesmí nosit vlastní pití. Chápu, že v Číně ve Foxconnu mohou být podmínky horší, ale zákony dodržujeme. Průměrná mzda v dělnických profesích je 18 000 korun, což není mnoho, ale nejde o kvalifikované práce," řekl Formánek.

Mezery v zákonech

Wölbert netvrdí, že podnik zákony nedodržuje. Kritizuje však údajné mezery v zákonech. Části továrny v Pardubicích totiž provozují subdodavatelské firmy, „které rychle vznikají a rychle zase zanikají, a tím se mohou vyhýbat sankcím, kterým čelily," upozorňuje Wölbert. Podle Formánka německý tisk spíš hovoří právě o subdodavatelských firmách.