Na jednu skládku čtyř až pětimetrových klád je třeba asi tři sta kubíků kulatiny. Pod ní je položena síť, která ji chrání proti hlodavcům.


Na síť přijdou dvě vrstvy fólie a na ni se dřevo skládá. Pak se překryje dalšími dvěma vrstvami fólie, která se svaří se spodní.

Vysají vzduch

Potřeba je ještě vysát vzduch, aby fólie přilnula a snížilo se riziko protržení fólie povětrnostními vlivy. Vrchní hrubá síť chrání obří balík před poškozením větrem.

„Podle zkušeností z kalamity Lothar v Německu může být dřevo takto skladováno tři až čtyři roky. To se týká především smrku, který tu hlavně skladujeme, ale bylo to odzkoušeno i na dalších dřevinách,“ vysvětlil manažer firmy Martin Mašek. Jakmile se ovšem skládka poškodí a vnikne do ní vzduch, je potřeba dřevo znovu přebalit nebo ihned zpracovat.

U ročního skladování je finanční náročnost poměrně vysoká – kolem 300 korun na kubík. Ovšem čím delší dobu se skladuje, tím lépe. Dál už náklady nerostou. „Toto skladování pěti tisíc kubíků dřeva pod fólií považujeme za test, jinak máme ještě skládku mokrou, která má kapacitu 21 tisíc kubíků,“ pokračoval Mašek.

I tak zůstává pro zpracovatele logičtější skladovat dřevo na zpevněné ploše, aby mohl dřevo přivážet i odvážet, jak potřebuje.
Pět tisíc kubíků dřeva pod fólií je přiměřené množství dřeva k tomu, aby tuto metodu firma otestovala. Měsíčně zpracuje kolem 90 tisíc kubíků dřeva (ročně přes milion kubíků), celkovou skladovací kapacitu má asi 60 tisíc kubíků dřeva. Z toho téměř polovinu tvoří skládka pod fólií a mokrá skládka.

„Dřevařský průmysl pracuje s drahou surovinou, nemůže si dovolit naskladňovat zásoby na tři měsíce. Spíš zdokonalujeme nákup, abychom měli dostatek dřeva průběžně,“ konstatoval Martin Mašek.

Mokrá skládka přestává být raritou

Mokrá skládka ve firmě StoraEnso ve Ždírci nad Sázavou má kapacitu asi 21 tisíc kubíků dřeva. Lze ji položit až do výšky šesti metrů. Co je pro ni ovšem nezbytně nutné? Mokrou skládku bez vody prostě neuděláte.

„Je k ní potřeba zdroj vody, zavlažovací zařízení a svod vody do jímky, odkud budete pro zkrápění dřeva vodu opětovně čerpat. Zavlažovací zařízení se instaluje asi v březnu nebo dubnu a vypíná se podle počasí s prvními mrazy,“ vysvětlil manažer ždírecké firmy Martin Mašek.

Potom, co dřevo nasaje dostatek vody, může se kropit cyklicky, to znamená například 40 minut kropit a na 20 minut vypnout. Náklady na skladování na mokré skládce se pohybují kolem 150 korun na kubický metr. Kromě vody je potřeba i elektřina. Navíc k mokré skládce musí být přístup vždy a za každého počasí.

„Klidně může být složená i na louce, ale kolem ní musí být zpevněné komunikace, aby byl kamion schopný kdykoli dřevo přivézt i odvézt,“ dodal.

Zároveň připustil, že při zřizování mokré skládky může být problém s legislativou a povoleními, ale někdy je největší problém rozdílný přístup úředníků.
V různých regionech na ni totiž pohlíží různě, někde se ji povolit spíše bojí, jinde jsou ale mnohem více otevření novým technologiím.