Nezaměstnanost: někdy to je i dobrý džob

Takové jsou zkušenosti, které Deníku sdělili jeho čtenáři. K některým se vyjádřili zástupci pracovních úřadů ve východočeském kra­ji.

"Nikde mě nechtějí"

„Sousedka čtyři roky nepracuje. Je jí přes padesát. Je evidovaná na pracovním úřadě, aby si nemusela platit zdravotní pojištění. Stále tvrdí, že nemůže sehnat práci. Ale hledá ji jen v srpnu a v lednu. Kdyby náhodou někam nastoupila, aby měla nárok na dovolenou. Živí ji manžel. Když jí někdo nabídne práci, najde důvody, proč ji nemůže dělat,“ napsala Eva Houdková z Jičínska.

Podobný případ popsala i čtenářka Jansová při on –line rozhovoru s ředitelen hradeckého úřadu práce Martinem Horákem.
„Znám ženu, která už čtvrtým rokem nepracuje. Podědila dost peněz. Přesto se vydává za nezaměstnanou, dochází na úřad práce. Práci vlastně nehledá. Proč se stát nezajímá, z čeho žije, když je tak dlouho bez práce, a proč jí tedy platí zdravotní, když je zřejmé, že má peníze?“

Takový – a podle průzkumu ne neobvyklý – způsob života není v rozporu se zákonem.. „Každý, kdo nepracuje a pracovat chce (nebo to alespoň tvrdí), má nárok na to být evidován jako uchazeč o zaměstnání, pokud plní povinnosti. Výše příjmu z jiných zdrojů nebo dokonce výše majetku není rozhodující. Jediné, co by nás zajímalo, je pokud by načerno pracovala. Majetek je rozhodující pouze v případě dávek hmotné nouze, které vyplácí pověřené obecní úřady,“ odpověděl Martin Horák.

Čisté jako nečisté…

Evidence na „pracáku“ obnáší v podstatě jen pravidelně tam docházet a být přesvědčivý. To za těch ročně skoro 20 tisíc od státu na zdravotní pojištění přece stojí.

„Znám Roma, který na úřad práce jezdí mercedesem a tvrdí, že jeho ručičky makat nebudou. Nedělá, ale peněz má dost, takže je evidentní, že nepocházejí z čistých zdrojů. Není to zneužívání sociálního systému? Lze s tím něco dělat?“ ptal se čtenář Pavlík.

„Může to být zneužívání, záleží na tom, odkud bere peníze a jestli čerpá dávky. Otázka je, zda se to dá prokázat. Kapacita kontroly je velmi omezená a zjistit neznamená prokázat,“ přiznává ředitel Horák.

Nemusí se ovšem jednat jen o nečisté peníze, které má „nezaměstnaný“ k dispozici.

„Muž, 50 let, bývalý státní zaměstnanec, odešel do civilu s výsluhou ve výši běžného měsíčního platu. Nahlásil se na úřad práce jako nezaměstnaný, pobíral nejdříve podporu, pak byl v evidenci ÚP až do doby řádného odchodu do důchodu. Stát za něj tedy platil pojištění, třebaže on měl prokazatelný příjem od státu (výsluhu) a nikdy už do zaměstnání nenastoupil. Je to v souladu se zákonem? A proč se takovýmhle lidem ještě ze státních peněz přispívá, když už je stát vyplácí jinak?“ napsal rozhořčeně J. K. z Chrudimska.

„Zákon o zaměstnanosti upravuje podmínky poskytování výše podpory uchazečům, kteří pobírají výsluhový příspěvek. Pokud mu vznikne nárok na podporu a pobírá výsluhový příspěvek, pobírá podporu ve výši rozdílu mezi výsluhovým příspěvkem a přiznanou podporou v nezaměstnanosti,“ odpověděl na dotaz Miroslav Panák, vedoucí oddělení trhu práce a analýz chrudimského ÚP.

„Pokud přijde státní zaměstnanec o práci a je nezaměstnaný, má právo na stejné služby jako kterýkoliv jiný zaměstnanec, který přišel o práci. Zákon pouze zohledňuje skutečnost, že pobírá výsluhový příspěvek v oblasti podpory v nezaměstnanosti na rozdíl třeba od odstupného, které se při přiznávání podpory v nezaměstnanosti nebere vůbec v úvahu,“ upřesňuje Miroslav Panák.

Co napíše, to platí

Na chrudimský úřad práce směřovala i jiná připomínka.

„Žena kolem padesátky, dlouhodobě a účelově bez zaměstnání, absolvovala rekvalifikační kurz. Pár týdnů pracovala, pak zjistila, že jí ten obor nevyhovuje. Od známého lékaře si nechala vypsat jakési potvrzení, že nemůže ze zdravotních důvodů v tomto oboru pracovat. Proč úřad práce nezjišťuje zdravotní způsobilost pro výkon práce před zařazením do rekvalifikačních kurzů?“

Miroslav Panák odpověděl: „Pokud uchazeč uvede do žádosti o zprostředkování zaměstnání zdravotní stav dobrý a druh poskytované rekvalifikace (v dotazu není blíže specifikován) nevyžaduje lékařské posouzení, ÚP toto nezkoumá. Jsou specifické kurzy, kde je lékařské posouzení nutnou součástí dohody o rekvalifikaci, pokud jde o uchazeče se zdravotním omezením, vyžaduje se lékařské posouzení vždy.“

Neplést si dávky

Trochu nejasnou připomínku zaslala prostřednictvím internetových stránek Deníku čtenářka z Broumovska.
„Jsem přes dva roky vedená na pracovním úřadě Broumov jako nezaměstnaná. A pak mi stačilo, aby mi zaměstnanec úřadu poradil, ať se v březnu nebo v dubnu na jeden měsíc odhlásím z úřadu a beru jak sociálku tak dávky hmotné nouze. Nemusím dál makat.“ (kráceno).

„Úřad práce spolupracuje při řešení jednotlivých případů klientů s dalšími institucemi, mj. sociálními odbory, které přiznávají dávky hmotné nouze, ty vždy posuzují individuální nárok na dávky. V této věci je možné obrátit se na příslušný úřad,“ komentoval případ ředitel náchodského ÚP Michal Pejskar.

„V případě, že je uchazeč o zaměstnání vyřazen po dlouhodobé evidenci a po krátkém přerušení se vrátí zpět mezi registrované nezaměstnané, přistupujeme k němu velmi podobně jako k dlouhodobě evidovanému uchazeči a nabízíme mu různé aktivity. Příkladem jsou veřejně prospěšné práce, které jsou jako program aktivní politiky zaměstnanosti určeny i pro opakovaně evidované uchazeče. Tak je i využíváme,“ uvádí Michal Pejskar.