VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jehněčí maso je stále oblíbenější, ale drahé

HORNÍ BABÁKY - Dvanáct až patnáct korun za kilogram ovčího rouna. To jsou peníze, které dostane chovatel od firem vykupujících surovou vlnu. Většina chovatelů nechává ovce stříhat jedenkrát do roka.

12.4.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Marek Nečina

„Z jednoho zvířete je tak naráz asi pět kilogramů vlny. Ostříhání přitom stojí okolo čtyřiceti korun za kus,“ říká chovatel Vladimír Saifr. Chov pouze pro vlnu tak úplně postrádá smysl. „Ovčí vlna slouží samozřejmě k výrobě příze a nachází využití v oděvním průmyslu. Stále častěji se s ní ale můžeme setkat i v podobě izolačního materiálu pro stavebnictví,“ vysvětluje chovatel.

Ovce se v současné době chovají především pro produkci jehňat. Jehněčí maso je stále oblíbenější, překážkou k jeho větší konzumaci je dost vysoká cena. „Je to pochopitelné. Producenti dostanou za kilogram živé váhy zvířete padesát až šedesát korun,“ vysvětluje zootechnik Jaroslav Wasserbauer. „Jen polovinu hmotnosti zvířete činí ale maso s kostmi, druhá polovina je odpad. Samotné maso bez kostí činí nakonec jen čtvrtinu živé váhy zvířete. Ze čtyřicetikologramového jehněte tak zbude sotva deset kilogramů masa,“ říká zootechnik. Na pultech prodejen se proto kilogram vyšplhá až k ceně okolo tří set korun.

Stále důležitým zdrojem příjmů se ale pro významnější chovatele stávají vyplácené dotace. „Stát totiž podporuje chov ovcí pro jejich přínos při údržbě krajiny. Drobní chovatelé na peníze z dotací nedosáhnou. Jde o pastviny nad pět hektarů, ve stádu musí být nejméně patnáct kusů starších jednoho roku,“ dodává chovatel Saifr. V současnosti je v chovech po celé republice odhadem na osmdesát tisíc matečných ovcí a podobné množství jehňat. Před rokem 1989 byly stavy zvířat na podstatně vyšší úrovni. Po dramatickém propadu produkce teď zažívá obor nové oživení zájmu. Chovatelé se někdy snaží využít produkovanou vlnu vlastními prostředky. Po studiu literatury nebo po absolvování krátkého kurzu usedají k česačkám vlny i k tradičním kolovrátkům. Vlastnoručně vyrobené ponožky je pak nejlépe zahřejí.

12.4.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Z místa požáru. Stoleté lípě už nebylo pomoci.
4

Lípu Na Festunku zachvátily a zničily plameny

Ilustrační foto

Pojištění dětí? Jde o nadstandard, důležitější je pojištění rodičů

Tříletý polobezdomovec a brutální agresor v tramvaji: Prohlédněte si videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku ve čtvrtek 14. prosince 2017.

Chrudim hledá ve školkách místo pro stále mladší děti

Chrudim – Vedení chrudimské radnice připravuje své mateřské školy na přijímání stále mladších dětí. Poslední větší novela školského zákona totiž postupně snižuje věkovou hranici dětí pro nárokové přijetí do spádové mateřské školy.

Naši prvňáčci ze Základní školy Žďárec u Skutče

Chrudim - Každou středu vám představujeme letošní prvňáčky z Chrudimska.

Hlinečtí zastupitelé rozpočet ještě neschválili

Hlinsko – Hlinečtí zastupitelé na svém posledním zasedání neschválili radou i finančním výborem posvěcený rozpočet města. Do konce tohoto roku se proto znovu sejdou, aby nad finančními plány města v roce 2018 ještě jednou rokovali.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT