„Když se letní čas v roce 1979 zaváděl, mluvilo se o nutnosti. Že prý musíme šetřit energií. A že je nutné sladit s okolními zeměmi třeba i přepravní systém železnice,“ uvádí Pecka. Dnes se prý o ničem takovém příliš nehovoří. Naopak, stále častěji zaznívají hlasy, že zmíněné úspory jsou jen iluzí. Nebo jsou alespoň natolik nepodstatné, že tanečky s hodinami přestávají mít valný smysl. „Mám pocit, že jsme to opatření jednou zavedli a teď už jej opakujeme jen a jen ze setrvačnosti. A z pohodlnosti, že se o letním čase nikomu nechce příliš přemýšlet,“ domnívá se Pecka. „Nebo je to další příznak doby, která tolik přeje globalizaci. V tomhle smyslu jsem tedy velkým odpůrcem podobné globalizace času. Nemůžeme si totiž s přírodou dělat, cokoliv se nám zamane. Naše arogance se nám totiž osudově vrací ve formě nepohody, stresu i velkého nárůstu nejrůznějších nemocí,“ domnívá se sobětušský pekař.

Za nejvíce postiženou skupinu přitom považuje děti. „Na jaře změníme čas. Děti se změně ještě ani pořádně nepřizpůsobí a přijdou prázdniny. Jejich organismus tak na dva měsíce znovu zapomíná na nepříjemný diktát hodin. Začátkem září čeká ale na děti další šok, to když začne školní docházka. Aby toho nebylo málo, změna pak přichází znovu po dvou měsících. To je opravdu velmi rychlé střídání biorytmů v dětském organismu a je to velmi špatné,“ vysvětluje Pecka. Neustálým změnám času přičítá pekař zčásti i svůj zhoršený zdravotní stav. Pecka volá po vytvoření komise. Ta by problém zhodnotila kriticky, bez zbytečných předsudků. „V takové komisi by měli být odborníci. Ti by zhodnotili skutečně všechny ekonomické, ekologické, dopravní, zdravotní a další dopady. Chybět by ale neměli ani zástupci veřejnosti,“ přimlová se Pecka. Sám je odhodlaný ve svých snazhách nepolevit. Obesílá české i mezinárodní instituce, ombudsmana, prezidentskou kancelář. Sám kandidoval do prezidentské funkce, ucházel se také o křeslo senátora. „Leckdo si myslí, že jsem blázen. Ale já jsem jen vsadil na to, že mne vezmou na vědomí sdělovací prostředky a dostanu tak více prostoru pro svoje argumenty,“ uzavírá pekař.

Těžko říci, zda se muži ze Sobětuch podaří kdy něco změnit. Jeho snaha ale nutí k zamyšlení. To není málo!